Etiopie je země, která byla ještě nedávno zmítaná občanskou válkou. Jaká byla Etiopie v osmdesátých letech? Dnes už málokdo ví, že na tehdejší výstavbě přehrady a její hydroelektrárny se podíleli Češi a české firmy. Pro Etiopii to byl dříve klíčový projekt, který pomohl zemi v rozvoji.
Se svým dědem Karlem Veitem *11.10.1927 – Ɨ23.7. 2008 jsem měl mimo stejného jména i společnou zálibu v cestování a cestovatelského ducha. Již dávno jsem si přál vydat cestopis o jeho cestě. Společně jsme to bohužel nestihli a tak jsem si po 15 letech od jeho úmrtí udělal čas na sepsání.
Jeho velkým snem bylo navštívit Afriku. To se mu povedlo díky stavbě hydroelektrárny Malka Wakana v Etiopii. Díky tomu tam mohl prožít celý jeden rok. První půlrok tam strávil v roce 1986, aby se tam vrátil na druhý půlrok začátkem října 1987 a to týden před svými šedesátými narozeninami.
Historie stavby přehrady Malka Wakana
V roce 1982 byla uzavřena smlouva mezi tehdejším sovětským Technopromexportem a etiopským úřadem pro energetiku na vypracování projektové dokumentace na hydroelektrárnu Malka Wakana, ležící na řece Webi Shebele. Etiopie potřebovala nutně nové zdroje energie. Celková výroba energie byla v Etiopii v roce 1981 na 550 milionů kWh. Průměrná roční výroba elektrické energie na Malka Wakana měla být 543 milionů kWh. Hydroelektrárna tak měla produkci energie v Etiopii zdvojnásobit.
Stavbu přehrady realizovali rusové, ale výrobní zařízení pro stavbu hydroprojektu bylo vyvinuto, vyrobeno a dodáno z České republiky. Respektive tehdejší ČSSR na základě smlouvy podepsané v roce 1983 mezi etiopským úřadem pro energetiku EELPA a VTP Škodaexsport.
Díky tomu se k zakázce dostala brněnská Královopolská strojírna na montáž hradidlového jeřábu a ČKD Blansko na dodávku turbín. Z brněnské Královopolské byl jako vedoucí montér strojní části vyslán Karel Veit (můj děda) a jako vedoucí montér elektročásti Otto Bendl. Nutno dodat, že byli v té době již velmi zkušenými montéry. Pomocnou silou jim totiž byli etiopští spolupracovníci.
Přehrada Malka Wakana
Oblast Malka Wakany se nachází v etiopské vysočině nedaleko rovníku a je vzdálená po silnici přibližně 350 km jižně od hlavního města země Addis Abeba. Klima regionu je určeno vysokou polohou země v absolutních nadmořských výškách 2 300-2 400 m.n.m. Průměrná roční teplota vzduchu je zde nízká a pohybuje se od plus 13 do plus 14 °C (absolutní maximum 28 °C). Monzunový typ srážek padá během období dešťů.
Řeka Webi Shebele je velký vodní tok, který protéká jihovýchodní částí země a vlévá se do Indického oceánu v Somálsku. Geologické podmínky, ve kterých jsou stavby přehrady rozmístěny, byly extrémně složité. Místo pro nosné konstrukce hydroprojektu se nachází těsně nad vodopády Malka Wakana v úzké části údolí řeky. Výstavbou relativně nízké hráze o maximální výšce 38 m vznikla poměrně velkokapacitní regulační nádrž o objemu 763 mil. m3. Pod katarakty, které mají spád řádově 80 m, se řeka vlévá do hlubokého a úzkého kaňonu s výraznými sklony.
Celkový jmenovitý výkon vodní elektrárny je 153 MW. V závodě jsou instalovány čtyři vertikální hydraulické agregáty, každý o výkonu 38,25 MW. Turbíny jsou Francisovy s průměrem oběžného kola 1,9 m.
Výstavba základních konstrukcí začala v srpnu 1984. První elektrocentrála byla spuštěna v březnu 1988 a čtvrtá v prosinci 1988.
Zážitky z montáže
Jelikož byl můj děda skvělým vypravěčem, tak jsme jeho historky z pobytu v Africe slýchávaly mnohokrát. Při pobytu navštívil řadu míst jako například Národní park Bale Mountains, hlavní město Addis Abeba nebo se potápěl až v Rudém moři. Při výletu v horách mu například divoké opice ukradly fotoaparát. V rámci svého pobytu si v místě montáže dokázal vypěstovat na svojí zahrádce zeleninu a to několikrát za sezonu. Afričtí spolupracovníci byli jeho zemědělskými výsledky zaskočeni. Jak sám říkával, vždy uměli dobře tančit.
Musíme si dnes ještě uvědomit, že dřívější spojení bylo pouze pomocí dopisů, tedy písemnou formou. Žádný on-line přenos jak ho známe dnes. Pohlednici z Adiss Abeba mám uschovanou dodnes.
Z návštěvy Etiopie máme dodnes několik předmětů připomínajících jeho pracovní pobyt v Africe, byť je to již 36 let.
Závěrem
Nutno konstatovat, že dříve měly české firmy evidentně zajímavé zakázky i v zahraničí. Můžeme se jen zamyslet, co uměly ryze české firmy realizovat dříve a co nyní.
Fotografie: Karel Veit
Super článek a fotky!
Zdravím, děkuji.
Vážím si pochvaly, jelikož příprava článku byla náročná a na sepsání jsem se chystal mnoho let. Naštěstí se mi podařilo zjistit informace a zajistit původní fotografie.