Turistické prospekty uvádějí město Štramberk jako Moravský Betlém. Odvážné tvrzení které má však zcela jistě opodstatnění. Jak velké? To se pokusíme popsat v tomhle článku a zjistit jestli tenhle přívlastek městu s vyhlídkovou hradní věží Trúba náleží.

Štramberk leží v předhůří Beskyd, kousek od města Kopřivnice (doslova co by kamenem dohodil). Město založil v roce 1359 moravský markrabě Jan Jindřich Lucemburský. Nad městem se dominantně tyčí hradní věž Trúba, která zde dotváří svým architektonickým stylem zdejší památkové roubené domy. V městečku panuje zvláštní dobová atmosféra a jsou zde velice úzké silničky, které slouží i jako chodník. Proto musíte při zdejším ruchu dávat autem pozor nejen na turisty, ale i na auta v protisměru, aby jste se nesrazili.

Náměstí Štramberku s barokními fasádami domů, kašnou uprostřed, kostelem a věží Trúbou je dokonale fotogenickým místem. K odpočinku a ochutnávce zde láká zdejší městský pivovar, kde vaří chutné tradiční pivo Trubač. ( s rychlostí přípravy jídla je to však o dost horší – 50 minut čekáni na gulášek! bez komentáře ). Na náměstí je městské muzeum s paleontologickými sbírkami ze zdejší jeskyně Šipka a pod náměstím je informační centrum v jehož domě se nachází výstava Zdeňka Buriana, který ve Štramberku žil a inspiroval se pro své obrazy z pravěku. Z náměstí vede výstup na samotnou hradní věž Trúba, z které se dá krásně rozhlédnou na celé okolí. Trúba byla na přání Klubu českých turistů upravena v letech 1904 na rozhlednu a v letech 1925 zde byla vystavěna ubytovna, dnes Chata dr. Hrstky, což byl dřívější předseda Klubu čes. turistů.

K městu se váže i historická legenda z roku 1241 kdy vpadli na Moravu Tataři. Při okupování se zdejší křesťanští obyvatelé ukryli na zdejší hoře Kotouč a Tataři se utábořili v podhradí. Za deštivé noci využili zdejší občané situace, prokopali hráze rybníka a nepřátelské vojsko vyplavili. Po vítězství se v prostorách tábora Tatarů nalezly pytle s ušima lidí, které měli Tataři odevzdat svému chánovi na důkaz porážky křesťanů. Od té doby se ve Štramberku vyrábí perníkové pečivo zvané Štramberské uši, které lze označit za místní legendární specialitu.

Jak jsem již zmínil, tak se ve Štramberku nachází i známá jeskyně Šipka. Je v Národním sadě, což je park na úpatí hory Kotouč, kterým se k jeskyni dostanete. Šipka byla proslavena nálezem kosterní čelisti neandrtálského dítěte zvanou Šipecká čelist.

Nad městem směrem k Bílé hoře, kde je také rozhledna, se nalézá botanická zahrada a arboretum, které je umístěno v prostoru starého vápencového lomu. Bylo založeno v roce 1999. Bohužel arboretum je mimo prázdniny otevřené jen o víkendu, což je škoda. Každopádně nad arboretem je další opuštěný vápencový lom s názvem Kamenárka, který byl v roce 2001 vyhlášen přírodní památkou jako významná geologická lokalita s výskytem chráněných rostlin a živočichů. ( například Čolek obecný či Jasoň červenooký ). V okolí je opravdu mnoho lomů, v některých těžba stále probíhá.

Celé okolí Štramberku lze projít po Lašské naučné stezce, která má 13 zastavení. První tabule začíná v Národním sedě a pokračuje všemi zmíněnými místy v tomhle článku. Pro zvládnutí celé trasy je dobré si vyčlenit celý den. Návštěva celého okolí Vám přiblíží celý Štramberk, kterému se říká tedy právem Moravský betlém. Jedinou drobnou vadou na té kráse jsou některé vystavěné domy z doby socialistické, které trochu kazí celé panorama. Škoda, že se roubené domy nedochovaly ve větším množství nebo že se alespoň imitace roubení nepoužívala běžně při stavbě novodobějších domů. Stále je zde však těchto dochovaných malebných roubených domů spousta a město je i přesto jejich unikátní ukázkou.