Zámek Velké Losiny a čarodějnické procesy

Renesanční zámek vybudovaný v 2.polovině 16. a počátkem 17. století se stal architektonickou a historickou dominantou podhůří Jeseníků. Zámek Velké Losiny je také zajímavý svými čarodějnickými inkvizičními procesy a tak svoji temnou minulostí láká návštěvníky.  Zámek Velké Losiny se nachází na okraji obce Velké Losiny a je Národní kulturní památkou. Parkovat lze přímo u zámku nebo ve Velkých Losinách odkud vede sympatický chodníček podél potoka až k zámeckému areálu. Pokud máte rádi cyklistiku tak je zajímavá naučná Čarodějnická cyklotrasa.

Z Velkých Losin se dá využít i turistický vláček, vhodný především pro děti, projíždějící nejzajímavějšími památkami a místy Velkých Losin. Jsou to lázně, stará ruční papírna a zámek. U samotného zámku není možnost občerstvení ( mimo stánek u parkoviště ), s případným obědem tak počítejte do Velkých Losin. Zámek je typický svými trojpodlažními renesančními arkádami.

Historie zámku

Velkolosinské panství a zámek je po neuvěřitelně dlouhou dobu spjat s rodem Žerotínů. Tento rod měl dlouhou dobu své hlavní sídlo v Šumperku. To již neplatilo po roce 1562, kdy se město Šumperk vymanilo vykoupením z žerotínského poddanství a stalo se komorním královským městem. V té době se bohatý přední moravský šlechtic Jan ze Žerotína usazuje na svém panství ve Velkých Losinách. Tehdejší nepohodlnou vodní tvrz pravděpodobně z 14. století nechal v 80. letech 16. století přestavět na renesanční zámek s nádhernými arkádami a parkem. Zajímavostí zdejšího panství je přestup rodu Žerotínů z předbělohorských evangelíků na katolíky, jež si touto změnou udrželi své rodové panství před konfiskací a tudíž jsou Velké Losiny spjaty s tímto rodem až do počátku 19. století. Panství však již v roce 1802 musejí přes svoji zadluženost prodat. Kupcem byl bohatý Karel Lichtenštein jehož rod vlastnil panství do roku 1945 a využíval zámek především jako oblíbené letní sídlo. V období počátku 19. století byl také změněn styl zdejšího barokního parku z 30. let 18. století od Jana Ludvíka ze Žerotína na přírodně krajinářský park anglického typu, který je zde viditelný do dnešních dnů. Po roce 1945 vlastnil zámek stát a v roce 1962 získal zámek Vlastivědný ústav v Šumperku, který v 60. letech 20. století památku opravil. Díky tomu jsou zámecké interiéry původně dochované a nedošlo zde k výraznému zpustošení.

Prohlídka interiérů

Zahrnuje odkaz doby od renesance až po klasicismus. Prohlídka se provádí převážně po prvním patře, v patře druhém prohlídka není, je zde uskladněn mobiliář i z okolních panství a nejsou zde údajně zrestaurovány podlahy. Z prohlídky je zajímavý rytířský sál se zdobeným dřevěným kazetovým stropem a majolikovými kamny z roku 1589, třetími nejstaršími v České Republice. Starší naleznete jen na zámku v Telči a Vrchlabí. Velice vzácné jsou kožené tapety zdobené znaky Žerotínů a s nimi spřízněných Oppersdorfů. Mimo tapety jsou pozoruhodné i staré gobelíny s výjevy z antické mytologie. Pozornost žen zaujme kožený kufr pro potřeby dámy, na jehož přesun bylo jistě zapotřebí služebnictvo. Taková trochu větší dámská kabelka. Prohlídka vás zavede i do dvou zámeckých kaplí s barokními stropními a nástěnnými freskami od malíře Jana Kryštofa Handke. V jedné z kaplí byla i márnice kde byla po několik let uchovávána mrtvola českého krále (tuším že to byl Václav III, ale je to bez záruky).

Čarodějnické procesy

Na Losinském panství je zajímavá historie čarodějnických procesů. První zmíňky pronásledování a honu na čarodějnice jsou spatřovány již ve starověku, ale rozmach čarodějnictví a inkvizičních procesů spadá do středověku a raného novověku. Od poloviny 16. století se tyto procesy odehrály především v německých zemích, Francii a Skotsku. Důležitým dokumentem byla bula papeže Inocence VIII. Summis Desederantes z roku 1484, který touto knihou vyzval k očištění církve od všech kacířů a na níž navazovala kniha praktických výkladů pro vedení procesů s údajnými čarodějnicemi z roku 1487 od inkvizitorů Jakuba Sprengera a Jindřicha Kramera s názvem Kladivo na čarodějnice (Malleus Maleficarum). V Losinách započalo obviňování lidí rokem 1678, kdy žebračka Marina Schuchotová údajně ukradla hostii ze svatého přijímání. Zdejší pověrčivá hraběnka Angele Sybille Galle rozená Žerotínová pozvala na panství Jindřicha Františka Bobliga z Edelstadtu, jenž měl s čarodějnickými procesy dlouholeté zkušenosti z Jesenicka. Losinský zámek byl místem věznění, výslechů a mučení několika desítek obviněných lidí. Do roku 1696 takto zemřelo 52 obětí. Postupně se zájem J.F. Bobliga zaměřil na lidi vlastnící lány a nemovitosti, majetek odsouzených totiž patřil inkvizitorům. Nejstatečnější obětí Bobliga byl šumperský děkan a farář Kryštof Lautner. Ten svým kázáním vystupoval proti těmto procesům a stal se tak nepohodlným. Lautner byl mučen a vydržel všechny stupně tortury a podle práva měl být propuštěn, přesto Boblig docílil jeho upálení na náměstí v Mohelnici v roce 1685.