Hospital Kuks prošel rekonstrukcí za téměř půl miliardy korun a byl slavnostně znovuotevřen v březnu 2015. Součástí revitalizace byla i špitální bylinková zahrada a bývalé barokní lázně Kuks, které v době jejich největší slávy předčily i Karlovy Vary. Cílem celého areálu a revitalizace v Kuksu bylo vybudovat památku patřící mezi tři nejnavštěvovanější v Královehradeckém kraji. V období naší návštěvy koncem srpna přivítal Hospital Kuks již přes 100 000 návštěvníků což překonalo návštěvnosti z minulých let. Revitalizace podpořená unikátností zdejšího místa nasvědčuje, že celý plán se daří plnit. Další investice bude v následujících letech putovat především do infrastruktury.
Parkování
Doporučení všech průvodců uvádí, že cesty začínají a končí na parkovišti u vjezdu do Kuksu. Není to však zcela pravdivé, doporučuji toto parkoviště minout a sjet téměř do centra Kuksu kde naleznete malé parkoviště s automatem na zaplacení. Odtud je to blíže do Hospitalu Kuks a výchozí pozice je odtud daleko lepší. Cena parkovného byla v době naší návštěvy 10 Kč na hodinu.
Do Hospitalu Kuks vede cesta od bývalých barokních lázní. Údolí rozděluje řeka Labe, jeden břeh byl nazýván břeh života, zde se nacházely slavné lázně a druhý břeh smrti, zde se nacházel hospital – původně zaopatřovací ústav pro vysloužilé vojáky a později se nacházela v jeho části také nemocnice s lékárnou, jejíž provoz zajišťoval řád Milosrdných bratrů.
Rodina Šporků
Zakladatel lázní a hospitalu Hrabě František Antonín Špork je zajímavý také tím, že byl původně ze sedlácké rodiny. Jeho otec Johann von Sporck pocházel z chudých selských poměrů v obci Westerloh v okolí Paderbornu ve Vestfálsku. Působil také jako pasáček a již jako mladý vstoupil do habsburské císařské armády. Tam se mu povedla kariéra a jako pozdějšímu veliteli se mu povedlo vyhnat turky od Vídně a zachránil tak naše generace před islamizací. V dnešní době by měl být opět připomínán jako velký evropský hrdina a za vzor by si ho mohli vzít poslanci Evropského parlamentu, kterým chybí jakákoliv národní hrdost.
Svým počinem u armády si získal obrovské uznaní od císaře a šlechtický titul říšského hraběte a patrně i velké jmění, které investoval. Koupil panství Lysá nad Labem a další okolní panství. Z druhého sňatku s Eleonorou Marií Kateřinou z Fineke se mu narodili dva synové, starší byl František Antonín, který byl pokračovatelem rodu a následně investoval finance do rozvoje lázní v Kuksu.
Tehdejší šlechta však jejich získaný titul moc neuznávala. To jaké bohatství hrabě získal, mi však po zdejší návštěvě není úplně jasné, nákladnost a rozsáhlost vybudování celého areálu muselo stát obrovské jmění. František Antonín přivedl do Čech mimo věhlasných umělců i parforsní hon a založil lovecký řád svatého Huberta.
Lázně Kuks
Celý areál tedy vznikl na popud hraběte Františka Antonína Šporka (1662 – 1738), kterého okouzlil velkolepý společenský život ve Versailles na dvoře Ludvíka XIV. Pro svůj záměr si vybral tehdy neobydlené údolí Labe s vydatným zdrojem vody, údajně léčivé. A tak zadal pražským lékařům prozkoumat složení vody a po jejich zprávě začal naplňovat svůj záměr vybudovat lázně, které nakonec žádnou minerální či léčivou vodu asi patrně níkdy neměli. Svým věhlasem však předčili ve své době i Karlovy Vary, dnes bychom hovořili patrně o velmi dobrém marketingu.
Celé lázně vyrostli během 20 let od roku 1692 kdy si místo hrabě vyhlédl. V jeho prostředí působili nejlepší barokní umělci své doby, sochař Matyáš Bernard Braun, rytec Michael Heinrich Rentz či architekt Giovanni Battista Alliprandi a malíř Petr Brandl. Byly zde lázeňské domy, zámek, závodiště, divadlo, dům filosofů s knihovnou, kterou nakonec vypálili jezuité kvůli tomu, že hrabě měl v oblibě i nekřesťanské knihy, které si tiskl ve svojí tiskárně v Lysé nad Labem. Za to byl údajně i vězněn, na svobodu mu pomohli vlivní přátelé.
Lázně přežili svého zakladatele hraběta Františka Antonína Šporka jen o dva roky. V roce 1740 je zničila povodeň a větrná smršť. Ta zpustošila údolí na obou březích, zničila závodiště, most přes řeku i mnoho soch. Od té doby lázně chátraly a v roce 1901 dokonal zkázu zámku požár.
Hospital Kuks
Od roku 1707 se podle plánů italského architekta Giovanniho Battisty Alliprandiho budoval kostel Nejsvětější Trojice, na němž pracoval stavitel Pietro Nettola. Kostel byl vysvěcen až 20. srpna 1717. Takřka současně s kostelem, jehož krypta sloužila jako hraběcí hrobka, se stavěly také budovy po obou stranách chrámu – špitál a křídlo určené pro chovance hospitálu. Zároveň se zřizovala špitální zahrada, za kterou později vznikl ještě hřbitov s kaplí.
Celý výraz monumentální budovy podtrhují plastiky alegorií Ctností a Neřestí z dílny Matyáše Bernarda Brauna (1684 – 1738), umístěné na terasu před hospitálem v roce 1720. Jejich instalací symbolicky končí výstavba hospitálu, i když do dnešních dob prošel nesčetnými úpravami. Z dalších Braunových děl jmenujme osm obdivuhodných soch Blahoslavenství, anděle Blažené a Žalostné smrti či sochy Křesťanských bojovníků. Kromě Brauna se na sochařské výzdobě areálu špitálu podílel i Nizozemec Bartholomeo Jacob Zwengs, následován Janem Bedřichem Kohlem Severou.
Zprovoznění hospitálu za účelem péče o přestárlé vysloužilé vojáky, se hrabě Špork nedožil. Činnost hospitálu počíná až rokem 1743 a to již po zničení lázní povodní, kdy na pozvání hraběcí dcery Anny Kateřiny přichází do Kuksu řád milosrdných bratří. V té době zde byla zřízena i lékárna nazývaná U Granátového jablka.
Prohlídkové okruhy
Základní okruh
provede historii a stavebním vývojem hospitálu včetně informací o osobnosti hraběte Františka Antonína Šporka a o původním účelu celého komplexu – hospitální činnosti milosrdných bratří. Součástí okruhu je i Lapidárium s uloženými originály soch Ctností a Neřestí od Matyáše Bernarda Brauna. Okruh zavítá i do původní barokní lékárny U Granátového jablka.
Šporkovská hrobka
V klenutém prostoru krypty kostela Nejsvětější Trojice se seznámíte s příběhem pochovaných členů rodu Šporků a Swéerts-Šporků.
Historie lékáren
Expozice Českého farmaceutického muzea zvaná „Kouzlo apatyky“ představuje vývoj lékáren od baroka do 20. století, a další oblasti farmacie jako výzkum, školství nebo vojenskou farmacii. Prohlídku lze absolvovat samostatně či v přímé návaznosti na Základní prohlídkový okruh hospitálem.
Historie výroby léků
Instalace Českého farmaceutického muzea zvaná „Z apatyky do fabriky“ v přízemí konventu ukazuje výrobu léčivých přípravků od lékárny až po průmyslovou výrobu v továrnách.
