Archivy

Zoo v Jihlavě nabízí příjemnou relaxaci a podívanou nejen pro děti, na které je hodně orientována, ale i pro dospělé. Některé druhy zvířat či výběhy jinde jen tak nespatříte, proto ZOO Jihlava nesmíte opomenout a určitě se do ní vydat.

Zahrada se nachází kousek od centra Jihlavy. Můžete využít příjezd autem přímo k ní, vybudováno je zde velké parkoviště, což není vždy a všude samozřejmostí. Zde je vybudován nový
vstup do zoo.

Využít můžete i vchod starý, který slouží spíše pro přístup z parku, pokud přijdete pěšmo z centra města. Na doporučení z infocentra ve městě využíváme vchod nový, který rozšiřuje celou zoo a pro vchod a celkově přehledné projití tras zahrady je vhodnější.

Tamarín pinčí

V areálu nejvíce překvapí velká specializace zoo na kočkovité šelmy. Takové množství šelem opravdu asi nikde jen tak neuvidíte. Ze zvířat zde můžeme vidět například sněžného leoparda, rysa červeného či divoké kočky a mnohé další. Mimořádné co v areálu zaujme je komplex vodních jezírek s bujnou vegetací a ostrůvky, propojené různými chodníčky s altánky, z kterých se otevírají krásné výhledy. Můžeme zde spatřit např. skupinku lemurů čí hejno plameňáků. Vodní jezírka vyúsťují vesnici Matongo v africkém stylu (Matongo – v překladu ze svahilštiny „vesnice v poušti“). Jedná se o komplex deseti chýší a menších přístřešků, kde můžete najít příjemné občerstvení. V jedné z chýší je úžasná expozice Kaloňů zlatých, kteří vám létají přímo nad hlavou. Hned za Matongem je velké hřiště pro děti s prolézačkami a obří skluzavkou do písku.

Druhová skladba zvířat sice není největší, stejně tak jako areál, ale svou strukturou a uspořádáním s moderním stylem zoo bez mříží a specializacemi které jinde nejsou, je celkový dojem z areálu vynikající. Patrné jsou zde nové investice a neustálé zlepšování již tak nádherného areálu což přiláká jistě i další návštěvníky. Sympatické je zapojení zoo do systému rodinných pasů a nejrůznějších slev na vstupném, což je pro návštěvníky přínosné a dělá to dobrý dojem z marketingové strategie managementu Zoo Jihlava.

No Images found.

Hledáte-li zámek se zajímavou architekturou a krásnými interiéry, tak je Sychrov tou pravou volbou pro návštěvu. Novogotický styl s propojením anglického parku dělá při návštěvě památky vskutku pohádkový dojem.

Při vstupu máte na výběr několik možností prohlídky zámku. Můžete si zakoupit vstupenku do klenotnice, na hlavní prohlídku nebo se podívat na výstavu akvárií se sladkovodními rybami našich řek, která je umístěna v zajímavých prostorách pod zámkem a je působivá pro děti, které si zde mohou i nakreslit obrázek. Pokud si zakoupíte vstupenku na prohlídku zámku, tak můžete i do parku, jinak se platí drobný poplatek.

Budova v parku

Prohlídkový okruh je velmi bohatý, interiéry jsou krásně zdobené. Na rozdíl od jiných zámků je zde vidět značný vliv francouzského rodu Rohanů, který pocházel z Bretaňe a Sychrov tak působí stylově trochu odlišně i v interiérech.

Historie zámku Sychrov je uváděna tvrzí z 15.století. V letech 1690-1693 zde vzniká malý barokní zámek francouzské rytířské rodiny Lamottů, kteří získali konfiskované panství za výpomoc rakouskému císaři v období třicetileté války. Roku 1740 koupil zámek František z Valdštejna a do roku 1820 byl zámek využíván jen pro hospodářské účely. Po roce 1820 se stal majitelem panství kníže Karel Alain Gabriel Rohan, uprchlík z Francie po buržoazní revoluci. Tento rod zde měl 125 let své domovské sídlo a zámek celkově povznesl a přestavěl do dnešní podoby novogotiky. Jelikož tento rod byl přímým příbuzným francouzských králů té doby, měl značný vliv ve Francii, ale i přesto zůstal již po útěku v Čechách.

Na budování sídla Rohanů pracovali čeští mistři jako například řezbář Petr Bušek, sochaři Emanuel Max a Vincenc Smolík. Za éry knížete Kamila Rohana zde také vzniká anglický park s dnešními překrásnými stromy, které můžete vidět na fotografiích z podzimu s krásně zbarvenými listy. V parku je řada budov jako např. Oranžérie s portikem na konci parku a výhledem na vzdálený zámek lemovaný krásnými stromy a dvěma středovými fontánami. Při toulkách zámeckým parkem a lovení co nejlepšího foto záběru vám každou celou hodinu zní z nádvoří krásná fanfárová písnička, jako efekt trubače umístěného na zámecké věži. Pokud na zámek přijedete i jako my v období sychravého počasí, budete si zde připadat vskutku místně.

Na jedné ze zámeckých budov je umístěna pamětní deska Antonína Dvořáka, který zde určitou dobu pobýval a jistě jej zdejší místo ovlivnilo v tvorbě.

Když přijedete do Kopřivnice tak zjistíte, že se jedná o velmi industriální město. Všem známá zdejší továrna na auta světové značky Tatra zde zanechala patrné stopy na každém kroku. Proto zde musíte navštívit technické muzeum s exponáty těchto vozů.

Při projíždění městem nemůžete muzeum Tatrovky minout. Již před vchodem je k hlavní silnici orientován rychlíkový železniční vůz z roku 1936 nazývaný Slovenská strela, který dosahoval rychlosti 130 km/h a svojí červenou barvou ihned upoutá pozornost.
Kopřivnice kostel

Zdejší továrnu v roce 1850 založil Ignác Šustala jako výrobnu kočárů, později známá jako automobilka Tatra, která kromě aut vyráběla i zmíněné vlakové vozy, ledničky či letadlové motory.
Při prohlídce muzea tak zjistíte, že světový věhlas získaly i tyto železniční soupravy vyráběné na zakázku pro např. Orient expres či jiné významné železniční tratě. Samozřejmě hlavním výrobním artiklem byly vždy automobily. K unikátním patří např. Präsident, první automobil v tehdejším Rakousku-Uhersku. Zajímavé jsou i exponáty hasičských či vojenských vozů, svoji bohatou část zde mají i sportovní vozy, které získávaly řadu trofejí z mezinárodních závodů. Z novodobých je zde vystavena i Lopraisova vítězná Tatra z rallye Paříž-Dakar. Mimo ní je zde celá řada známých náklaďáků. Zajímavé jsou i limuzíny, které využíval i prezident Masaryk. Věhlas Tatrovky udělali i cestovatelé Hanzelka a Zikmund, kteří s vozem Tatra 805 projeli řadu míst.

V přízemí technického muzea je umístěna expozice manželů Zátopových, kde můžete vidět trofeje a úspěchy slavných atletických olympioniků.

Do muzea si určitě zaplaťte fotografování, je zde pořád co fotit. Expozice je přehledná a můžete zde strávit spoustu času. Při placení vstupného můžete využít levnější vstupenku, která opravňuje k návštěvě ostatních kopřivnických muzeí. Dalším muzeem je totiž Muzeum Fojtství s ukázkou kočárů, které byly prvopočátkem vzniku automobilky a Šustalova vila s expozicí luxusní majoliky a seznámením se Zdeňkem Burianem – zdejším rodákem a především malířem pravěkých tvorů.

No Images found.

Ostrov Visingsö

Ostrov Visingsö leží v jižní části jezera Vättern v jižním Švédsku. Jezero Vättern je druhé největší jezero ve Švédsku. Visingsö je zde největší ostrov s přibližně 800 obyvateli, délkou 14 km a největší šíří 3 km. Má bohatou historii a úchvatný dojmem dělá pro suchozemce jeho poloha uprostřed jezera, kam se dostanete pravidelným trajektem.

Již při příjezdu okouzlí ostrov svým dojmem. Ruiny starověkého hradu, či zajímavá legenda dělají duševní nádech, který jinde nepoznáte. Dle jednoho ze starých mýtů, kdy žil ve Švédsku obr Vist s manželkou na východní straně jezera, se traduje, že na druhé straně jezera žila rodina těchto obrů a jelikož žena obra se potřebovala dostat za rodinou, tak jí její manžel vhodil do jezera malý srovnaný drn, což je ostrov Visingsö.

Brahekyrkan - kostel rodiny Brahe

Ostrov byl obývaný již před mnoha lety, dokládá to nejen cca 800 hrobů z doby Vikingů. Na ostrově se dá dnes dobře využívat cyklistika, poněvadž je zde naprostá rovina s lesními porosty převážně dubů (které dříve sloužili pro stavbu lodí) a střídavými lány polností a malebných remízek. Ideální je i turistická procházka po celém ostrově, využít můžete i koňské bryčky, které vás po ostrově provezou.
Poznáte zde krásný venkov s množstvím domácích zvířat a hospodářských stavení.

Visingsö patřil po mnoho let známé rodině Brahe, která pobívala v sídle, respektive hradě Visingborg kolem 16. a 17. století. V té době se jednalo o nejpůsobivější stavení ve Švédsku. Tehdejší posádka na obranu činila až 800 vojáků. Hrad Visingsborg byl po roce 1680 neobývaný. Na začátku 18.století se hrad stal táborem pro ruské válečné zajatce a později pravděpodobně vyhořel. Dnes je zachováno torzo obvodových zdí, které působí mysticky.

Rodina Brahe také v roce 1630 postavila Brahekyrkan, kostel kde je uložena rodinná koruna. Ve výzdobě jsou zde obrazy středověkého holandského umělce a malá socha Sta Bridget.
Dalším pěkným středověkým kostelem z 12. století s krásnými nástěnnými malbami je Kumlaby kyrka, který má vyhlídku, z které je nádherný pohled na okolí ostrova a jezero Vättern. Kostel přestal být využíván v době kdy si Braheovci postavili svůj kostel Brahe a z kostela Kumlaby se později stala škola s astronomickou vyhlídkou, využívanou k výuce žáků.

 

Šumavská vesnička Javorník leží v nadmořské výšce 960 m.n.m. a nad ní se tyčí stejnojmenný kopec s rozhlednou pojmenovanou po spisovateli Klostermannovi, který ji měl nápad zde postavit.

V Javorníku, kde má Klostermann sochu, se vydejte po asfaltové značené cestě (asi 1,5 km) na vrchol Javorníku s rozhlednou 1066 m.n.m. Cestou se určitě zastavte na odpočinek u kapličky sv. Antonína Paduánského z roku 1940. Zasvěcení je k připomenutí památky ministra Antonína Švehly (1873-1933) a na svátek Antonína 13. června je zde pořádána každoročně pouť. U kapličky můžete posedět a pokochat se krásným výhledem na předhůří Šumavy. Vidět v dáli můžete i JE Temelín, která dojem trošku kazí a určitě by kazila dojem i Klostermannovi.
Klostermannova rozhledna na Javorníku

Klostermannova rozhledna

Samotná rozhledna na vrcholu nabízí ještě dokonalejší výhled do všech stran. Za nepříznivého počasí bývá uzavřena, a pokud zde náhodou nikdo nebude, (nám přišla přeháňka, ale pak se počasí umoudřilo) tak si můžete přivolat zdejším telefonem správkyni, která vám rozhlednu ochotně otevře. Po zaplacení 30,-Kč vstupného vám již zbývá zdolat jen 197 schodů. Do současné podoby byla rozhledna dostavěna v roce 2003, její výška už totiž nepostačovala pro rozhled, poněvadž od konce 70. let 20. století zde okolní les přerostl výšku rozhledny. Původní nižší patro je z roku 1938, kdy ji vybudoval Klub českých turistů a později sloužila pro vojenské účely. Klostermann se tak nápadu za svého života nedočkal, realizaci rozhledny mu přerušila 1. světová válka. Rozhlédnout se proto z Javorníku můžete dnes lépe jak spisovatel a určitě zde pocítíte krásu okolní přírody pro kterou měl Klostermann toto místo oblíbené.

Karel Klostermann

Pseudonymem Faustin (1848 – 1923), se narodil v rakouském Haagu, psal česky a německy s regionálním zaměřením na oblast Šumavy. Je představitelem realismu a tzv. venkovské prózy.
Jeho literární díla z velké části vznikla na základě vyprávění a na základě skutečných událostí.
S literární dráhou začal na konci 80. let 19. století několika drobnými fejetony. Pokračovaly povídky a romány, v kterých mistrně vystihnl život a tradice šumavských obyvatel a dokázal dokonale vylíčit šumavskou přírodu. Na Šumavě je řada míst, které nesou Klostermannovo jméno, či jsou spjaty s jeho romány.

Turistické prospekty uvádějí město Štramberk jako Moravský Betlém. Odvážné tvrzení které má však zcela jistě opodstatnění. Jak velké? To se pokusíme popsat v tomhle článku a zjistit jestli tenhle přívlastek městu s vyhlídkovou hradní věží Trúba náleží.

Štramberk leží v předhůří Beskyd, kousek od města Kopřivnice (doslova co by kamenem dohodil). Město založil v roce 1359 moravský markrabě Jan Jindřich Lucemburský. Nad městem se dominantně tyčí hradní věž Trúba, která zde dotváří svým architektonickým stylem zdejší památkové roubené domy. V městečku panuje zvláštní dobová atmosféra a jsou zde velice úzké silničky, které slouží i jako chodník. Proto musíte při zdejším ruchu dávat autem pozor nejen na turisty, ale i na auta v protisměru, aby jste se nesrazili.
Štramberk Trúba - pohled z náměstí

Náměstí Štramberku s barokními fasádami domů, kašnou uprostřed, kostelem a věží Trúbou je dokonale fotogenickým místem. K odpočinku a ochutnávce zde láká zdejší městský pivovar, kde vaří chutné tradiční pivo Trubač. ( s rychlostí přípravy jídla je to však o dost horší – 50 minut čekáni na gulášek! bez komentáře ). Na náměstí je městské muzeum s paleontologickými sbírkami ze zdejší jeskyně Šipka a pod náměstím je informační centrum v jehož domě se nachází výstava Zdeňka Buriana, který ve Štramberku žil a inspiroval se pro své obrazy z pravěku. Z náměstí vede výstup na samotnou hradní věž Trúba, z které se dá krásně rozhlédnou na celé okolí. Trúba byla na přání Klubu českých turistů upravena v letech 1904 na rozhlednu a v letech 1925 zde byla vystavěna ubytovna, dnes Chata dr. Hrstky, což byl dřívější předseda Klubu čes. turistů.

K městu se váže i historická legenda z roku 1241 kdy vpadli na Moravu Tataři. Při okupování se zdejší křesťanští obyvatelé ukryli na zdejší hoře Kotouč a Tataři se utábořili v podhradí. Za deštivé noci využili zdejší občané situace, prokopali hráze rybníka a nepřátelské vojsko vyplavili. Po vítězství se v prostorách tábora Tatarů nalezly pytle s ušima lidí, které měli Tataři odevzdat svému chánovi na důkaz porážky křesťanů. Od té doby se ve Štramberku vyrábí perníkové pečivo zvané Štramberské uši, které lze označit za místní legendární specialitu.

Štramberk - typické roubené domy

Jak jsem již zmínil, tak se ve Štramberku nachází i známá jeskyně Šipka. Je v Národním sadě, což je park na úpatí hory Kotouč, kterým se k jeskyni dostanete. Šipka byla proslavena nálezem kosterní čelisti neandrtálského dítěte zvanou Šipecká čelist.

Nad městem směrem k Bílé hoře, kde je také rozhledna, se nalézá botanická zahrada a arboretum, které je umístěno v prostoru starého vápencového lomu. Bylo založeno v roce 1999. Bohužel arboretum je mimo prázdniny otevřené jen o víkendu, což je škoda. Každopádně nad arboretem je další opuštěný vápencový lom s názvem Kamenárka, který byl v roce 2001 vyhlášen přírodní památkou jako významná geologická lokalita s výskytem chráněných rostlin a živočichů. ( například Čolek obecný či Jasoň červenooký ). V okolí je opravdu mnoho lomů, v některých těžba stále probíhá.

Celé okolí Štramberku lze projít po Lašské naučné stezce, která má 13 zastavení. První tabule začíná v Národním sedě a pokračuje všemi zmíněnými místy v tomhle článku. Pro zvládnutí celé trasy je dobré si vyčlenit celý den. Návštěva celého okolí Vám přiblíží celý Štramberk, kterému se říká tedy právem Moravský betlém. Jedinou drobnou vadou na té kráse jsou některé vystavěné domy z doby socialistické, které trochu kazí celé panorama. Škoda, že se roubené domy nedochovaly ve větším množství nebo že se alespoň imitace roubení nepoužívala běžně při stavbě novodobějších domů. Stále je zde však těchto dochovaných malebných roubených domů spousta a město je i přesto jejich unikátní ukázkou.

Nádherný barokní zámek Milotice se nachází v mikroregionu Nový Dvůr, pojmenovaném dle dřívějšího názvu milotického panství ze 17. století. Nový Dvůr se skládá z šesti vinařských obcí okresu Hodonín a jsou to Milotice, Ratíškovice, Skoronice, Svatobořice-Mistřín, Vacenovice a Vlkoš.

Ve zdejší oblasti malebného Slovácka převládá typické zemědělství, které výrazně ovlivnilo ráz krajiny. Dlouhověkou tradicí je zde pěstování vinné révy a výroba kvalitní vín, s níž je spjata tradiční ochutnávka a mnohé slavnosti, ke kterým zde patří typický a velmi uznávaný, ručně vyšívaný kyjovský sváteční kroj.

Oblastí vede vinařská cyklistická stezka (Moravská vinná a Mutěnická), která přivádí do regionu množství turistů. Každá z obcí má množství sklípků s uličkami, kde se můžete i ubytovat. Například při příjezdu do Milotic se Vám naskytne pohled na návrší nad obcí, kde si budete myslet, že je zde nějaká další vesnice. Při lepším pohledu pak ale zjistíte, že se jedná o osadu pouze vinných sklípků, kterých je zde opravdu mnoho.

Pohled na zámek z boční stranyZámek Milotice

Největší památkou je zdejší zámek, který byl vystavěn na místě středověké vodní tvrze ze 14. století v renesančním slohu. Nynější barokní přestavba je z let 1720-1725, kterou uskutečnil Karel Antonín Sérenyi, majitel z rodu vlastnícího zámek od roku 1648. Další významná hraběcí rodina Seilern Aspang vlastnila zámek od roku 1888 do roku 1945. Zajímavostí je, že pro turisty byl zámek zpřístupněn až někdy v 70. letech 20.století, poněvadž komunistický režim udělal ze zámku zemědělský statek, čímž památku značně znehodnotil. Dnes je zámek převážně opraven a nabízí díky udržovanému francouzskému parku krásné pohledy (trochu dojem královského zámku Drottingholm ve Stockholmu). Procházka parkem je vskutku odpočinkovým zážitkem i díky efektně střiženým stromovým chodbám, které vás ochrání před slunečním žárem. V prostorách zámku je expozice mikroregionu Nový Dvůr a v pavilonech zámku lze shlédnout barokní sochařství Moravy s ukázkou děl z různých památek. Na nádvoří se můžete při čekání na prohlídku občerstvit v restauraci. Samotná prohlídka je velice poutavá a zajímavá, vystavených věcí je zde opravdu mnoho, interiéry jsou bohatě vybaveny a zdobeny. Za rozumnou cenu vstupného si projdete 50 minutový okruh tohoto symetricky uspořádaného zámku.

Vedle zámku se nachází bažantnice známá i z lidové písničky. Dále se pak nachází písečný rybník s třemi ostrůvky, kde můžeme vidět zachovalou flóru leknínů a stulíků.

No Images found.

Vchynicko-Tetovský plavební kanál sloužil pro snadnou dopravu dřeva z horních částí šumavských lesů. Byl vytvořen uměle a je jednou z mnoha industriálních zajímavostí Šumavy. Mimo to lze z dřívějších lidských činností zmínit těžbu hornin a dřeva, sklářské hutě, hledání zlata a mnoho dalších lidských zásahů, které dnes přitahují turisty a staly se atrakcí dnešní Šumavy.

Vchynicko-Tetovský kanál

Plavební kanál začíná v místech dřívější osady Vchynice-Tetov, dle které je pojmenován. Na tomto místě je obnoven v roce 2001 hradlový most, který sloužil k zachytávání a usměrňování volně plaveného dřeva na řece Vydře. U mostu je část vody z řeky sváděna do plavebního kanálu, který byl vystavěn roku 1799-1801 a umožnil dopravu palivového dříví až následně do Prahy.Pohled na Antýgl od Vchýnicko-Tetovského kanálu
Plavební kanál tak obchází část kamenitého koryta řeky Vydry nevhodného pro dopravu dřeva. Plavební kanál je zajímavým stavebním dílem dlouhým 14,5 km a širokým od 1 do 5 metrů. Podél vede kvalitní zpevněná, později asfaltová cesta s mírným klesáním vhodná pro cyklisty i pro procházku s kočárkem a dětmi. Okolní Schätzův les cca 926 m.n.m. lemuje plavební kanál. Cestou se můžete občerstvit v hotelu Antýgl, který leží po trase a nabízí tak odpočinek k jídlu popřípadě ubytování. Na samotný Antýgl, což byl královský dvorec (první zmíňka z roku 1523) ležící v údolí řeky Vydry se naskytne překrásný výhled od plavebního kanálu v jednom místě trasy, který stojí za zmíňku. Od roku 1965 funguje v Antýglu autocamp. Další zastávkou může být Rokyta, kde je turistické informační centrum a geologická expozice, která je volně v přírodě a názorně popisuje horniny Šumavy. Po trase plavebního kanálu se můžete dále vydat až k obci Srní a můžete tak pokračovat po celé jeho trase než se opět voda vrátí do koryta původní řeky.

Od tohoto článku bude na cestopisech pravidelně vycházet seriál o Šumavě, ve kterém si přiblížíme a zmapujeme zajímavá místa, které lze na Šumavě a jejím předhůří navštívit. U každého dílu vyjdou zajímavé fotografie, které vás budou jistě motivovat k návštěvě.
Na Šumavě můžete trávit aktivní dovolenou, k dispozici je velké množství cyklostezek díky vybudovaným lesním cestám, které sloužili pohraničníkům. Tyto cesty jsou však vhodné i pro kočárky s dětmi a vozíčkáře. V článcích budeme uvádět, jestli je pro ně výlet vhodný. Mnohdy tyto důležité informace totiž chybí. Mimo cyklistiku lze provozovat i vodní sporty na nedalekém Lipně či splavovat řeky. Na druhou stranu se lze ubytovat v klidnější oblasti mimo turistická centra a odpočinout si od ruchu velkoměsta. Mimo sezónu na hlavní silnici lze pozorovat jedno auto za hodinu, což je krásný pocit klidu.

klidná lokalita obec Kůsov

 Informace o Šumavě

Šumava spolu se sousedním Bavorským lesem tvoří nejrozsáhlejší lesnaté území ve střední Evropě. Na svoji polohu jsou zde unikátní rašeliniště, které lze spatřovat až v severských oblastech. Přežívají zde proto mnohé druhy chráněných rostlin a živočichů. Od roku 1990 je vyhlášena organizací UNESCO biosférickou rezervací a roku 1991 NP ČR.

Po mnoho let však do krajiny zasahoval člověk, proto je na Šumavě k vidění spousta pozůstatků po lidské činnosti. Může za to v prvé řadě nerostné bohatství, které sem přilákalo např. zlatokopy (sejpy – pozůstatky po těžbě) či výroba skla a skleněných předmětů díky křemenu, proto zde vznikali četné sklářské hutě. Dalším bohatstvím je místní dřevo, které se hojně teží dodnes a stalo se tak velikým artiklem po mnoho let. Přizpůsobili se tak řeky, udělali se zde mnohé plavební kanály (Vchynicko-Tetovský a Schwarzenberský) pro dopravu dřeva po vodě. Dnes jsou to auta svážející dřevo ze svahů. Místní lesy byly osázeny nevhodnými typy dřevin (smrk z evropských lokalit) a skladba lesa se tak změnila. Problémy tak vyvstaly s kůrovcem či polomem lesa po vichřicích. Dnes se skladba lesa postupně mění, snaha je o vysázení původních druhů šumavských smrčin a o tvorbu původního smíšenějšího lesa, což vzhledem k ploše parku bude trvat řadu let, pokud tedy nepřijde opět nějaký Kyrill (orkán z 18 na 19 ledna 2007) který napáchá řadu škod na lese, což samozřejmě není řešení.

odvoz dřeva - cesta na Poledník

Další zajímavostí je, že na Šumavě zaniklo několik původních vesnic kvůli pohraničí a vojenskému uzavření hranic z éry komunismu. Jediným přínosem jsou zmíněné asfaltové cesty.

Zásahů člověka by jste určitě našli na Šumavě daleko více (třeba těžba rašeliny), tyto pozůstatky činnosti (např. technické památky jako plavební kanály) však turisticky obohacují návštěvu a přispívají tak k pestrým možnostem výletů s okolní krásou přírody. Naštěstí k velikosti Šumavy lze najít i přírodu úplně nedotčenou, což je dnes velmi vzácné.

Co je důležité vědět

Až na jednu výjimku jsme zde nenarazili na špatné turistické značení. I méně známá místa mají směrovky a popis, bohaté jsou zde naučné stezky, kde se mnoho dozvíte. Oproti tomu značení pro vozidla na silnicích je nedostatečné, proto se vám může stát, že si občas malinko zajedete. Vzhledem k vzdálenostem je dobré mít k dispozici hodně benzínu v nádrži vašeho auta. Dobré je si také přibalit hodně teplé oblečení a pláštěnky.

 

Ostrov Zakynthos nazývaný také Zante, je součástí Jónského souostroví a je jeho třetím největším ostrovem o rozloze 410 km2 s nejvyšším bodem Vrachionas (758m) a 45 000 obyvateli. Jméno Zakynthos pochází podle Zakhinta syna trojského krále Dardana.  Jiná teorie tvrdí že je odvozeno od starořeckých slov za (mnoho) a kynthos (kopec) a poslední teorie hledá souvislost s řeckou podobou slova hyacint, který se na ostrově hojně divoce vyskytuje.

Doložená historie sahá až do období Homéra. V roce 1864 se Zakynthos vymanil z britského područí, odtud plyne i velmi velký počet britských turistů, kteří se zde chovají jako doma. Bohužel v roce 1953 bylo silné zemětřesení které zničilo prakticky celou infrastrukturu, to ale neznamená, že ostrov nemá co nabídnout.

pláž Zakynthos    V roce 2000 byl založen Zakynthos National Marine Park z důvodu ochrany želv Caretta caretta , které rok co rok připlouvají k ostrovu a kladou zde vajíčka na pláž, týká se to zátoky Laganas. Z tohoto důvodu jsou na vybraných plážích dobrovolní ochranáři, kteří vysvětlují turistům kde a kdy se mohou na pláži zdržovat a jak se chovat, omezení se týká možnosti pobytu na pláži jen pár metrů od moře, zákaz zapichování slunečníků, nebo omezení nočního chození na pláže, má to i své světlé stránky a to zákaz nočních letů letadel, protože přistávací dráha pro letadla se nachází jen pár metrů od pláže. Na přilehlém nepřístupném ostrůvku PELOUZO žije i malá kolonie středomořských tuleňů Monachus Monachus, kteří jsou tak plaší, že i když poplujete kolem ostrova je velmi malá šance, že tuleně spatříte.

pláž Navayio    Velmi známým místem je také pláž Navayio, jedná se po ostrově Santoriny snad o nejfotografovanější místo Řecka. Pláž se nachází z pevniny na nepřístupném místě a tak doporučuji se na ni podívat dvakrát a to jednou z pevniny, kde je krásná vyhlídka, která bere dech a podruhé z moře, kde pokud nebudete mít smůlu a nebudou velké vlny tak se na pláž podíváte i osobně a to po překonání pár desítek metrů moře mezi lodí a pláží. Pláž je známá díky vraku lodi, z dálky je to nádherný pohled, ale pokud se k vraku dostanete blíž, zjistíte, že se jedná o kovový vrak. Vrak se dostal na pláž díky pašerákům cigaret, kteří zde v roce 1982 ztroskotali, když utíkali před ochránci zákona. Moře je zde velmi nevyzpytatelné a nebezpečné, z toho důvodu i místní znalí námořníci připlouvají k pláži opravdu jen pokud je moře klidné.

mořské jeskyně    Pokud ale plujete lodí kolem ostrova a u pláže Navayio jsou vlny, tak také není nic ztraceno a Kapitán lodi většinou zastaví na koupání u mořských jeskyní, kde to také stojí za to, když si můžete zaplavat do nádherných jeskyní. Na prohlídku lze také vyrazit samostatně se speciální lodí která proplouvá jeskyněmi a má skleněné dno, kterým se dá pozorovat podmořský život.

Dovolenou na ostrově Zakynthos lze strávit v poklidu u překrásných písčitých pláží s pozvolným přístupem do moře vhodné pro děti, nabízí také potápění, noční život v podobě nespočetného množství barů a taveren, možnost si samozřejmě půjčit motorku, auto a projet si ostrov, nebo lodí vyrazit na výlet. Trošku je specifický oproti většině ostatních řeckých ostrovů tím, že většina turistů pochází z Anglie a tak tomu i místní lidé uzpůsobili nabídku jídla a zábavy. Nemile vás turisté z Anglie mohou překvapit častou jízdou vlevo nebo jejich bizardním bujarým nočním životem.

Back to top