Na únor se těší celý Karibik. Propuknou totiž oslavy karnevalu, na který se všichni celé měsíce připravují a ještě dlouho o něm mluví. Nepracuje se, školy jsou zavřené a ulice plné naprosto úchvatné atmosféry doprovázené bujarým veselím a pocitem radosti ze života. My jsme si vychutnali karneval ve Fort-de-France, který patří v této oblasti k těm nejvyhlášenějším.
Králem karnevalu může být i komár
Oslavy začínají na masopustní neděli promenádou krále karnevalu „Vavala“ ulicemi města. Většinou jde o karikaturu v nadživotní velikosti, pomocí níž chtějí autoři poukázat na nějaké nešvary či události spojené s ostrovem a společně se jim vysmát. V době naší návštěvy (únor 2016) měl Vaval podobu přitloustlého chlapíka s bankovkami v kapse, se zlatými hodinkami a několika prsteny. Karikatura symbolizovala „aroganci“ místních zkorumpovaných politiků. Ale Vaval nemusí mít vždy lidskou podobu. V době celosvětové krize byla „Vavalem“ chobotnice symbolizující globalizaci, před dvěma lety se stal králem komár, kterým místní reagovali na zvýšený výskyt horečky chikungunya přenášené tímto hmyzem. Vysmát se místní dokáží čemukoliv a možná bychom si z nich mohli vzít příklad.
V pondělí jsou ulice plné „transvestitů“ Skutečně nádherná podívaná se naskytne v pondělí, jehož tématem je „burleskní manželství“. Většina mužů se převlékne za ženy a naopak. Klobouk jsme museli smeknout především před muži, jejichž převleky byly zkrátka dokonalé. Ulice jsou plné vysokých podpatků, nádherných upjatých šatů, kraťoučkých minisukní a skvěle padnoucích dámských doplňků. Návštěvník chvílemi nerozezná přestrojené muže od skutečných žen, které průvod také doprovázejí. I další dny mají svá témata V neděli, kdy je slavnostně představeno jeho veličenstvo Vaval, si lidé oblékají co nejvíce pestrobarevná oblečení. V úterý prochází a projíždí městem ďáblové a povolenými barvami jsou výhradně červená s černou. Popelační středa je ve znamení černé a bílé, které evokují smutek z konce karnevalu. Ten je zakončen spálením Vavala ve večerních hodinách.
Radost v ulicích nezná konce
Ulice v centru Fort-de-France se po čtyři dny přemění v jedno velké divadlo, na jehož jevišti se všichni baví, tancují a zpívají – mladí, staří, hubení i ti prostorově výraznější. Nikdo netrpí pocitem méněcennosti, všichni jsou vítáni a společně si užívají. Nechápeme, kde obyvatelé Martiniku berou energii k tomu, aby čtyři dny po sobě absovovali několikahodinové průvody městem končící až dlouho po půlnoci. Dost možná za to může kombinace příjemného tropického podnebí a karibského rumu. Karneval je pro místní i oslavou života ve svobodě, o které se jejich předkům, otrokům ze západní Afriky, nemohlo ani zdát.
Hlasitá hudba, bubny a troubení aut
Kromě ladně se pohybujících tanečníků jsou součástí průvodu také nádherné alegorické vozy. Těm zdatně sekundují desítky pomocníků v podobě bizarně upravených osobních aut, jež svému účelu dosloužily a byly přebudovány pro potřeby karnevalu. Většina lidí sedí na střechách aut, která zaujmou nejen svým vtipně zpracovaným nápadem, ale i obrovskou hlučností. Řidiči neustále přidávají motoru na otáčkách a bez přestání troubí. Do toho se ze všech stran přidává vytrvalé bubnování, které zdárně přehluší i jinak pěkné latinskoamerické melodie. Jestliže chcete vydržet v ulicích delší dobu, špunty do uší se určitě budou hodit. I s nimi toho uslyšíte dost a dost.
