Město s téměř stotisíci obyvateli leží na soutoku řek Labe a Orlice o němž jsem toho po pravdě moc nevěděl mne překvapilo svým kouzlem. Procházka historickým centrem Hradce Králové je příjemná a nabízí řadu možností na toulky.
Jižní barokní terasy
První dojem při vstupu do historického centra na mne udělala rekonstrukce jižních „barokních“ teras mezi schodištěm Bono Publico a Gočárovým schodištěm. Je to část starých hradeb doplněná o popisy jednotlivých částí hradeb s citlivě vloženými odpočinkovými místy a skvělou parkovou úpravou. Obyvatelé města zde tak naleznou perfektní vycházková místa pro relaxaci. Snad to zde neponičí vandalové a nebudou se zde scházet bezdomovci.
Jižní barokní terasy mají 8 zastavení a najdete zde například základy dolní věže Rybářské (též Biřické) branky z 15.-16. století. Přízemím věže dříve procházela pěší cesta spojující od středověku město s jeho předměstím. Schodiště Bono Publico vzniklo v dnešní podobě na konci první třetiny 19. století a je poměrně rušným spojovacím schodištěm nahrazující tehdejší Rybářskou věž.
Zajímavé je také symetricky uspořádané barokní schodiště a terasy s vodními nádržkami pod zahradním sálem bývalé jezuitské koleje.
Druhé schodiště, kde terasy končí se jmenuje podle architekta Josefa Gočára a vzniklo v roce 1910.
Jedná se o jednu z nejstarších betonových staveb ve městě.
Centrum města
Hlavním náměstím a tedy přirozeným centrem města je Velké náměstí s dominantou Bílé věže a katedrály sv. Ducha. Na náměstí nalezneme také barokní Starou radnicí.
Katedrála sv. Ducha je z r. 1307 a dvojice 40 m vysokých hranolových věží byla v letech 1864-1876 regotizována. Tato katedrála je lehce identifikovatelným typickým symbolem města. Uprostřed Velkého náměstí je barokní morový sloup z roku 1714 a jeho autorem je zřejmě Jan Blažej Santini.
Podél náměstí se táhnou podloubí domů a několik restaurací s příjemným posezením a venkovními zahrádkami s impozantními výhledy po zdejších památkách a kolemdoucích ženách. Velké náměstí jen trochu kazí parkoviště, ale na druhou stranu bez aut by to tu bylo pusté. Ve zdejších uličkách jsme nalezli dva různé obchůdky s čokoládou z celého světa. V Dlouhé ulici je zase známé Klicperovo divadlo otevřené již v roce 1885. Největší změny a úspěchy přišly po roce 1989, areál divadla byl celkem 10 domů a byl komplexně rekonstruován.
Divadlo působí na čtyřech scénách, hlavní scéna je pro 400 diváků. K návštěvě může být také zajímavé Panenkárium, muzeum panenek. Převážná část expozice je od německých a francouzských renomovaných firem z let 1880 -1980.
Něco málo z historie města
Bohatá historie města sahá hluboko do minulosti. První písemná zmínka je dochována z roku 1225. Ve středověku byl Hradec Králové věnným městem českých královen, zalíbení v něm nalezly především Eliška Rejčka a Eliška Pomořanská. Od 14. století se stalo město s kompaktním renesančním historickým jádrem přirozeným centrem regionu s vysokou úrovní vzdělanosti a kultury. Při husitské revoluci došlo k počeštění města, ale zároveň došlo k poničení četných uměleckých a stavitelských památek. Město bylo na straně Jana Žižky a ten byl také roku 1424 pochován ve zdejším chrámu sv. Ducha.
Všechny památky jsme nevyjmenovali, ale atmosférou je Hradec Králové perfektním místem i třeba na vynikající víkendový pobyt, tak proč jezdit na víkendové pobyty někam do zahraničí, když máte krásné historické město nedaleko.
