Křižácká pevnost Malbork je největší gotickou stavbou na světě

Gotika vznikla ve Francii a bylo by logické, pokud by největší gotickou stavbou byla některá z francouzských katedrál. Omyl. Prvenstvím se může pochlubit obranná pevnost s hradem Malbork v severním Polsku. Ohromný komplex si nechali ve 13. století vystavět Bratři německého řádu Panny Marie v Jeruzalémě, kteří jsou všeobecně známí pod názvem Řád německých rytířů. Dokonce bylo toto místo přes 150 let i sídlem řádových velmistrů.

Odchod křižáků ze Svaté země do Evropy

Řád vznikl během třetí křížové výpravy v Palestinském městě Akkonu, kde spravoval nemocnici a hospic. Na rozdíl od frankofonních johanitů a templářů se mu nepodařilo ve Svaté zemi prosadit a tak zaměřil svůj vliv k severovýchodní Evropě. Přestože řád začínal jako charitativní spolek pečující o účastníky křížových výprav a poutníky, v Evropě se už výrazně prosadil jako vojensko – náboženské uskupení. O tom se přesvědčil uherský král Ondřej II., který v roce 1211 požádal řád o pomoc v Sedmihradsku (dnešní rumunský Brašov) a k tomu mu za odměnu poskytl řadu privilegií. Přestože se rytíři měli zaměřit na obranu území, začali postupně podnikat útoky směrem k pohanům a rozšiřovat své území. Dokonce v roce 1224 navrhli, že budou místo krále podřízeni přímo papeži.

Tím byl jejich osud zpečetěn. Výbojného a nepoddajného řádu se král zalekl a nechal ho z uherského území vyhnat.

Polská stopa řádu

O rok později pozval rytíře na polské území kníže Konrád I. Mazovský, který se cítil ohrožen pohanskými Prusy a Litevci v Pobaltí. Za odměnu získali rozsáhlá privilegia a území do dědičné správy. Navíc jim římský císař Friedrich II. udělil právo podmanit si všechny oblasti, které získají od pohanských kmenů. Během 13. století ovládl militantní řád celé Pobaltí od Gdaňsku až po litevskou Klaipedu. Dokonce mu k tomu na přímluvu papeže pomohl i český král Přemysl Otakar II., jenž se účastnil jedné z křížových výprav do této oblasti. S vojskem čítajícím asi šedesát tisíc mužů zvítězil Přemysl v roce 1255 v bitvě u Rudavy a na jeho počest bylo nově založené město nazváno Královec (Königsberg), dnes známý jako Kaliningrad.

Během 14. století se situace v Pobaltí změnila, už nebylo třeba křížových výprav, které pomáhaly naplňovat řeholní pokladnu. Z původního motta řádu „Léčit, bránit a pomáhat“ už toho věru moc nezbylo, militantní rytíři stále touží po nových územích, nakonec jejich agrese začíná ohrožovat i samotné Polsko. Vleklé spory ukončí v roce 1410 bitva u Grunwaldu, v níž řád podlehne  polsko-litevské koalici, jíž podpoří i čeští vojevůdci Jan Sokol z Lamberka a Jan Žižka z Trocnova. Vítězství nad dosud neporaženou armádou Německých rytířů předznamená postupný odchod řádu z polského území.

Rezidence velmistrů i polských králů

Město s hradem a obrannou pevností vystavěli Němečtí rytíři v poslední čtvrtině 13. století na pravém břehu řeky Nogat a pojmenovali ho podle své ochránkyně Panny Marie jako Marienburg (Malbork). V roce 1309 se stává oficiálním sídlem velmistrů řádu, kteří sem odešli z italských Benátek. Vzhledem k početné velmistrově družině byl stávající komplex postupně rozšiřován, aby odpovídal nárokům osazenstva a významnosti řádového sídla. Velký důraz byl kladen na obranyschopnost celého areálu, který nebyl až do druhé světové války nikdy dobyt. Po vynuceném odchodu řádu se hrad stal oblíbenou rezidencí polských králů, kteří ho upravili pro své potřeby a setrvali v něm až do roku 1772.

Pruská textilka a likvidační boje 2. světové války

V rámci trojího dělení Polska přešel Malbork v roce 1772 pod pruskou správu a začalo jeho smutnější období. Je přestavěn na kasárna, gotické klenby jsou postupně zbořeny a okna přestavěna. V nádherném Paláci velmistrů vznikla tkalcovská manufaktura a byty pro dělníky. Brány byly zbourány a využity jako stavební materiál. Obrat k lepšímu nastává až od poloviny 19. století, kdy začala postupná a citlivější přestavba pevnosti. Další pohroma přichází během druhé světové války, kdy boje mezi ruskou a německou armádou poničí polovinu pevnosti. Naštěstí hned po válce dochází k opětovné rekonstrukci podle dobových dokumentů, která s přestávkami pokračuje dodnes. S financováním restaurátorských prací výrazně pomáhají norské a evropské fondy a od roku 1997 i organizace UNESCO.

Architektonický skvost

Hrad Malbork je unikátním, dokonale naplánovaným architektonickým dílem, které v gotické architektuře nemá obdoby. Je postaven z pálených cihel Zendrowek, jež nahradily běžně používaný kámen, který se v širokém okolí nenacházel. Celý hrad je tvořen třemi opevněnými částmi. Dolní hrad (též Podzámčí) sloužil jako hospodářské zázemí, nacházeli se zde konírny či ubytovny rytířů a sluhů. Ve Středním hradě se nacházel Palác velmistrů, reprezentační místnosti, administrativní prostory řádu a jídelna pro hosty. V dolním hradě byl kapitulář, v němž zasedal řádový konvent, dále pak kostel Nejsvětější Panny Marie, špitál, zásobárna, studna a další prostory pro ubytování návštěv.

Hrad je obklopen celými pásy opevnění s baštami a branami. Nejvíce ceněnou částí komplexu je bezpochyby Palác velmistrů, jenž je špičkovým úspěchem pozdní dvorské gotiky. Mezi návštěvníky je pro svou krásu velmi oblíbená společná jídelna mnichů, tzv. refektář.

Hodina na prohlídku nestačí

Pokud si toužíte celý komplex budov prohlédnout, vyhraďte si na návštěvu Malborku několik hodin. Můžete absolvovat společnou prohlídku v polštině, v letní sezóně i v angličtině, němčině a ruštině. Nebo využijte stejně jako my nabídku audioprůvodce , jenž je k dispozici v němčině, angličtině, francouzštině, španělštině, ruštině, italštině a samozřejmě v polštině. Audioprůvodce se při vstupu do jednotlivých částí a místností sám spustí, což je dle mého názoru komfortně vyřešeno. Nezávislost na organizované prohlídce má i tu výhodu, že si čas strávený na Malborku můžete určovat sami.

My jsme hrad opustili skoro po čtyřech hodinách a to jsme se nijak nezdržovali. Vstupné pro čtyřčlennou rodinu bylo relativně vysoké (asi 900 Kč), ale stále je to pouze polovina částky, za níž můžeme my čtyři navštívit druhý prohlídkový okruh na Karlštejně. Takže peněz nelitujte a určitě po cestě k severnímu Baltu udělejte malou odbočku na Malbork.