Zámek Litomyšl je středoevropská šlechtická rezidence z období renesance a roku 1999 byl zařazen na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Na fasádě naleznete sgrafity, kde se ani jeden motiv neopakuje.
Historie zámku
Litomyšlský zámek nechal postavit Vratislav z Pernštejna v letech 1568 až 1582. Tento zámek se pyšní mohutným čtyřkřídlým blokem, který obklopuje dvě nádvoří s arkádami a s rozsáhlými zahradami. Autorem byl Giovanni Battista Aostalli. Giovanni Battista Aostalli se také podílel na stavbě Belvedéru v Praze. Veškeré vnější zdi i komíny vyzdobil sgrafity Šimon Vlach. Nádherné sgrafity jsou právem považovány za nejkrásnější na území bývalé rakouské monarchie a říká se, že ani jeden motiv se neopakuje.
Prostředí zámeckého parku a expozice
Zámek je považován za jednu z nejkrásnějších renesančních staveb střední Evropy. Uvnitř zámku je veřejnosti zpřístupněno celkem třináct místností s mnoha originálními obrazy, křišťálovým sklem a dalšími cennostmi. Z jednotlivých sálu svým půvabem vyniká především tzv. Bitevní sál a Velká jídelna. K zámku také patří kaple, barokní divadlo s původními dekoracemi, jízdárna, konírna, stáj a budova bývalého pivovaru, což byl rodný dům Bedřicha Smetany, ve kterém je dnes muzeum. Na přelomu června a července se již od roku 1949 koná na druhém zámeckém nádvoří mezinárodní hudební festival Smetanova Litomyšl a od roku 1974 k němu přibyl i festival pro mladé hudebníky nazvaný Mladá Smetanova Litomyšl.
Na zámku v Litomyšli lze vybrat z těchto prohlídkových tras:
I. Základní prohlídková trasa – okruh představí unikátní zámecké divadlo, figurální sgrafita a reprezentační sály
II. Prodloužená prohlídková trasa – tato trasa zahrnuje zámecké divadlo, reprezentační sály a navíc je tato trasa prodloužena o návštěvu hostinských pokojů a zámecké kaple
III. Historické klavíry – studijní sbírka historických klavírů a také dochovalých kulis zámeckého divadla
Zámecké divadlo
Po požáru v roce 1775 bylo divadlo slavnostně otevřeno 23. dubna 1798 a sám hrabě Valdštejn-Wartenberk, tehdejší majitel zámku si v něm zahrál i se členy své rodiny. Z jevištních dekorací se dodnes dochovalo šestnáct velmi cenných variací, které vytvořil Josef Platzer (autor kulis k premiéře Donna Giovanniho) a Václav Bonaventura, místní truhlář zkonstruoval zařízení pro výměnu divadelních kulis. Dochovalé kulisy můžete na zámku dodnes vidět v repertoáru současného divadelního spolku, který zde působí a je i obnovena původní barokní hra Milenec a sok v jedné osobě.
Pověst
Říká se, že na zámku žila pyšná a ješitná hraběnka, která byla marnivá. Chtěla se odlišit od ostatních a tak si poručila, aby ji nechali upéct střevíčky z chleba. Pekaři si říkali jaké je to rouhání božím darem, a že ji Bůh potrestá. Když hraběnka střevíčky z chleba obula a vyšla v nich mezi lid, tak natrefila na ubohou žebračku, která ji prosila o jídlo. Hraběnka ji však odbyla a v tom se před hraběnkou otevřela země a pohltila ji. Už ji nikdy nikdo nespatřil.
