Městu Bandung, nacházejícímu se v provincii Západní Jáva, asi 180 km jihovýchodně od hlavního města Jakarty, se v dobách nizozemského kolonialismu pro jeho evropskou atmosféru a krásné parky přezdívalo Paříž Jávy nebo Město květin. V posledních letech ho ale Indonésané označují jako Město odpadků.
Tak zlé to ale není, navíc Bandung a jeho okolí, přestože do něj ročně zavítá jen drobný zlomek všech zahraničních turistů přicházejících na Jávu, skýtá mnoho možností k seznámení se s místní kulturou a přírodou.
Historie
Město s více než dvěma miliony obyvatel se nachází v hornaté oblasti, na rozlehlé planině ze všech stran obklopené sopkami. Většina z nich už je dávno vyhaslých, ale dodnes se v okolí města najde několik stále aktivních. Příhodná poloha s příjemným klimatem sem v 18. století přivedla Nizozemce, kteří v oblasti začali zakládat čajové plantáže. Bandung pak sloužil jako odpočinkové a výletní místo pro holandskou smetánku. Postupně zde vznikaly honosné vily, hotely, restaurace, kavárny a butiky.
Ve dvacátých letech 20. století začala nizozemská koloniální vláda plánovat přesun hlavního města právě do Bandungu, což s sebou neslo i výstavbu důležitých budov, jako je například Gedung Sate. Tato nádherná stavba, která v sobě kloubí nizozemskou koloniální architekturu s indonéskou, měla sloužit jako sídlo vlády. Ovšem na konci 2. světové války, kdy se blížil zánik kolonie, bylo jasné, že z realizace plánu sejde.
Po vyhlášení nezávislosti Indonésie v roce 1945 začal počet obyvatel Bandungu rapidně stoupat. Po 2. světové válce, mezi lety 1945-1949, vedla Indonésie ozbrojený boj proti Nizozemcům, kteří se i přes vyhlášení nezávislosti nechtěli vzdát své moci. A Bandung byl v této době místem nejtěžších bojů.
V roce 1955 se ve městě sešlo na 29 hlav suverénních států a kolonií z Asie a Afriky, aby zde podepsaly Bandungskou deklaraci čítající 10 bodů o světovém míru a boji proti kolonialismu.
Doprava
Do Bandungu se dostanete z hlavního města Jakarty pohodlně po dálnici autem či autobusem. Cesta trvá asi hodinu a půl. Časově skoro stejně vás vyjde i cesta vlakem, která je ale díky trati klikatící se mezi horami mnohem zajímavější. Na Střední Jávu, například do Yogyakarty, jezdí vlaky vyrážející ráno a večer a noční autobusy. S ohledem na možné zácpy a různou kvalitu silnic je lepší jet vlakem.
Železniční síť je pouze na ostrově Jáva a nabízí jen několik málo tratí spojujících nejdůležitější města na ostrově. V rámci železnic je možné poznat tři třídy: ekonomi, bisnis a eksekutif. Pro třídu ekonomi jsou vyhrazeny zvláštní vlaky, které ve velkých městech většinou staví na jiných než hlavních nádražích. Kvalita vagónů je nejhorší ze všech tří tříd, tím pádem je tato doprava i nejlevnější. Ve vagónech bývá nezřídka přeplněno a všude se hemží prodejci všeho možného. Vlak ekonomi staví na každé menší zastávce, a tak není moc vhodné, pokud jedete na delší vzdálenost, využít právě toto pomalé spojení.
Třídy bisnis a eksekutif bývají často v jednom vlaku. Některá spojení jsou ale jen eksekutif. Takovéto vlaky staví jen v některých stanicích. Vagóny bisnis by se daly přirovnat naší horší druhé třídě, jen na stropech jsou nainstalované nezbytné větráky. Do těchto vagónů mají přístup prodejci občerstvení, kteří své zboží nabízejí během několika minut strávených ve stanici. Do vagónů eksekutif prodejci nemají vstup povolen. Tyto vagóny vypadají slušněji, mají kupé a klimatizaci. Klimatizace ale ještě neznamená výhru, často se totiž stává, že spíš než příjemně chladí, téměř mrazí. V rámci těchto dvou lepších tříd je i restaurační služba. Nejde ale o zvláštní restaurační vůz. Během jízdy procházejí vagóny číšníci a nabízejí několik druhů teplých jídel a nápojů. Ty vám potom přinesou přímo na vaše místo. Platí se po konzumaci, ale účtenku nečekejte.
Cena vlakových jízdenek se liší jen podle vybrané třídy, na vzdálenosti nezáleží. Platí totiž, že ačkoliv nejedete až do konečné stanice, zaplatíte za celou trasu.
Bandung také nabízí letecké spojení s několika málo indonéskými a zahraničními (např. Singapur) destinacemi.
Nejrozšířenějším druhem bandungské hromadné dopravy je angkot. Jde o dodávku, jejíž zadní část je po obvodu vybavená dvěma lavičkami. Angkoty v Bandungu mají různé barvy a názvy na předním skle. Tímto se rozlišují trasy, po kterých angkoty jezdí. Zastávky neexistují, angkot můžete zastavit kdekoliv na ulici. Jízdné se platí až při výstupu, částka se odvíjí od ujeté vzdálenosti. Můj tip při jízdě angkotem: nenastupujte do prázdného angkotu. Řidič totiž nejspíš během chvilky zastaví na okraji silnice a bude čekat na další cestující, a to může trvat i hodně dlouho. Cesta se vám tak může pěkně protáhnout.
Další možností jsou městské autobusy. Těch ale v Bandungu málo a jezdí jen na několika málo trasách. Autobusem se vyplatí jet snad jen v případě opravdu velké vzdálenosti, platí se totiž jednotná cena, a ta může být někdy výhodnější než za stejnou cestu v angkotu. Autobusy sice mají několik málo daných zastávek, ale v podstatě vám zastaví kdekoliv i mimo ně.
Pak jsou samozřejmě k dispozici taxi. Některé používají taxametry, jiné ne.
Nejpomalejší městská doprava je pomocí becaku, indonéské rikši. V Bandungu jsou becaky (čti bečaky) k vidění nejčastěji v centru města, kde nehrozí stoupání do kopce.
Co si nenechat ujít
Bandung je nejen hlavním městem provincie, ale také centrem vzdělanosti či módy. Ve městě je mnoho univerzit, z nichž možná nejznámější, Institut Teknologi Bandung, ročně láká z celého souostroví i ze zahraničí ohromné množství uchazečů o studium. Tato technická univerzita má dokonce dlouhodobé vztahy s českým ČVUT, což zaručuje každoroční stipendium pro několik vybraných českých studentů.
Bandung také udává módní trendy. Právě zde najdete mnoho obchodů zvaných factory outlet a distro. Factory outlet nabízí oblečení známých značek, které se ve velkém vyrábí v místních textilních továrnách, avšak má nižší kvalitu a cenu než zboží určené na export. Distra razí jinou filozofii. V těchto většinou malých obchůdcích seženete oblečení navrhované místními designéry, jejichž značku také nesou. Většinou jde o módu pro mladé, jako jsou trička, mikiny, tašky či čepice.
Ve volném čase do Bandungu jezdí zástupy Jakarťanů. Nejen za odpočinkem od ruchu a horka velkoměsta, ale také právě za nákupy. Dlouhá ulice Jalan Cihampelas nacházející se v centru města má přezdívku Jeans street. A není divu, ulici lemují obchody s džínovou módou, která vznikla právě v továrnách ve městě. Džíny z Bandungu jsou na Jávě opravdovým pojmem.
Kdo má rád historii, může si udělat zastávku například v Muzeu Sribaduga v centru města. Museum se zabývá oblastí kolem Bandungu od nejstarších dob až po současnost. Kromě toho jsou zde k vidění také exponáty týkající se umění, náboženství, školství či vesnického života. Na bulváru Jalan Asia Afrika je zase k vidění budova Gedung Merdeka, v níž došlo v roce 1955 k podpisu Bandungské deklarace. Je zde také muzeum. Na stejné ulici najdete i obrovský hotel Savoy Homann postavený ve stylu art-deco. Zajímavou stavbou je i Gedung Sate, sídlo provinční vlády v ulici Jalan Surapati. Část budovy také slouží jako museum poštovních známek. Oblast Bandungu je z geologického hlediska velmi zajímavá, a tak se jí věnuje i velmi zajímavé Museum Geologi ve stejné ulici. Dnes už zašlou slávu Paříže Jávy připomíná ulice Braga v srdci města, která byla v době kolonialismu výstavním bulvárem s kavárnami, restauraci a butiky.
Za tradičním uměním můžete vyrazit například do místa zvaného Saung Anklung Udjo na ulici Jalan Padasuka. Během dvou až tří hodin shlédnete ukázky tradičních tanců, hru na tradiční západojavánské nástroje a divadlo. Indonésie je známá svým loutkovým divadlem wayang.
Asi nejznámější je druh wayang kulit neboli stínové loutkové divadlo, při němž se používají dvourozměrné kožené loutky. Tento druh má své nejsilnější zastoupení na střední Jávě. Na západě Jávy má naopak svou dlouho tradici wayang golek. Jde o divadlo s dřevěnými trojrozměrnými loutkami. Vyprávěnými příběhy jsou tradičně indické hinduistické eposy Rámájana a Mahabharáta.
Kromě jmenovaných představení můžete v Saung Angklung Udjo vidět i výrobu tradičního západojavánského bambusového hudebního nástroje angklung, jemuž je během představení věnována velká část.
Okolí Bandungu
Jen pár kilometrů severně od města se nachází vulkán Tangkuban Perahu (2067 m.n.m.). Jeho vrchol nabízí nádherný pohled do dvou velkých kráterů, z nichž dodnes unikají sirné výpary. V kopcích mezi Bandungem a Tangkuban Perahu pak leží městečko Lembang. Tady mají malou továrnu na výrobu v Indonésii velmi oblíbeného tofu (indonésky tahu). Výrobna nese název Tauhid.
Na opačné straně od města je v kopcích schovaný Kawah Putih (Bílý kráter), kouzelné místo se sirným, mléčně tyrkysovým jezírkem. Úrodná půda kolem Kawah Putih je využívána pro pěstování čaje. O tom se můžete přesvědčit například na čajových plantážích Walini.
Na výlety mimo město je pro skupinu několika lidí vhodné pronajmout si auto, třeba i s řidičem. Nejste tak odkázáni na nespolehlivou veřejnou dopravu, která navíc do některých míst ani nejezdí.
Kromě zmíněných míst nabízí oblast ještě spoustu jiných přírodních zajímavostí, jako jsou vulkány, vodopády, jezera či horké prameny.
