Hrad Hohenwerfen sedí na vrcholu skály oddělené od okolí ze všech stran údolími. Leží 40 kilometrů jižně od Salzburgu a z povzdálí upoutá pozornost každého projíždějícího v údolí divoké řeky Salzach u města Werfen. Pohledem z údolí upoutá stejně jako pohledem z jeho ochozů do širokého okolí. Před hradem je vybudováno parkoviště, na kterém nemusíte platit. Hrad je na vysokém skalním ostrohu takže od parkoviště vede nahoru pozemní lanovka. Na vstup do areálu hradu a prohlídku se vztahuje Salzburgerland card, jen výjezd nahoru od parkoviště si musíte zaplatit (cca 1,5 Eura nahoru a zpět ). Vstupné bez karty je jinak 10,50 €. Ještě můžete na hrad vyjít pěšky druhou stranou od Werfenu, kde je také vstupní brána.
Na hradě se nachází hodně zajímavých zákoutí a expozic. V rámci vstupného tak lze projít tři doprovodné expozice, z nichž jedna navazuje na zdejší tradici sokolnictví a ukazuje její vývoj. Klasická expozice provede návštěvníky po celém hradě a jeho ochozech. K dispozici je průvodkyně a pro cizojazyčné návštěvníky ještě audio průvodce v mnoha jazycích. Na rozdíl od hradu Hohensalzburg zde mají českého.
Historie hradu
Vznik hradu je spojen s lety 1077 kdy vrcholí boj o investituru – tedy obecně v boji o právo obsazovat církevních úřady a podřízenost – nadřízenost mezi papežem a císařem. Vybudovat dva hrady se rozhodl arcibiskup Gebhard von Helfenstein jež byl v boji o investituru nakloněn na stranu papeže a podílel se také na vzdorocísaře Rudolfa Švábského. Hrad tak vznikl jako obranný a měl také velký význam na obchodní stezce vedoucí údolím Salzachu. Dobudování však nebylo arcibiskupu Gebhardovi dopřáno, poněvadž po zahájení stavby musel ze Salcburska uprchnout na 9 let do exilu v Sasku.
Odtud se vrátil právě na nedostavěný hrad Werfen, kde za krátký čas zemřel. Stavbu tedy dokončil až arcibiskup Konrád I von Abenberg. Ten měl ale podobný osud, kdy po přiklonění se na papežovu stranu musel také na rovných 10 let do exilu v Sasku. Dokončení se tak hrad dočkal až po jeho návratu kdy dalších 25 let vládl arcibiskupskému úřadu. Hrad byl jednou v historii dobyt a vypálen, a to v letech 1525 až 26 za německé selské války. Obnovu hradu započal arcibiskup Matthäus Lang von Wellenburg. Podobu jakou má hrad téměř do dnešních dnů, získal až při přestavbě v druhé polovině šestnáctého století. To udělal Johann Jakob von Khuen-Belasy z hradu moderní pevnost italského typu. Po strádání hradu a chátrání ho v srpnu 1898 získal arcivévoda Evžen Rakouský, kdy začal být znovu trvale obýván. Arcivévoda zde nechal umístit své umělecké sbírky a sbírky zbraní. V roce 1931 zde však vypukl požár, jež zničil velkou část paláce. Po prodeji svých sbírek a z vyplacené pojistky nechal arcivévoda hrad opravit. V roce 1938 musel arcivévoda nakonec hrad prodat Salcburské župě. Za druhé světové války sloužil hrad i jako školicí centrum NSDAP. Do roku 1945 zde bylo přes 40 let výcvikové středisko salcburského četnictva. Od roku 1987 je zpřístupněn areál hradu veřejnosti.
Hrad je znám pamětníkům válečných filmů, kdy se objevil v roce 1968 ve filmu Where Eagles Dare s českým názvem Kam orli nelétají, s herci Richardem Burtonem a Clint Eastwoodem. Z okruhu k prohlídce zaujme vězení a mučírny, pětipatrová zbrojnice s ukázkami zbraní a výstup na vrchol zvonice odkud se nabízejí překrásné výhledy. Průvodkyně vám í zazvoní na 4412 kilogramů těžký zvon odlitý roku 1586. Na druhém předhradí neboli zemském sokolím dvoře můžete vidět každodenní letové ukázky dravců. I mimo představení si tak můžete prohlédnout řadu odpočívajících dravců. V klidu jsme si zde poseděli a zhlédli skoro celé představení.
Sokolnické muzeum
Na hlavní věži Wallerturm je umístěno sokolnické muzeum. Zde ukazuje tradici lovu za použití dravců, jež je stará kolem čtyřech tisíc let. V přízemí najdete expozici ze střední Asie (Kazachstánu, Mongolska) Arábie a Ruska. Ve střední Asii je sokolnictví provozováno hlavně orlem skalním k lovu lišek a vlků. To v Orientu se využívají k sokolovití dravci k lovu stepních zajíců a malých krocanů. V prvním patře muzea je znázorněn vývoj sokolnictví ve střední Evropě. Do Evropy se dostal v období křižáckých válek ve třetím století. Největšího rozmachu se dožilo ve středověku. Již z této doby pochází knižní dílo císaře Fridricha II – De Arte venandi cum avibus neboli Umění lovu za pomoci dravců.
Návštěvu hradu nesmíte rozhodně opomenout, spojit ji můžete například při cestě do jižních krajů Evropy. Werfen se totiž nachází poblíž dálnice vedoucí od Salcburku na jih. A pokud zde trávíte dovolenou tak můžete spojit návštěvu hradu se známou ledovou jeskyní Eisriesenwelt Werfen.
