Zajímavé kulturní památky sakrálního původu se nacházejí na Pardubicku. Jedná se o několik dřevěných roubených kostelíků a zvonic, které obvykle stojí v těsné blízkosti kostela a dokládají vysokou úroveň lidové tvořivosti řemeslníků na vesnicích. Zvonice měla často v minulosti ochranný charakter. Byla pozorovatelnou a místem, odkud se na útočníka házely kameny nebo lila horká smola.
V období husitství tyto zvonice přestaly vyhovovat obranným požadavkům a začaly se stavět zděné nebo polozděné. V 15. až 16. století s rozvojem zvonařství se její funkce změnila z obrany obce na místo, odkud byly ohlašovány církevní bohoslužby, časové údaje či třeba požáry. Pozdně gotická zvonice z konce 15. a začátku 16. století, jejíž typ přišel ze západních Čech, má obvykle šestiboký tvar. I přes to, že u dřevěných zvonic hrozilo daleko větší nebezpečí vzniku požáru, jejich obliba na venkově trvala. Důvodem byla pevná dřevěná konstrukce, která nesla zvon a staticky tak dobře zvládala jeho dynamiku. Také dřevo bylo stále dostupné.
Veliny
Ve Velinách nedaleko Holic se dochoval jedinečný roubený kostel s dřevěnou zvonicí, jehož první připomínka je ve 14. století. Byl vybudován v roce 1752 na místě starého dřevěného kostela. Areál kostela se zvonicí je veřejnosti volně přístupný.
Kočí
Nedaleko Chrudimi se nachází další neméně výjimečná sakrální stavba. V obci Kočí je zvonice, která je přistavěná přímo ke kostelu. Do kostela a zvonice návštěvníci vstupují po dřevěném, osmnáct metrů dlouhém mostě z roku 1721, který tvoří osm oblouků. Slouží k překlenutí mokřiny. Tento způsob přístupu do kostela je jedinečný, nikde jinde v republice nemají dřevěný vchod. První písemný pramen, který by měl dokládat vznik kostela, pochází z konce 14. století. Část dochovaného zdiva a klenba, která zůstala nad kněžištěm, odpovídá podle historiků skutečně pozdně gotickým stavbám. Vnitřní výzdobu jednolodního gotického kostela krášlí renesanční a barokní náboženské výjevy. Hlavním výjevem ze 17. století je umučení svatého Bartoloměje, kterému je kostel zasvěcen.
V roce 1981 odkryli restaurátoři v kostele nad kněžištěm gotickou klenbu s původní barevnou výzdobou. Oltář, který dnes kostel zdobí, pochází z 19. století. Lavice pokrývá květinová výzdoba lidových tvůrců. Jedinečným způsobem navazuje ke kostelu ze západní strany dřevěná zvonice přistavěná ke stavbě v roce 1666. Zvonice má pětibokou základnu, na jejíž špičce ční osmiboký jehlan. Celou zvonici řemeslníci pokryli šindelem až k zemi, což je unikátní tesařská práce. Zvonice se zachovala v původním stavu. Celodřevěnou konstrukci spojili tesaři pomocí dřevěných kolíků. Ve zvonici bijí dva zvony: Bartoloměj z roku 1496 a Vavřinec z roku 1562.
Sezemice
Velmi neobvyklá zvonice se nachází v Sezemicích. Zvonice má osmiboký tvar a s výškou 12 metrů patří mezi největší zvonice v Čechách. Konstrukce zvonice je postavena pro tři zvony a věž je zakončena cibulovitou věžičkou. Vznikla pravděpodobně v 16. století.
Horní Ředice, Třebosice
Další dřevěné zvonice, které stojí za shlédnutí, se nacházejí v Horních Ředicích při kostele sv. Václava, což je obec ležící při silnici z Holic na Sezemice. Zajímavou dřevěnou zvonici má i kostel sv. Jiljí v pardubické čtvrti Pardubičky nebo zvonice Třebosického kostela Povýšení sv. Kříže. Obec Třebosice se nachází západně od Pardubic.
Podkarpatský kostelík v Dobříkově
V obci Dobříkov asi 6 km západně od města Choceň v okrese Ústí nad Orlicí se nachází dřevěný kostelík přenesený z Podkarpatské Rusi. Jedná se o lidovou roubenou dřevěnou stavbu s věží a střechou krytou šindelem. Jedná se o původně řeckokatolický kostelík Všech svatých z Podkarpatské Rusi, kde byl v roce 1669 postaven ve vesnici Velká Kopaň na Podkarpatské Rusi. Roku 1857 byl kostelík prodán za 255 zlatých a převezen do nedaleké obce Cholmovce u Sevljuše (dříve Homlovec) na hranicích s dnešním Rumunskem. Ve dvacátých letech 20. století došlo k zhoršení stavu kostelíka a ten přestal sloužit svému účelu. V roce 1930 značně poničený kostelík s neúplnou věží koupil za 16 000 tehdejších Kč senátor Václav Klofáč a nechal jej převést do Dobříkova, kde byl rekonstruován a v roce 1931 vysvěcen tehdejším patriarchou církve Československé husitské Gustavem A. Procházkou. Kostelík je jednolodní dřevěná stavba z ručně štípaných a dotesávaných trámů v byzantsko-gotickém slohu, dlouhá 15 m a široká 6 m. Člení se na otevřenou předsíň s dřevěnou arkádou před průčelím, obdélnou loď se zúženým patrem a užší pravoúhlý presbytář. Nad průčelím kostelíka se tyčí 17 m vysoká hranolová dřevěná věž s ochozem a vysokou jehlancovitou střechou. Střechy jsou kryté šindelem. Loď i presbytář mají segmentovou valenou klenbu. Mobiliář kostelíka pochází z Cholmovce a ikony jsou z rozebraného dřevěného kostelíka v Trsteniku na Podkarpatské Ukrajině.
Na spojovacím trámu hlavní lodi kostela je uvedeno datum vznuku kostela: „Sozdasja chram sej roku 1669 mca marta dnja 4“. Tepané dveře navrhla a zhotovila ve třicátých letech Masarykova odborná škola v Litomyšli. Vedle vchodu v předsíni jsou vyryta azbukou jména čtyřiceti kněží, kteří v kostele sloužili. První část kostela je tzv. babín, kde stávaly při pravoslavné mši ženy. Hlavní loď byla určena jen mužům. Součástí mobiliáře je rokokový ikonostas a velké množství pravoslavných ikon. Okna vyrobil sklářský ústav v Hradci Králové. Veškeré tkaniny jsou původní. Kostelík je výraznou dominantou obce a je zapsán do seznamu nemovitých kulturních památek. Je majetkem Církve československé husitské.
