Arboretum Bílá Lhota je Národní přírodní památka a toto ocenění plně naplňuje. Arboretum se nachází přímo v obci Bílá Lhota a bylo založené okolo roku 1700. Na ploše necelých tří hektarů čítá více než 500 druhů domácích, evropských i zámořských dřevin. Historie arboreta a zdejšího zámku
O zdejší tvrzi se objevují záznamy již v polovině 15. století. V 16.století byla tato tvrz přestavěna v renesančním slohu na zámek, který ztrácí svými dalšími přestavbami svoji podobu. Od roku 1870 sloužil jako sídlo statkářů Riedlů a po roce 1947 přešel do státní správy. Na zámku nezůstalo žádné vybavení, nejhodnotnějším pozůstatkem je jeho park sloužící dnes jako krásné arboretum. Z období přestaveb zámku v 16.-.17.století se do dnešních dnů dochovala nejstarší část dubový hájek s více jak 400 let starými domácími duby letními ( Quercus robur L. ) Kolem roku 1700 vznikl zřejmě zdejší park. Stalo se tak za majitele panství Rytíře Harachovského. O opravdovém parku jsou zmíňky z období držení panství Rytířem Ostheimem, a to do roku 1870. V tomto období zde působil i hudební skladatel Konrád Kreutzer jež byl dirigentem vídeňské opery. Za něj se provdala dcera Rytíře Ostheima. Zde se traduje komponování skladatele na svém pianinu pod již tehdy staletými duby. Jedním z jeho nejznámějších děl je Noc v Granadě.
Od roku 1870 kupuje panství Jan Riedl a v parku nastávají značné úpravy. Jeho vnuk Quido Riedl měl však největší zásluhu na dnešní podobě parku. V roce 1898 vysazuje ke starým dubům několik dalších. Postupně vytvořil druhově bohatou a cennou sbírku okrasných a exotických stromů. V roce 1946 umřel ve věku 68 let a jeho rodinný majetek po válce propadá státu, jenž se o hodnotný park nedokáže starat a dochází ke zpustošení. V roce 1965 byl park převzat Vlastivědným muzeem v Olomouci a zrestaurován. Pro veřejnost zpřístupněn roku 1968. V letech 1980-83 byla zbudována vstupní budova, kterou vcházíte do arboreta do dnešních dnů. V období naší návštěvy byl obnovován rybník v zámku, jež je také součástí arboreta.
Co v arboretu naleznete
V parku se cítíte skvěle, jeho hlavními stromy jsou duby a různobarevné buky jež skýtají pod svými rozložitými korunami odpočinek. Doplněny jsou o cypřišky, javory, borovice, břízy, douglasky a lípy. Kromě jihoevropských dřevin zde můžete vidět i dřeviny z Asie a to Činy, Koreje, Japonska, Sibiře. Mnoho dřevin je i ze Severní Ameriky – USA, Kanady i Mexika. Mimo 400 let starých dubů (které musíte vidět, nebudou zde patrně věčně stejně jako vy) zaujmou i další zdejší rarity. Například největší exemplář túje ( Thuja occidentals Umbraculifera ) na Moravě a dub libanonský ( Quercus libanii Oliv. ) s nejsevernější polohou v ČR, pocházejícího z horských lesů Malé Asie a Syrie. Arboretum tak při cestě Olomouckým krajem nesmíte minout. Odpočinout si tady můžete pod prastarými stromy i dlouhé hodiny, stejně tak jako skladatel Konrad Kreutzer.
