Hrad Bouzov je již z povzdálí impozantně se tyčící, majestátný a vyhledávaný turistický cíl Olomouckého kraje a jeho regionu Litovelska. Hrad se rozprostírá uprostřed lesů nad obcí Bouzov. Je jedním z nejkrásnějších a nejnavštěvovanějších hradů u nás a je národní kulturní památkou.
Při příjezdu autem je u areálu hradu Bouzov vybudováno velké parkoviště. Zde lze za poplatek zaparkovat. Cesta k hradu vede parkem z něhož se dostanete branou k předsazenému opevnění v kterém je umístěna pokladna. Zde si můžete zakoupit prohlídkový okruh v podstatě buď velký nebo malý. V určitém období lze zakoupit i tématické okruhy. Zvláštní vstupné je na vyhlídkovou věž hradu.
Z historických událostí lze uvést, že hrad byl patrně založen počátkem 14. století kdy byl jeho prvním známým držitelem Búz z Búzova v letech 1317-1339. V krátkých obdobích se v držení hradu střídali Páni z Vildenberka s moravským markrabětem Joštem, který v roce 1396 přenechal panství svému přívrženci Heraltovi z Kunštátu. Tímto se hradu ujal významný rod Pánů z Kunštátu, vlastnící hrad s kratšími přetržkami až do konce 15. století. Jako rodný hrad je přisuzován českému králi Jiřímu z Poděbrad, postoupivšího své panství kolem roku 1442 svému stoupenci Zdeňku Kostkovi z Postupic. Do roku 1696, kdy celé panství kupuje Řád německých rytířů, se v držení hradu střídali mnohé další české a moravské rody. Majetkem řádu zůstal hrad do roku 1939 kdy byl spolu s dalším jeho majetkem konfiskován a předán pod správu do Berlína. Po 2. světové válce byl konfiskován opět a byl ve správě Národní kulturní komise. Od roku 1994 je ve správě státní příspěvkové organizace.
Dnešní podobu však získal hrad až po rozsáhlé přestavbě v letech 1895-1910. Přestavba je dílem Georga von Hauberissera na základě požadavků tehdejšího velmistra řádu německých rytířů arcivévody Evžena Habsburského. Zajímavostí je financování přestavby z vlastních finančních prostředků arcivévody. Dbáno bylo na historickou věrohodnost a slohový soulad, s ohledem na již tehdy plánované zpřístupnění veřejnosti. Některé prvky zde byly záměrně zachovány, příkladem může být původní „rádobyvodovod“ v chodbě, kde byla voda nalévána do zásobníku a znečištěná opět vynášena služebnictvem. Z prohlídky lze zmínit zajímavý sál pro dnešní slavnostní události. Ze sálu se vstupuje do místnosti, kde měli být dříve pasováni rytíři do řádu, k čemuž zde však nikdy nedošlo. Samotné interiéry jsou plně zařízeny, převážně ze sbírek majetku Evžena Habsburského a částečně ze sbírek Německého řádu. Prohlídka tak působí dokonale a hrad s dvěma padacími mosty, klenoucími se nad hradním příkopem okouzlí svoji romantickou podobou nejednoho návštěvníka. Zalíbení zde našli také filmaři a hrad můžete spatřit ve spoustě filmů a především pohádek. Jen těžko by jste hledali krásnější hrad.
