Šablona | Cestopisy

Malebné městečko Nin bylo v době antického Říma důležitým střediskem, které se jmenovalo Aenona. Později byl Nin hlavním městem provincie a sídlilo zde první chorvatské biskupství. Městečko Nin leží na pobřeží Ninského zálivu jen 17 km severně od města Zadar. Samotné historické centrum Ninu se nachází na ostrůvku, který je s pevninou spojen můstky. Toto dříve strategické umístění dělá z městečka atraktivní místo. Nejen proto byl Nin v roce 2016 vyhlášen jako nejromantičtější destinace.

Historie

Již v 1.století byl Nin významné centrum ilyrského kmene Liburnů, známý pod jménem Aenona. Následně podlehl římské rozpínavosti a zdejší archeologické průzkumy ukázaly, že zde byl monumentální chrám, amfiteátr, akvadukt a jiné stavby z této doby. Na počátku 7. století se Nin neubránil avarsko-slovanským nájezdům a následně se tu usadil chorvatský kmen. Od druhé poloviny 9. století zde bylo významné biskupství. Až do druhé poloviny 11. století neměli chorvatští panovníci stálé sídelní město a Nin patřil mezi několik hlavních center. Od začátku 12. století vstoupilo Chorvatsko do unie s Uhrami a král Ludvík z Anjou uspořádal ve druhé polovině 14. století v Ninu, hlavním a královském dalmatském městě setkání chorvatské šlechty a měšťanů.

V roce 1409 koupili Dalmácii Benátčané a později se v držení Ninu střídali s Turky, kteří oblast neustále okupovali. Díky neustálým vpádům vojsk nedosáhlo městečko Nin již nikdy svojí dřívější slávy. Dnes najdeme původní památky jako torza odkrytých archeologických nalezišť.

Památky Ninu

Nevím, jestli o některých památkách lze hovořit jako o původních. V průvodcích jsou například zmiňovány dva vstupní mostky do Ninu jako starobylé. Při naší již několikáté návštěvě městečka v roce 2018 byly oba mosty zbořené a překlenoval je provizorní most z lešení. Bylo patrné, že v útrobách mostů je vedeno potrubí a infrastruktura. Vyhlášenou nejromantičtější destinaci roku 2016 to již v tomto roce nepřipomínalo.

Ale i tak na vás v centru Ninu dýchne zvláštní atmosféra, poněvadž se zde dochovaly trosky římského chrámu z 1. století našeho letopočtu. Je to magické místo, které vás donutí přemýšlet o tom, jaké to zde muselo být v době největšího rozkvětu.

Vchod do města je přes Dolní městskou bránu (Donja gradska vrata) nebo Horní městskou bránu (Gornja morska vrata). Tyto brány jsou dochovány zase s pozůstatky středověkého městského opevnění.

Nejvýznamější památkou je nejmenší katedrála světa – kostelík sv. Kříže (Crkva Svetog Križa). Tato malá půvabná stavba o půdorysu kříže pochází pravděpodobně z 9. století. Označení „katedrála“ nosí zdejší kostel právem, neboť byl biskupským kostelem, tedy katedrálou. Do kostela je vstup volný a nejvíce mne zaujalo, že údajně byl postaven tak, aby v jeden určitý den v roce v určitou hodinu pronikal na určité místo v chrámu paprsek světla a osvětloval je. Pokud víte který den to je, tak mi to napište!

V chrámové klenotnici (riznica), kde je označení „Zlato a stříbro města Ninu“ jsou uloženy exponáty pocházejí z 8. a 9. století.

Ke skupině historických staveb v centru Ninu se připojuje i monumentální socha ninského biskupa Řehoře (Grgur Ninski), dílo Ivana Meštroviće největšího chorvatského sochaře 1. poloviny 20. století. V roce 2007 byla odhalena socha knížete Branimira, který žil v 9. století a vládl v letech 879-92. Během jeho vlády posílila pobřežní oblast Chorvatska svou nezávislost. Socha je velice fotogenická a fotí se zde každý turista.

Písečné pláže

Většina lidí co jezdí do Chorvatska tak řekne, že v Chorvatsku nejsou písečné pláže. Ale zdejší pláž Ninska laguna je důkazem toho, že i v Chorvatsku lze nalézt obrovskou písečnou pláž s pozvolným vstupem do moře. Je proto vyhledávaná především rodinami s dětmi. Jedná se vlastně o jakýsi písečný poloostrov, který ze severní strany chrání staré městské centrum. Na pláž navazuje další velká písečná pláž tzv. Královnina pláž neboli Kraljičina plaža. U této pláže můžete nalézt léčivé bahno, kterým je možné se zdarma natřít a jeho léčivé účinky oceňují především osoby s atopickým ekzémem a dalšími kožními problémy.

Parkování

Žádnou ideální parkovací alternativu zdarma jsem v Ninu neobjevil. Za parkování se zde platí na všech místech, ať již jedete do centra nebo jen na pláže Ninskou lagunu či Královninu pláž. Myslím, že nejdražší parkování bylo u turistického informačního centra na ulici Obala kneza Branimira nedaleko sochy Branimira. Tomuto parkování se vyhněte. Raději zaparkujte na protější Liburnijsla obala odkud je to do starého centra nejblíže.

Restaurace

V historickém centru Ninu je množství restaurací. Určitě Vás nezklame návštěva restaurace Aenona, nabízející posezení na stinné zahrádce s výhledem na kostelík sv. Kříže. Nemají zde přehnaně draho a jídlo je dobré. Vyzdvihnout musím i restauraci Restoran Sokol Nin zvláště k pohotovému jednání. Při placení jsem namísto kun vložil do destičky měnu euro, což jsem netušil. Při odchodu na to číšník upozornil, jinak by mě oběd vyšel asi cca 7x dráž. Některé restaurace v centru jsou velice drahé. Sednout si někde „jen tak“ vás proto muže vyjít draho.

Závěrem

Návštěvu nejstaršího chorvatského královského města Ninu určitě nesmíte vynechat a tak můžete sami prozkoumat, jestli je ocenění Ninu jako nejromantičtějšího místa oprávněné.

Fotogalerie je výběrem nejlepších foto z mých cest od roku 2016 do roku 2018.

Přeložený z devátého originálního vydání řady Rough Guides. Turistický průvodce Vietnam představuje zemi s více než devadesáti miliony obyvatel, která v současnosti láká stále více turistů. Za návštěvu rozhodně stojí věhlasné pagody a paláce, malebné vesničky, národní parky a bezpochyby každého nadchne i odpočinek na některé z pláží na skoro tři a půl tisíce kilometrů dlouhého pobřeží.

Kniha v úvodu seznamuje čtenáře s Vietnamem a v typické části také představuje 27 největších zajímavostí. Atraktivitu doplňují krásné fotografie. Ze zajímavostí jsou zde uvedeny například krasová planina Dong Van, horské město Da Lat, historická citadela v Hue, dovolenkový ostrov Phu Quoc, jízda lodí zátokou Ha Long, tržiště Bing Tai v Ho Či Minově Městě, typický vietnamský pokrm Pho nebo pagoda Thien Mu v Hue.

A jak je rozdělena hlavní část samotného průvodce? Na 8 kapitol dle oblastí a to na Ho Či Minovo Město a okolí, Delta Mekongu, Centrální Vysočina, Jižní pobřeží, Centrální Vietnam, Severní pobřeží, Hanoj a okolí, Vzdálený sever.

Krásné fotografie v knize, ale i uvedené zajímavostmi budou nejednoho cestovatele podněcovat ke splnění svého cestovatelského snu. Navštívit tuto krásnou zemi.

Formát knihy: 129×198
Vazba: Brožovaná
Počet stran: 506
Datum vydání: NOVINKA !! 22. 1. 2020
Běžná cena: 698 Kč (ušetříte 140 Kč)
Naše cena: 558 Kč

V České republice nebyl dlouhou dobu k dispozici žádný pořádný průvodce o Polsku a nyní jsme se konečně dočkali průvodce z řady Rough Guides, přeloženého z anglického originálu, kde se jednalo již o 8 vydání. Bylo to tedy již na čase. Myslím, že Polsko by mělo být z pohledu českých cestovatelů více navštěvované, protože spousta lidí Polsko vůbec nezná, byť se jedná o sousední zemi s množstvím krásných přírodních i historických památek.

Kniha v úvodu seznamuje čtenáře s Polskem a v typické části také představuje 20 míst, která nesmíte minout. V doporučovaném výběru nechybí například působivé středověké tržní náměstí Rynek Glówny v Krakově, renesanční město Zamość, hrad Wawel v Krakově, Staré město Lublin s početnou studentskou populací, nábřeží Visly ve Varšavě, majestátný zámek Ksiaź, hrad Malbork nebo také koncentrační a vyhlazovací tábor Auschwitz-Birkenau.

A jak je rozdělena hlavní část samotného průvodce? Na 12 kapitol dle oblastí. První z nich je samostatná kapitola Varšava. Dále Lodž a střední Polsko, Gdaňsk a delta řeky Visly, Mazury a Podlesí, Lublin a východ, Polské Karpaty, Krakov a Maloposko, Podhalí, Tatry a Pieniny, Horní Slezsko, Dolní Slezsko, Velkopolsko, Pomořansko.

Kniha nabízí také nejrůznější zajímavosti jako například skvělé tipy, kde ochutnat nejlepší vodku a pierogi. Měli by jste také překonat předsudky, pokud je tedy máte, vůči červené řepě, jelikož v polské kuchyni je všudypřítomná.

Věřím, že kniha turistického průvodce Polsko otevře oči českým cestovatelům a ti budou objevovat krásy této země, blízké nejen vzdáleností, ale i kulturou a lidmi.

Formát knihy: 129×198
Vazba: Brožovaná
Počet stran: 501
Datum vydání: NOVINKA !! 15. 1. 2020
Běžná cena: 698 Kč (ušetříte 140 Kč)
Naše cena: 558 Kč

Turistický průvodce z řady Rough Guides přeložený z 11 originálního vydání v angličtině představuje zemi do které proudí davy lidí z celého světa obdivovat vše nové i dávno minulé.

Anglie je součást Spojeného království Velké Británie a Severního Irska. V porovnání se sousedním Skotskem na severu a Walesem na západě je Anglie největší zemí Velké Británie. V rámci poznávání je údajně nejlepším výchozím bodem Londýn s čímž určitě nemusí každý souhlasit. Vždyť další významná velká města jsou Birmingham, Bristol, Newcastle, Leeds, Sheffield, Manchester a Liverpool nebo starobylá města jako jsou Catenbury, York, Salisbury, Durham, Lincoln a Winchester.

Kniha v úvodu seznamuje čtenáře s Anglií a v typické části také představuje 30 největších zajímavostí. Překvapivě je jich uctihodných 30, což žádný průvodce vydaný od Rough Guides snad nemá. No Anglie je zemí, kde se průvodce Rough Guides narodil, tak se není co divit.

V zajímavostech nechybí například nejvýznamnější kamenný kruh Stonehenge, Durhamská katedrála, přímořské letovisko Margate, Oxfordské koleje, yorkshirská vesnice Haworth, palác Hampton Court, krásná vesnice Chipping Campden, vápencový oblouk na pobřeží Durdle Door nebo kouzelné přímořské městečko Southwold.

A jak je rozdělena hlavní část samotného průvodce? Na 13 kapitol dle oblastí. První z nich je samostatná kapitola Londýn. Dále Jihovýchod, Hampshire, Dorset a Wiltshire, Oxfordshire, Cotswolds a okolí, Bath, Bristol a Somerset, Devon a Cornwall, Východní Anglie, West Midlands a Peak District, East Midlands, Severozápad, Cumbria a Lake District, Yorkshire, Severovýchod.

Kniha nabízí také nejrůznější zajímavosti jako například informace o tradiční anglické snídani, která vás nasytí na celý den. Dále jsou zde přehledně prezentovány jednotlivé národní parky. Kniha je zpracovaná velmi detailně a kvalitně určitě i díky tomu, že samotný Rough Guides, jak jsem již zmínil, je v Anglii doma.

Formát knihy: 129×198
Vazba: Brožovaná
Počet stran: 736
Datum vydání: NOVINKA !! 15. 1. 2020
Běžná cena: 898 Kč (ušetříte 180 Kč)
Naše cena: 718 Kč

Jedná se o velice oblíbený cíl turistů pobývajících na Jadranském pobřeží. Vodopády Kravica se nacházejí na území Bosny a Hercegoviny poblíž hranic s Chorvatskem. Vodopády jsou také cílem zájezdů mířících na poutní místo Medjugorje, které se nachází pouhých 10 km odsud.

Kravica

Vodopády Kravica leží na řece Trebižat nedaleko obce Gornji Studenci. Výška vodopádu se pohybuje od 26 do 28 metrů. Šířka vodopádu je s průměrem 120 metrů a tvoří přírodní amfiteátr. Pod vodopády se nachází azurové jezírko s průzračně čistou vodou. Zde je možné se koupat a dá se doplavat až k vodopádům. Voda je i v parných letních měsících poměrně studená, ale nemusíte mít obavu, protože koupání si zde vyzkoušela i herečka Monica Belluci a to ve filmu, který zde natáčel Emir Kusturica.

Služby u vodopádů

Vstupné se platí v budově u parkoviště a bylo 20 KM ( 1 bosenská marka = 12,8 Kč ) My jsme platili v chorvatských kunách a děti nám vůbec nepočítali, byť jim bylo více než 7 let. Od budovy musíte cca 500 metrů pěšky. V areálu vodopádu se pak nachází i občerstvení. V sezóně je zde spoustu turistů i zájezdní autobusy. Takový nával turistů jen těžko někde uvidíte. Lidé ležící až u cesty a kolem jejich hlav davy procházejících turistů. Krásné záběry pro natáčení videa. I tak návštěvu doporučuji, je to zážitek. Jen nepočítejte, že si zde dáte poklidný oběd bez čekání. V areálu jsou vybudovány i toalety s převlékárnami.

Na břeh pod vodopády fungoval převoz loďkami, ale jednalo se o placenou službu nad cenu vstupného. Převoz jen několika metrů byl hodně drahý. Na starších fotografiích vodopádů Kravica z internetu bylo patrné, že zde byla úzká dřevěná lávka pro přechod na druhý břeh. Ta byla účelově zrušena.

Snake, Snake křičeli turisté

Při koupání v jezírku nebo pohybu u něj je nutné si dávat pozor na hady. Ve vodě jsme zaznamenali několik mladých hadů majících úkryt v rákosí. Tam je rušili neukáznění turisté, kteří vyplašeně pokřikovali a zběsile bouchali do rákosí deskou. Potom je v rákosí zase vyděsila moje ruka s kamerou. No co bych neudělal pro skvělý záběr. Snake, no problem for me. Na části břehu je označení cedulkou hadi se zákazem vstupu a červenou vlaječkou. Bohužel ne všichni turisté zákaz dodržovali.

Doporučení

Pokud se vydáte ke Kravickým vodopádům z Chorvatska tak si nezapomeňte vzít cestovní doklady (pas/OP). Před příjezdem do Bosny a Hercegoviny také doporučuji vypnutí mobilních dat, protože se jedná o zemi mimo EU a tyto služby jsou mobilními operátory draze účtované.

Oficiální stránky – vodopády Kravica

Snad každý cestovatel touží při svých putováních narazit na výjimečné místo, o němž turističtí průvodci mlčí. Nečekaná setkání jsou vítaným zpestřením dopředu připraveného itineráře. Při cestě po národním parku Abruzzo jsme takové místo našli. Jmenuje se Barrea, leží na vysokém skalnatém ostrohu na břehu jezera a procházka jeho historickým jádrem je návratem do středověku. Barrea je kouzelné městečko, které dokonce nezná ani česká verze Wikipedie.

Odlehlost brání masovému cestovnímu ruchu

V Itálii jsou stovky zajímavých historických míst. Málokterá z nich si ale můžete v klidu vychutnat i v létě. Neregulovaný cestovní ruch dokáže pokazit dojem z nejedné památky či lokality. Pro Barreu to však neplatí, neboť ji před nájezdy turistů brání poloha ve vnitrozemí. Středověké centrum lze proto v klidu obdivovat i v červenci nebo srpnu. Dvouhodinovou cestu z Říma, Pescary či Neapole se totiž mnohým podstoupit nechce. Zaplaťpánbůh.

Průzračné jezero oživilo život městečka

Mohlo by se zdát, že první obyvatelé využili blízkosti jezera a osídlili skalnatý ostroh v jeho blízkosti. Zdání však klame. Jezero vzniklo přehrazením údolí řeky Sangro teprve v roce 1951. Správně jde tedy o přehradní nádrž vystavěnou uměle za účelem výroby elektřiny. Od svého vzniku slouží samozřejmě i k rekreaci místních obyvatel a turistů. V blízkosti města je několik pláží, jejichž hlavní devízou je průzračně čistá voda. I když se vodní plocha nachází v tisícové nadmořské výšce, je teplota vody v létě příjemná a osvěžující. Místní obyvatelé, říkající si „Barreani“, tvrdí, že jezero zmírnilo postupné vylidňování městečka a stalo se kromě horských tras dalším lákadlem pro obyvatele italských měst. Zahraničních turistů je tu prozatím pomálu, ale to se určitě brzy změní. Turistický potenciál má město obrovský.

Do historického jádra pouze pěšky

Do centra města nelze vjíždět vozem. Auto lze zdarma zaparkovat v rozšířené serpentině na silnici SS83 (směr Barrea – Alfedena), která hraničí s ulicí Vía Roma. Ke staré městské bráně dojdete po asi 250 metrech, cestou určitě odlovíte spousty nádherných fotografií Barrey s jezerem. Hned za branou začíná pěší zóna. Pokud odbočíte prudce vpravo do kopce, dojdete za pár minut ke strážnému hradu, jehož věž je patrná z velké dálky. Pokud bude otevřeno, vstoupíte za symbolické vstupné do malého hradního areálu. Z hradu toho skutečně moc nezbylo, zato však jeho věž nabídne úžasné panorama městečka s jezerem.

Nádherné uličky s nejistým osudem

Po rychlém sestupu z hradního komplexu se touláme úzkými, kroucenými a často i strmými uličkami, které lemují staleté kamenné domy. Autentická atmosféra středověku je takřka dokonalá. I v odpolední siestě je zde příjemný stín, místní obyvatele logicky potkáváme spíše sporadicky. Je nám jasné, že to co na nás působí kouzelně a idylicky, může působit na mladé Italy nezáživně a zastarale. Bydlení v těchto domech není komfortní, proto v nich dožívají spíše starší obyvatelé, ti mladší odešli za prací do větších měst ležících na pobřeží Jaderského či Tyrhénského moře. Opačným směrem pro změnu zamířili obyvatelé z pobřeží, pro něž se domy v historickém jádru stávají vítanou alternativou k hektickému životu ve městech. Nezbývá než si přát, aby se Barrea nestala jedním z mnoha vylidněných skanzenů.

První ženy na osmitisícovkách.

Osudy prvních žen na nejvyšších vrcholech světa pohledem Diny Štěrbové.

Na planetě Zemi máme čtrnáct horských masivů převyšujících magickou hranici 8 000 metrů nad mořem. I když k jejich vrcholům dlouho vzhlíželi převážně jen příslušníci silného pohlaví, objevila se již po druhé světové válce výjimka potvrzující, že ani ženám nejsou velehory lhostejné. Byla jí Claude Koganová, která se pokusila o vylezení Čo Oju, šesté nejvyšší hory světa, již v pionýrských letech 1954 a 1959. Bohužel na srázech své vysněné hory tragicky zahynula, což další snahy žen o podobné výkony na léta zastavilo. Zatímco mužské prvovýstupy na vrcholech koruny Himálaje byly dovršeny v šedesátých letech dvacátého století, prvními ženami na osmitisícovém vrcholu Manaslu se staly s velkým časovým odstupem až Japonky v roce 1974.

Osudy prvních žen na nejvyšších vrcholech byly často velmi složité, ba až kruté a splnění jejich osmitisícových snů vyžadovalo obrovskou energii, horolezecké mistrovství, cílevědomost, odvahu a dřinu, často ovšem i nutnost vyrovnat se s těžkou psychickou frustrací. Bohužel platí, že „osmitisícové“ touhy a sny žen byly zhusta vykoupeny nejen slzami a krví, ale opakovaně i cenou nejvyšší.

Kniha popisuje velmi čtivou a zároveň faktograficky přesnou metodou jednotlivé osmitisícovky jak z hlediska prostupnosti a výstupů ženských expedic, tak i z hlediska geografického, historického a geopolitického. Dina Štěrbová shromažďovala neúnavně a až s mravenčí pílí informace o prvních ženách na těchto horských velikánech celých patnáct let. Mnohé z aktérek osobně navštívila, některé údaje jí poskytly kamarádky nebo pozůstalí, jiné objevila v archivech. Cílem bylo přinést autentické dokumenty a současně vcítit se do tužeb a osudů všech účastnic této dvacet čtyři let trvající ženské odysey. Kromě množství jedinečných fotografií kniha obsahuje i přesné tabulky.

Jedinečná kniha o prvních ženách na nejvyšších vrcholech, na které pracovala autorka vytrvale patnáct let.
Oceněno 1. místem v kategorii Nejlepší kniha v rámci festivalu GO Kamera 2020.

Formát knihy: 160×230
Vazba: Pevná s přebalem
Počet stran: 407
Datum vydání: NOVINKA !! 15. 1. 2020
Běžná cena: 498 Kč (ušetříte 100 Kč)
Naše cena: 398 Kč

Škodou 100 do Mongolska a zpět!

Jana a Daniel Urbanovi jsou manželé a opět vyrazili na dlouhou cestu starým střepem. Škodou 100 z roku 1969. A na své dlouhé cestě si psali deník, aby ani jedna historka, ani jeden zážitek nezapadl. I vy se proto s nimi můžete vydat ze Strašína přes Pamír do Mongolska a nakonec do Prahy na Václavák.

Sáhli si až na dno, projeli vyprahlou stepí ve čtyřiceti stupňových vedrech, topili se v bahně, zapadali sněhem a málem zmrzli, vydrápali se do více než 4 600 metrů, jeli tam, kam si troufnou jen velká terénní auta, byli okradeni a bylo jim pomoženo. Několikrát byli na pokraji konce, ale nakonec všechny problémy vyřešili a podařilo se jim ve zdraví přijet domů.

Formát knihy: 160×230
Vazba: Pevná s přebalem
Počet stran: 320+32
Datum vydání: NOVINKA !! 15. 1. 2020
Běžná cena: 398 Kč (ušetříte 80 Kč)
Naše cena: 318 Kč

Inspirativní příběh Češky, která dojela nejtěžší závod světa Rally Dakar jako první česká motorkářka.

„Když se člověk rozhodne a něco si přeje, věnuje svému snu veškeré úsilí, nemrhá pak svým časem a energií, i kdyby se nedostal až ke kýženému konci. V každý moment té cesty na tom bude líp, než kdyby se do ní vůbec nepustil.“

Gábina Novotná

na vysněný konec došla. Jako první česká žena dokázala dojet na motorce nejnáročnější rally závod světa, legendární Rally Dakar. Povedlo se jí to na druhý pokus, poprvé ji zastavilo nepříjemné zranění. Celá cesta na cílovou rampu nebyla vůbec jednoduchá, přinesla mnoho bolesti.

V této knize ale zdaleka není řeč pouze o samotném závodu, nýbrž o všem, co mu předcházelo, a to od okamžiku, kdy se jedna učitelka jazyků a překladatelka rozhodla, že dojede do cíle. Minimum zkušeností s motorkou stejně jako s vrcholovým sportem, sponzoři žádní, bankovní účet prázdný – nic nenasvědčovalo tomu, že by se to Gabče mělo povést. A přece! Výzva jménem Dakar přinesla mnoho problémů, ale Gabča ani vteřinu nelitovala, že se do ní pustila. Kromě spousty negativních okamžiků a nepříjemných situací se totiž vnitřně hodně posunula, potkala řadu skvělých lidí a navždy jí v paměti zůstanou neopakovatelné momenty, které zažila.

Neuvěřitelný příběh jedné trochu šílené mladé ženy ukazuje, že nadšení a tvrdohlavost přináší zázraky. Je cílová rampa nejsledovanějšího závodu světa konec, nebo se dočkáme nečekaného zvratu?

Formát knihy: 160×230
Vazba: Pevná s přebalem
Počet stran: 238
Datum vydání: NOVINKA !! 8. 1. 2020
Běžná cena: 398 Kč (ušetříte 80 Kč)
Naše cena: 318 Kč

V Chorvatsku jsme projeli opravdu mnoho míst, ale jen některá se vám vryjí do paměti jako vodopády na řece Zrmanja. Jedná se o jeden z největších zážitků, který byl původně překvapivě jen okrajovým plánem našich cest.

Původní hlavní cíl naší cesty byly Cerovačke špilje neboli Cerovacké jeskyně. Ty leží nedaleko řeky Zrmanja. Při příjezdu na záchytné parkoviště nám hejno divokých vos nedovolilo vystoupit z auta. Nevěřil jsem, že je vůbec možné, aby vosy v tak velkém počtu napadli celé auto. Nabídku na použití spreje Raid od sympatické mladé slečny (vzdálené 20m od auta), patrně průvodkyně jsme raději nevyužili a tak jsme se do jeskyní nepodívali. Díky tomu jsme zvolili výlet k vodopádům řeky Zrmanja.

Cesta k vodopádům

Toto místo jsem našel v on-line mapách a líbili se mi fotografie uživatelů, co již místo navštívili. Nikde jsem neviděl žádnou reklamní prezentaci, toto místo je prozatím docela ukryto před masovějším turismem. Ze Zadaru jsou vodopády vzdáleny cca 50 km do vnitrozemí, výchozí cesty vedou od Novigradského moře kam se vlévá řeka Zrmanja. K vodopádům jsme dorazili od obce Muškovci, kdy cestou minete hydroelektrárnu Velebit s vodní nádrží. Jinak je okolí vyprahlé a dlouho nenasvědčuje nic tomu, že by zde bylo něco úžasného k vidění. Při příjezdu k vodopádům to vypadá jako „oáza uprostřed pouště“.

Koupání ve vodopádu Zrmanja

U vodopádu se nachází kemp, který využívají především znalí vodáci, které láká sjíždění říčního toku protkaného vodopády. Startovací místo se nachází cca 6 km dále po proudu řeky. Je patrné, že někteří zde tráví celou dovolenou. K vodopádům je volný vstup a určitě se zde musíte vykoupat. Voda je sice chladná, ale za to průzračně čistá. Úžasné je, že se můžete pohybovat pod vodopády, vylézt i nad vodopád. Je to prostě nejimpozantnější místo.

Stravování

V kempu Muškovci Zrmanja je restaurace Slapovi Zrmanje. Jídlo je zde daleko levnější než v přímořských restauracích. Doporučuji si sednout na terasu, pod kterou protéká voda a je zde exkluzívní výhled na vodopád.

Kaňon řeky Zrmanja

Cestou doporučuji projet přes městečko Obrovac, kde můžete spatřit krásné výhlídky na kaňon, který zde vyformovala řeka Zrmanja. A pokud vám bude okolí povědomé tak vězte, že se v kaňonu řeky natáčel film Vinnetou a právě zde bojoval Old Shatterhand s náčelníkem Inču-čunou. V díle Vinnetou III – Poslední výstřel se na řece objevilo Pueblo Apačů a byla zde natáčena excelentní scéna zapálení vorů s bandity.

Autor fotografií: Karel Veit