Za chladného, ale slunečného počasí vyrážíme ráno z kempu a napojujeme se na silniční průtah Paříží, abychom zamířili směrem na Versailles. Průjezd, kterého jsme se obávali, byl nakonec bezproblémový. Značení na Versailles bylo kvalitní, takže jsme zanedlouho dorazili do Versailles, kam nám to trvalo necelou hodinu jízdy.
Zaparkovali jsme v ulici přímo u zámku. Do parkovacího automatu jsme nasázeli 2,2 euro přesně na dvě hodiny parkování a vyrazili směrem k zámku.
Zámecké nádvoří se v době naší návštěvy rekonstruovalo, proto jsme se raději hned vydali do zahrad. Zahrady ve Versailles jsou opravdu unikátní a rozhodně stojí za návštěvu. Vstup do parku je bezplatný a pohybovat po něm je možné buďto pěšky nebo zde existuje možnost pronajmout si elektromobil či vlastně jakési vozítko, které se pravděpodobně používá více na golfových hřištích. Cena za pronájem takovéhoto vozítka činí 28 € za hodinu.
Zámecký areál vzdálený 17 kilometrů od Paříže se rozhodnul postavit v roce 1661 Ludvík XIV. Realizací celého díla pověřil král architekty La Vaua a Mansarta, interiérového architekta Le Bruna a zahradního architekta Le Notra. Trvalo celkem 50 let, než byl skvostný zámek dokončen. Král se svým dvorem, který čítal pět později až dvacet tisíc lidí, se sem však nastěhoval již v roce 1682. Versailles se stalo politickým srdcem Francie do roku 1789, kdy revoluční dav vtrhnul do paláce a Ludvíka XVI. odvezl do zajetí v Paříži.
Zámek byl vybudován kolem původního loveckého zámečku Ludvíka XIII.
Jádro zámku má půdorys ve tvaru písmene U. Středem zámku byla králova ložnice s okny vedoucími do čtvercového dvora (Mramorové nádvoří), kam se scházela francouzská šlechta ke královu rannímu „lever“ (vstávání). Do královy ložnice se procházelo přes bohatě zdobené ložnice.
Nejprostornější místností zámku byl v Zrcadlový sál v zadní části zámku ve směru do zahrady, který roku 1678 postavil Mansart. Je 79 m dlouhý, překlenutý klenbou s bohatou malířskou výzdobou. Okna na jedné straně odpovídají zrcadlům na stěně protější.
Fasáda zámku obrácená do nádvoří má typické prvky architektury počátku 17. stol.: střídání cihel a otesaného kamene a špičaté střechy, nádvoří se sochami, kde se konala divadelní představení. Úplně odlišně působí fasáda obrácená do zahrady. První poschodí člení pilastry a rytmicky vystupující portiky, nejvyšší poschodí je s malými polokruhovitými okny.
Okolní zahrady jsou vybudovány na ploše 815 hektarů, kde byla vybudována zahrada se sochami, fontánami, okrasnou a zeleninovou zahradou. Ústředním prvkem je vodní nádrž neboli také Velký kanál s Apollónovou fontánou, která znázorňuje koňské spřežení vynořující se z vody a mířící směrem k zámku. Velký kanál je možné využít i pro relaxaci v podobě projížďky loďkou. Za pozornost rozhodně stojí také množství živých plotů, soch či menších fontán.
Návštěvu Versailles si naplánujte spíše na letní měsíce. Pokud se sem totiž vypravíte před začátkem června, jako jsme tak učinili my, nebudete si moct vychutnat krásu všech fontán v provozu.
Ačkoliv jsme si nestihli celou zahradu dostatečně prohlédnout, vypršel již po dvou hodinách čas, na který jsme měli zaplacené parkování. Proto jsme byli v poledne nuceni se vrátit zpět k autu.
Naše cesta pokračovala směrem dále na západ do oblasti nádherné Bretaně s divokým skalnatým pobřežím, ale také s mnohými úžasnými památkami, mezi které patří například klášter Mont Saint Michel. Ale o tom v dalším pokračování cestopisu…
