Vypraví-li se cestovatel na ostrov Jáva, určitě by si neměl nechat ujít návštěvu fascinujícího místa zvaného Borobudur. Přestože jste tento název možná nikdy v životě neslyšeli, jde o největší buddhistickou stavbu světa a jistojistě i jednu z nejpozoruhodnějších. Borobudur se nachází na planině Kedu v centrální Jávě asi 40 km severozápadně od města Yogyakarta. Odpovědi na otázky doby a okolností vzniku nebo významu stavby jsou bohužel dodnes plné nejasností. Historických pramenů, které by mohly přinést konkrétní odpovědi, totiž není mnoho a ty, které jsou k dispozici, spíše vyvolávají další a další otázky.
Obecně se má ovšem zato, že stavba trvala necelých sto let během 8. a 9. stol. n.l. a byla zahájena za vlády krále Samaratunggy z dynastie Sailendra, která v té době měla ovládat Mataramskou říši v centrální Jávě. Podle legendy byla stavba navrhnuta architektem Gunadharmou, jehož podobu má připomínat tvar kopce Menoreh jižně od monumentu. Dynastie Sailendra byla údajně příznivcem buddhistické nauky mahayana a v souladu s ní byl postaven i samotný Borobudur.
Borobudur byl později opuštěn, zřejmě z důvodu přesunu javánských vládců na východ ostrova a taky kvůli postupné islamizaci země. Stavba byla poté postupně zakryta popelem v důsledku erupcí nedalekých vulkánů a z velké části ji také pohltila džungle.
Borobudur byl objeven až v roce 1814 nizozemským inženýrem H.C. Corneliem, kterého na místo vyslal tehdejší britský místodržící na Jávě Thomas Stamford Raffles. Cornelius se svými muži ale neodkryl celou stavbu. Další odkrývání a studium Borobuduru už probíhalo na příkaz nizozemské vlády, neboť se v roce 1816 Indonésie opět dostala pod její nadvládu jakožto Nizozemská Východní Indie.
Během 70. až 90. let minulého století na Borobuduru probíhaly rozsáhlé rekonstrukce pod patronací indonéské vlády a UNESCO. V roce 1991 pak byla stavba zapsána do seznamu světového dědictví.
Struktura Borobuduru
Svatyně stojí na přírodním kopci, jehož vzhled však byl dotvořen staviteli.
Borobudur má tvar pyramidy s deseti úrovněmi. Šest spodních má čtvercový tvar, zatímco tři horní a čtvrtá nejvyšší s jedinou obrovskou stúpou mají kruhový tvar. Středem každé strany stavby vedou schodiště, jejichž orientace odpovídá čtyřem světovým stranám. Čtvercová základna má rozměry 123×123 m, na výšku má stavba 35 metrů.
Nejnižší část stavby tvoří dvojitá základna, která ovšem zakrývá základnu původní dohromady se 160 reliéfy, které tak jsou bohužel návštěvníkovým zrakům utajeny.
Na následujících čtyřech čtvercových terasách s balustrádami se nachází 1300 figurálních reliéfů, obsahujících především výjevy ze života Buddhy i s jeho předchozími vtěleními (džátaky) a 1212 menších ozdobných reliéfů. První terasa obsahuje čtyři série reliéfů (dvě na stěně terasy, dvě na balustrádách), následující tři terasy mají po dvou sériích. Na páté čtvercové terase žádné figurální reliéfy nejsou. Další prvky, které se opakují už na všech pěti terasách, jsou sochy Buddhů usazené na balustrádách (z nichž některé v nikách), menší zvonové stúpy, chrliče a kamenní strážní lvi u vchodových bran na terasu. Dnes ovšem spousta soch i stúp chybí nebo jsou poničené. Buddhové na těchto terasách sedí v lotosové poloze s rukama v různých pozicích
Na horních třech kruhových terasách stojí po obvodu 72 děrovaných zvonových stúp (počet se s následující terasou snižuje: 32, 24,16), které ukrývají kamenné sochy Buddhů v životní velikosti. I tyto sochy sedí v lotosové pozici, oproti menším sochám z nižších teras ale mají všechny ruce v postavení dharmačakramudrá. Otvory ve stúpách dvou nižších kruhových teras mají kosočtvercový tvar, na třetí terase mají tvar čtvercový. Druhá kruhová terasa nabízí pohled na částečně odkrytého Buddhu, neboť stúpa, v níž sedí, je asi z poloviny rozebraná.
Nejvyšší terasa Borobuduru v podstatě tvoří základnu jediné uzavřené stúpy o průměru více než 16 metrů. V dřívějších dobách byla uvnitř této stúpy údajně nalezena nedokončená socha Buddhy, dnes je ale vnitřní prostor prázdný.
Interpretace stavby
Existuje hned několik interpretací stavby. Ta nejrozšířenější interpretace říká, že Borobudur se svými deseti úrovněmi (přesněji 9 terasami, když opomineme základnu) symbolizuje tzv. trilóku, tedy buddhistický koncept, podle nějž je prostor členěn do tří sfér. Podlé této interpretace by skrytá základna se svými reliéfy měla symbolizovat sféru žádosti (kámadhátu), následující čtyři čtvercové terasy sféru forem (rúpadhátu) a všechny kruhové terasy sféru beztvarosti (arúpadhátu), přičemž nejvyšší stúpa má zároveň ztotožňovat nirvánu. Buddhistický poutník, který chce projít všemi těmito sférami, by tedy musel vidět i reliéfy na skryté základně, což ale není možné. Už tento problém napovídá, že uvedená interpretace není přesná. I přesto se buddhistickým poutníkům doporučuje postup odspodu nejprve výstupem východním schodištěm na první terasu a odtud obejít všechny úrovně stavby po směru hodinových ručiček, tak jak jsou za sebou zaznamenány výjevy na reliéfech, přičemž čtvercové terasy obsahující několik sérií reliéfů je nutné obejít víckrát.
Candi Mendut a Candi Pawon
Asi tři kilometry východně od Borobuduru stojí menší buddhistická svatyně Candi Mendut. Ta byla údajně postavena v roce 824 za krále Indry dynastie Sailendra. Přestože se svatyně nedá srovnávat s velkolepým Borobudurem, určitě stojí i tak za navštívení.
Stavba je rovněž čtvercového půdorysu a vévodí jí jediné schodiště. To vede nejprve na terasu, po které se návštěvník může projít a sledovat tak reliéfy na vnější straně chrámu. Z terasy pak pokračuje schodiště do chrámu s jednou místností. V ní se nalézají tři sochy v nadživotní velikosti. Vévodí jim sedící Buddha naproti vstupu. Střecha stavby je stejně jako půdorys také čtvercová a lemují ji menší zvonové stúpy.
Zhruba uprostřed mezi Borobudurem a Mendutem stojí další buddhistická stavba, Candi Pawon. Svatyňka je také čtvercového půdorysu a skýtá vnitřní prostor, který je však prázdný. Také reliéfů na vnějších stěnách je výrazně poskrovnu. Vrchol stavby korunuje několik stúp. Candi Pawon nese i prvky hinduismu, což dokládá například reliéf stromu života kalpataru z hinduistické kosmologie.
Svatyně má údajně upomínat na krále Indru z dynastie Sailendra.
Waisak
Chrámy Borobudur, Mendut a Pawon se stávají každoročně v den úplňku v květnu či červnu cílem zástupů buddhistických poutníků. Konají se zde totiž obřady na oslavu Buddhy Šákjamuniho, které jsou součástí svátku waisak. Ten je v Indonésii také uznán jako státní svátek.
Návštěva Borobuduru – cesta a vstupné
Borobudur je velmi snadno dostupný po hlavní silnici z Yogyakarty směrem na město Magelang, cesta trvá asi 45 minut. Můžete si domluvit výlet autem či minibusem s jednou z mnoha yogyakartských cestovních kanceláří, zkusit místní autobusovou dopravu nebo se na místo dopravit pronajatou motorkou. V areálu, který je součástí vesnice Borobudur, je prostorné parkoviště, tržiště s nepřeberným množstvím suvenýrů a také jídelny a stánky s občerstvením. Než se dostanete z parkoviště k pokladnám, musíte nejdřív projít kolem těchto turistických lákadel. To samé, ovšem ještě za větší pozornosti místních prodavačů suvenýrů, vás čeká při cestě ven.
Stejně jako na Prambananu je cena vstupného pro cizince mnohonásobně vyšší než pro místní. Cena v současné době činí 12 USD (může se platit i indonéskými rupiemi), pro studenty je zhruba poloviční. Pro zahraniční turisty je také připravena zvláštní místnost s pokladnou, kde si navíc v příjemném chládku můžete zdarma dopřát kávu nebo čaj.
Borobudur navštěvuje celoročně neuvěřitelné množství turistů, především indonéských (z nichž nezanedbatelnou část tvoří školní zájezdy), a tak je v rámci běžné otvírací doby velmi těžké odhadnout vhodnou dobu s minimem návštěvníků. Přece jen ale existuje možnost vychutnat si kouzelnou atmosféru Borobuduru jen s několika málo „vyvolenými“, ovšem za cenu vyššího vstupného a vstávání za tmy. Krásný hotel Manohara v javánském stylu, který je také součástí areálu, totiž turistům nabízí návštěvu Borobuduru za východu slunce. Vstupné se platí na recepci přímo v hotelu a abyste nezabloudili, cestu z recepce přímo k chrámu vám ukážou hoteloví zaměstnanci. Cena vstupného se pohybuje kolem 300 000 Rp (cca 600 Kč) a je v ní zahrnuto i drobné občerstvení v hotelové restauraci přichystané po vašem návratu z chrámu.