Šablona | Cestopisy

Nový průvodce po Norsku z edice Rough Guides nabízí přehledné informace a množství fotografií pro inspiraci. Z knihy se dozvíte zajímavé informace o místech, o kterých jste některé podrobnosti nevěděli a opět vás bude tato země lákat k návštěvě i když jste ji navštívili před mnoha lety jako já či nikoliv. Norsko – tato fascinující severská země s historií odvážných Vikingů a fenoménem ohromujících fjordů nebo velkolepých ledovců je zemí kam jezdí turisté za různými cíly. Může to být např. možnost kempování ve volné přírodě, rybolov, návštěva polárních oblastí atp.

Formát: 129×198
Vazba: brožovaná
Počet stran: 448
Vydáno: NOVINKA! 18. 7. 2014
Běžná cena: 598 Kč
Naše cena: 478 Kč

V samotném průvodci je představeno obrázkově s popisem 24 míst které nesmíte minout. Z nich bych jmenoval například město Bergen s řadou starobylých budov, jízda železnicí Flåmsbana z hor k břehům fjordů, Vigelandův park v Oslo plný úchvatných soch, Andenes, pozorování verlyb podél Vasterålských ostrovů nebo pěší túry v Národním parku Jotunheimen.

Po úvodní části knihy a základních informacích je samotný průvodce rozdělen na části Oslo a Oslofjord, Jih, Střední Norsko, Bergen a západní fjordy, Z Trondheimu na Lofotské ostrovy, Severní Norsko. Největší počet stran je věnován kapitole Bergen a západní fjordy. Každá kapitola obsahuje několik podsekcí, které bohatě a detailně popisují veškeré turistické atrakce a možnosti spojené s cestováním.

Na konci knihy objevíte kapitolu Souvislosti, kde se dozvíte historická fakta. Z této části knihy mne především překvapili zdejší legendy a představení mytologie s obry, elfy a nejrůznějšími bohy. Na to navazují Vikingské tradice a zvyky. V knize je i pár slovíček z norštiny a ty se mohou také hodit. Průvodce je velice zdařilý !!

V Hongkongu jsou zajímavé městské parky v centru města. Vedle rušných ulic a tyčících se mrakodrapů zde nalezneme nádherné parky a také malou zoologickou zahradu. Můžete spatřit i volně poletující druhy papoušků, kteří však nejsou expozicí, ale důkazem fantastické přírody obklopující celé město.

Hongkongská zoologická a botanická zahrada

Je otevřena denně do 19:00 hodin, vstup je zdarma a leží na ostrově Hongkong vedle velice strmé ulice Glenealy Street. Nedaleko se nachází nástupní stanice lanové dráhy Peak Tram na Victoria Peak.

Zoo je velice skromná, samotné prostředí plné nejrůznějších palem a banánovníků však působí pro evropana již tak dosti atraktivně. Jedná se o příjemnou procházku mezi voliérami především ptáků a opic. Zajímavá je ukázka močálu s kvákajícími žábami a cedulkami, pozor nebezpečí horečky dengue s přeškrtnutým komárem jakožto přenositelem této nemoci. To přidá na klidu, když máte repelent na hotelovém pokoji. Komáři zde naštěstí nikde nejsou. Botanická zahrada je také vhodně zakomponována do celého parku.

Kowloon Park

Vstup sem je zdarma a park je otevřen denně do 24:00 hodin. I přesto, že jsme šli kolem, tak návštěvu v nočních hodinách jsme nezkoušeli. Ve dne jsem ho prošel individuálně a je opravdu krásný. Naleznete zde oázu klidu. Park je vedle stanice metra Tsim Sha Tsui (A1 východ) a hlavní vchod je z ulice Nathan Road. V parku najdete několik pěkných zákoutí s vodotrysky a květinovou výzdobou, překvapí i voliéry s plameňáky a vodním ptactvem. V areálu je i komplex venkovních a krytých plaveckých bazénů.

Park Hongkong

Je otevřen denně do 23:00 hodin, vstup je zdarma a nachází se také na ostrově Hongkong. Je vzdálen 10 minut chůze z botanické zahrady, dostaneta se sem také nejlépe ze stanice MTR Admiralty. V parku je zajímavá voliéra Edwarda Youdeho (otevřena do 17:00), kde jsou pěšiny vedoucí napodobeninou deštného pralesa s množstvím papoušků. V parku se nachází i Muzeum čajového porcelánu (10:00 – 17:00 denně mimo středu). Sídlí v nejstarší koloniální budově v Hongkongu – Flagstaff House. Budova pochází z let 1844-1846 a naleznete zde na 3000 exponátů spojených s přípravou čaje.

Hong Kong Wetland Park

Není městským parkem, jedná se o chráněnou oblast za městem. Je otevřen denně mimo úterý od 10:00 – 17:00 hodin. Vstupné je 30 HKD a můj první park co jsem měl nastudován a připraven k návštěvě jsem nakonec nenavštívil. Park leží na ploše 61 hektarů slaných mokřin v oblasti Nových Teritorií (New Territories) nedaleko hranice s Čínou. Dostanete se sem vlakem linky West Rail Line ze zastávky v Tin Shui Wai odkud musíte pokračovat vozy LRT (Light Rail Transit) až ke stanici Wetland Park Station. Mokřiny jsou významné zimováním početných skupin ptáků od listopadu do března. Návštěvníci zde najdou spoustu pěšin, mostků, pozorovatelen a mangrové porosty s množstvím vodních živočichů. Vidět zde můžete i plovoucí hady, na které si musíte dát pozor. V návštěvnickém centru jsou k vidění i akvária.

Z parků to není jistě v cestopise celý výčet. V Hongkongu je několik dalších neméně zajímavých městských i mimoměstských přírodních parků.

Do rukou se mi dostal nový turistický průvodce Rough Guides Florida. Tato část USA mne moc k návštěvě nelákala, říkal jsem si, že není pro mne až tak atraktivní. Nicméně po shlédnutí celobarevného průvodce s množstvím fotografií a obsáhlým popisem všech atraktivních míst jsem změnil svůj názor a co nevidět půjdu hledat „letenky .(letenky Florida)“:[229-levne-letenky.php] pro nejbližší odlet na Floridu.

Již úvodu knihy zjistíte, že ročně navštíví Floridu více jak 80 miliónů turistů. Představeno je zde také 15 největších zajímavostí jako je například Key West s atmosférou karibského města, setkejte se s aligátory v NP Everglades, opalujte se na vyhlášené Miami Beach či vyražte do zábavního parku Walt Disney World. To jsou samozřejmě jen některé ze zajímavých tipů.

Formát: 129×198
Vazba: brožovaná
Počet stran: 488
Vydáno: NOVINKA od 21. 5. 2014
Běžná cena: 688 Kč
Naše cena: 550 Kč

Základní informace nabízejí opravdu užitečný přehled od cestování dopravními prostředky po možnosti stravování a informace o počasí v jednotlivých měsících.

Samotný průvodce se dělí na 9 částí a to na Miami, Florida Keys, Everglades, Jihovýchod, Sarasota a jihozápad, Orlando a Disney World, Severovýchod, Tamba Bay a severozápad, Panhandle. Každá část dokonale popisuje danou oblast a nabízí také informativní mapky.
Přidané fotografie k oblastem také zlepšují celý dojem při čtení této knihy a dodávají tak lepší představivost o určité oblasti.

„Ve Valticích vezmi děti na Stezku bosou nohou, pěkně se tam vyblbnou.“ Tak přesně tato slova pronesla moje sestra po návratu z jižní Moravy. A protože jsme následující víkend měli trávit v Perné u Mikulova, zahrnuli jsme „Barfußweg“ do našeho itineráře. A skutečně jsme se tak už dlouho nepobavili.

Chůze naboso je zdravá, vědí Rakušané

Barfußweg (cesta naboso) je v německy mluvících zemích velmi vyhledávanou aktivitou, při níž děti i dospělí prochází naboso zážitkovou trasu plnou různých atrakcí a překážek. Chůzí naboso uprostřed přírody si člověk zlepší duševní i tělesnou kondici a rovněž pohybové dovednosti. Stezky navíc dokážou velmi dobře podpořit turistický ruch v daném regionu.

Začali jsme u Rajstny

Nejlepším přístupovým místem ke stezce je kolonáda na Rajstně, k níž jsme se dostali autem po silnici vedoucí z Valtic do rakouského Schrattenbergu. Nastoupit na stezku můžete také od Muzea železné opony, nebo od hraničního přechodu Valtice – Schrattenberg. Bloudit určitě nebudete, neboť vám bude cestu ukazovat bosý panáček Berti s červenou čepičkou. Za vybudováním stezky stojí radnice ve Schrattenbergu, která jí postavila díky dotaci z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Všechny lákavější zastávky jsou na rakouské straně, neboť čeští památkáři měli údajně k projektu určité výhrady.

Naboso jenom na zastávkách

Od Rajstny vycházíme hrdě naboso po asfaltové silnici. Boty nandáváme po chvilce zpět na nohy, neboť jsme podcenili rozehřátý štěrkopísek na polní cestě a navíc by se nám cesta časově výrazně protáhla. Samozřejmě jsme je sundávali na jednotlivých „zážitkových“ zastávkách, podobně jako většina ostatních. Viděli jsme i turisty, kteří procházeli celý okruh bez bot, ale většinou šlo o dospělé Rakušany.

Pozor na skluzavku

Velký pozor dejte na zastávce číslo 9 označenou jako „Schody pocitů“. Sjíždí se k ní po asi pět metrů dlouhé prudké skluzavce, na níž musíte brzdit. Pokud ne, skončíte zaručeně na břiše. Náš malý syn ji sjížděl dvakrát a pokaždé skončil sedřený v oblázcích. Ale dětem některé věci nevysvětlíte. Já sám jsem jen tak tak unikl pádu, podobně dopadla i manželka. Opačné starosti než my měla jedna Rakušanka, která podcenila šíři skluzavky ve střední části a její prostorově výraznější pozadí jí neumožňovalo pokračovat v cestě. Za hlasitého doprovodu kamarádek se jí ale nakonec podařilo dostat až dolů.

Průchod hlubokým bahnem aneb náhradní oblečení s sebou

V nejnižším bodě stezky, přímo u vesnice Schrattenberg, se nalézá zastávka číslo 11 „Místo pocitů“. Hned vedle kiosku s občerstvením začíná bahnitá, asi půl metru hluboká strouha lákající k objevování. Prosby ve stylu „hlavně se nezadělejte“ nemají cenu, prolézt se bahnem je obrovské lákadlo. Bohužel vodnaté bahno prostě cáká a jsme špinaví všichni tři. Jen manželka kroutí z dálky hlavou a ptá se, kolik let mi vlastně je. Náhradní oblečení nemáme a tak pereme. Z kiosku se na nás usmívají rodiče, kteří prý již dosušují. Předvídaví Rakušané umístili kiosek na správné místo, většina rodin s dětmi se zde skutečně pozdrží. Při sušení si ale můžete vyzkoušet pocity při chůzi po kamínkovém bludišti. Vaše čichové buňky zase procvičíte při minitestu z vůní rostlin.

Další zajímavá místa na stezce

Na dalších stanovištích si můžete vyzkoušet chůzi po různě velkých kamíncích a oblázcích umístěných u minirozhledny s výhledem do třech zemí – Česka, Rakouska a Slovenska. Děti si jistě pohrají v ohromném vinařském sudu přestavěném na domeček, budou skákat po muchomůrkách, překonají visutou lávku nebo přejdou poslepu paměťovou cestičku. Dospělí jistě ocení velmi pěkně upravenou kulturní krajinu plnou vinic a slunečnicových políček, do níž je stezka citlivě zasazena.

I po letech se těší Chorvatsko a zdejší dovolená ve většině případů u moře, veliké oblibě turistů.
Jet k Jadranu neboli Jaderskému moři je stále lákavé a spousta míst je stále turisticky „neobjevena“. Známá letoviska, ale i stará historická města s neutuchajícím pulzem života jsou také v neustálém hledáčku letních návštěvníků. Ještě nevíte kam vyrazíte k moři? Představíme Vám malý přehled oblíbených, ale i méně známých oblastí.

Chorvatsko je ze správního hlediska rozděleno na 21 tzv. žup. Chorvatsko nemá mnoho písečných pláží, ale většinou oblázkových, přesto je vyhledávaným místem turistů a to také především pro čistou a průzračnou vodu. Vždyť mnoho zdejších letovisek je právem označeno prestižní modrou vlajkou za čistotu moře.

Istrie – poloostrov na severu země

Oblíbené místo turistů, dosahem z ČR dá se říci nejbližší cesta k moři. Teplota vody zde mnohdy nedosahuje hodnot jako v jižnějších částech Chorvatska, přesto tato přímořská oblast láká stále turisty a to také díky bohaté a rozmanité minulosti. Po staletí se zde střetávaly chorvatské, italské a slovinské vlivy. Více jak čtyřista let bylo území pod benátskou správou a pak součástí habsburské monarchie. Zdejší malebná historická městečka, ale nabízejí ještě starší historické vlivy, oblíbeným cílem turistů je město Pula s řadou římských a středověkých památek. Patrně nejznámější je římský amfiteátr. Centrem cestovního ruchu na Istrii je starobylé město Poreč s památkou na seznamu UNESCO, byzantskou Eufraziovou bazilikou ze 6. století.
Pro Istrii je typická řada rozsáhlých hotelových komplexů, nabízejících velice kvalitní služby. Z dalších oblíbených míst lze jmenovat Umag, Rovinj, NoviGrad a Medulin.

Oblast Kvarner s ostrovy

Severní část Chorvatska je stejně tak dobře dostupná z ČR jako Istrie. Kvarner odděluje Istrijský poloostrov od Dalmácie. Pobřeží se táhne od města Rijeka až po město Karlobag na jihu oblasti. Z přímořských letovisek na pobřeží je patrně nejvyhlášenější Crikvenica s pláží Crni molo, která je jednou z nejznámějších písečných pláží zdejší Crikvenické riviéry. Nejvíce navštěvované jsou však zdejší Kvarnerské ostrovy Krk, Lošinj, Rab,Cres a nejjižnější ostrov Pag. Na pobřeží dominují pusté a holé Velebitské hory jižněji zakončené turisticky vyhledávaným národním parkem Paklenica zasahujícího do Dalmácie.

Oblast Dalmácie – známé riviéry i ostrovy

Teprve zde pro mnohé turisty začíná pravá dovolená u moře. Oblast s většinou nejteplejším mořem je vyhledávaným cílem turistů. Nevýhodou je větší vzdálenost od ČR oproti severnějším oblastem Chorvatska. Dalmácie je rozdělena na tři části, severní, střední a jižní Dalmácii. Mimo pevninu jsou velice oblíbené také ostrovy lemující jadranské pobřeží. Jsou to např. ostrovy Dugi otok, Brač, Hvar, Korčula a ostrov Mljet, byť nejjižnější, tak nejvíce zalesněný ostrov.

Severní Dalmácie – oblíbenou oblastí je Zadarská riviéra se známým starobylým městem Zadar, které má zasloužilý přídomek „Malý chorvatský Řím“. Poblíž je velice vyhledávané letovisko Borik zvané též Puntamika, se starou lázeňskou tradici. Na sever od Zadaru, nedaleko městečka Nin je málo známá oblast s perfektními písečnými plážemi, ideální pro rodiny s dětmi, kde díky mělkosti vody dosahuje teplota vody vyšších hodnot než kdekoliv jinde. Využít zde můžete také relaxační terapii léčivým bahnem. Z ostatních letovisek jsou známá města Biograd na Moru, Pakoštane a Šibenik s impozantní katedrálou sv. Jakova, zapsanou v UNESCO. Oblíbené jsou ostrovy Ugljan, Murter nebo Dugi otok Zdejším fenoménem je však Národní pak Kornati – chráněné souostroví je atrakcí stejně jako vodopády řeky Krka, které né každý hodnotí pozitivně, vzhledem k jejich turistické propagaci a vysokému očekávání, ale také k vyššímu vstupnému.

Střední Dalmácie – to je snad nejznámější riviéra, a to Makarská riviéra. Kdo tam nebyl? No byla tam většína turistů co navštívila Chorvatsko, přesto je stále oblíbeným místem pro dovolenou a nabízí řadu zajímavých míst pro ubytování. Brela, Baška Voda, Makarska, Tučepi, Podgora, a Živogošče to jsou velice známá místa riviéry. Méně známý je například Drvenik. Ubytování Drvenik nabízí zajímavé klidné místo pro vaše ubytování na okraji této riviéry.
Centrem střední Dalmácie je druhé největší město Chorvatska, Split. Město vzniklo v okolí paláce císaře Diokleciána ve 4. století našeho letopočtu, který je zapsán na listinu světového kulturního dědictví UNESCO stejně jako starobylé centrum nedalekého města Trogir.
Z ostrovů jsou turisty nejoblíbenější Brač a Hvar.

Jižní Dalmácie – centrem je město Dubrovník a zdejší Dubrovnická riviéra. Město patří k nejvýznamnějším a nejnavštěvovanějším turistickým destinacím a již od roku 1979 je také Dubrovník na seznamu UNESCO. Město má dobrou geografickou polohu a funguje celoročně jako klimatické lázně. V létě je vyhledávanou destinací také proto, že v průběhu roku zde slunce svítí až 2 554 hodin.
Oblíbenou perlou Jadranu kam zavítá stále více turistů je poloostrov Pelješac s městečkem Orebič. Vyhlášený je především svými krásnými plážemi.
Apartmány Orebič mohou být ideální volbou pro strávení příjemné dovolené.
Nedaleký ostrov Kočula má zase přívětek ostrov Marco Pola, přívětek slavného cestovatele naznačuje bohatou historii a ojedinělost tohoto ostrova. V blízkosti stejnojmeného města leží jedna z nejkrásnějších písečných pláží Chorvatska – Vela Pržina.

Chorvatsko je ideální místo pro dovolenou. Nabízí nepřeberné množství malebných zátok, některých osamocených a jiných zaplněných turisty, množství úchvatných měst se skvostnými památkami a hlavně průzračné teplé moře lákající ke koupání. Vyběr lokality je na každém, záleží co kdo preferuje, či jaké místo ho okouzlí.

Apartmány Chorvatsko

Návštěva hradu Špilberk v Brně je jistě zajímavá. Rozhodně ale navštivte nejzajímavější prohlídku na hradě, kasematy. Kasematy prezentují unikátní barokní pevnostní stavitelství a zároveň historicky proslulé vězení, kde ukázky mučících nástrojů a figuríny dodávají místu hrozivý nádech.

Byť Brňák, tak jsem kasematy nikdy nenavštívil. A tak jsem jednoho dne vzal své děti. Respektive navštívil před mnoha lety jako účastník jedné firemní párty, ale to bylo bez prohlídky, pouze s posezením v těchto prostorách s nepříliš zajímavým koncem pro zdejší expozici.
Prohlídková trasa v kasematech je na úrovni dvou pater.

Parkování

Pokud plánujete výlet tak doporučuji o víkendech a svátcích parkovat v jednosměrné ulici Pelicova, bývá zde volno a parkování je zdarma. Odtud můžete vyjít parkem až k hradu. Ve všední dny je parkování problematičtější.

Historie kasemat

Samotný hrad byl založený v druhé polovině 13. století. Přestavbou dokončenou roku 1742 se změnil v mohutnou barokní pevnost. Na tom se podílel stavitel plukovník ing. Pierre de Rochepin, který hrad přepracoval především pro vojenské účely tehdejšího Rakouska – Uherska. V rámci reforem rakouského vězeňství udělal v roce 1783 císař Josef II ze Špilberku vězení pro nejtěžší zločince.

Po nezbytných úpravách zde byli umístěni roku 1784 první vězni. Koncem tohoto roku také padlo rozhodnutí využít i spodní patro kasemat pro odsouzené na doživotí. Zde byly ty nejhorší podmínky. Patro severních kasemat se tedy nazývá tzv. josefínský trakt. Již roku 1790 zrušil nástupce Josefa II, Leopold II. zdejší věznění doživotně odsouzených včetně trestu přikování a zmírnil podmínky pro odsouzené. Horní patra kasemat však přidal jako vězení a tak se tento trakt nazývá tzv. leopoldinský. Tyto patra sloužila jako vězení až do 30. let 19. století.

Soužití vojenské pevnosti a rozrůstající se věznice pod civilní správou přinášelo řadu problémů a vzájemných neshod. Vojenské využití bylo oficiálně ukončeno roku 1820 a to především zničením důležitých částí pevnostního systému vojskem císaře Napoleona z roku 1809. Věznici na Špilberku zrušil až v roce 1855 František Josef I.a hradní prostory opět sloužili vojenským potřebám jako kasárny i vojenská věznice po více jak 100 let.

Kasematy byly zpřístupněny veřejnosti již v roce 1880 a těšili se velkému zájmu návštěvníků. Už při otevření byly opředeny řadou romantických a především hrůzostrašných mýtů a legend, které se však nezakládali na historické skutečnosti. Zajímavých úprav se ještě dočkali kasematy za 2. světové války, kdy sloužily pro německé vojáky zároveň i jako kryt.

Současná prohlídka

V kasematech zaujmou především hromadné cely pro 8 – 50 osob. Těchto cel je zde spousty a u každé jsou zde zajímavé popisky. V cele pro 23 vězňů je zajímavá expozice mučících nástrojů, připomínající jednu z nepravdivých legend o špilberských mučírnách. V některých celách jsou i figuríny věznů, které dotvářejí celou atmosféru. Při naší návštěvě to trochu vyděsilo mé děti, takže raději opatrně s malými dětmi. Snad expozice vydrží pro veřejnost co nejdéle a nebude se řadu let opět rekonstruovat, v jedné z částí totiž protékala stropem voda.

Zajímavou částí je také kryt z konce války pro německou armádu spolu s torzem rozvodné desky telefonní ústředny.

Zajímavé je horní patro budovy zadního příkopu, kde byli pravděpodobně vězněni ti nejznámější vězňové a to především političtí. Před rokem 1783, kdy zde nebyla ještě zřízena oficiální věznice, zde byl vězněn vůdce pandurů baron Trenck, který zde patrně zemřel roku 1749. Tento legendární plukovník je také opředen řadou mýtů spojených s jeho úmrtím, zvláště pak ve spojení s Kapucínskou tradicí pohřbívání. Doporučuji také navštít proto Kapucínskou hrobku v Brně, kde můžete barona Trencka spatřit !!

Tato „noblesní kráska“ se nachází na samém jihozápadě Iberského poloostrova, je správním a zároveň největším centrem autonomní oblasti Andaluzie. Leží v údolí životodárné řeky Guadalquivir, pouhých 6 metrů nad hladinou moře. Sevilla každého zaručeně okouzlí svým šarmem, otevřeností a nabídkou kulturních aktivit.

Nejbohatší město „Zlatého věku“

Svoje nejslavnější okamžiky město zažívalo v 16. století, kdy se mu dostalo jedinečného privilegia. Jako jediné totiž mohlo obchodovat s „Novým světem“, jak se tehdy Americe říkalo. V praxi to znamenalo, že výhradně ze Sevilly mohly vyplouvat lodě do zámoří a pouze do místního přístavu mohly být dováženy tamní suroviny. Sevilla zažívala skutečně obrovský rozkvět a ve své době patřila k nejbohatším městům starého kontinentu. Na konci 16. století byla Sevilla se svými 140 tisíci obyvateli suverénně nejlidnatějším městem Španělska.

Gotická katedrála s věží Giraldou

Místní katedrála Santa Maria de la Sede (sv. Marie ze Sevilly) se stavěla více než sto let a byla dokončena na začátku 16. století. Ve své době byla největší sakrální stavbou světa, neboť svojí velikostí překonala i chrám Hagia Sofia v Istanbulu, který tento primát držel plných tisíc let. I když je v současnosti až na třetím místě pomyslného žebříčku, stále jde o neuvěřitelně rozlehlý komplex. Když jsme se ocitli před katedrálou, střídali se u nás pocity úcty a nicotnosti. Nedovedli jsme si ani představit, jak asi museli k nebeskému chrámu vzhlížet obyvatelé či návštěvníci města před pěti sty lety.

Největší historické cennosti skrývá stavba ve svém interiéru, kde se nachází honosná hrobka Kryštofa Kolumba a Královská kaple, v níž odpočívá řada členů kastilské královské rodiny. Z katedrály je přímý vstup do renesančně upravené 105 metrů vysoké zvonice, která je známá jako Giralda. Stojí na místě bývalého minaretu a její silueta nemůže chybět na žádné turistické fotografii. Na věž nevede schodiště, ale pozvolné šikmé obvodové rampy, které měly umožnit průjezd dvěma jezdcům na koních. Nám trval výstup asi dvacet minut. Trocha fyzické námahy a dvacet minut času určitě stojí za to, neboť hezčí pohled na Sevillu asi jen těžko najdete.

Královský Alcázar

Alcázar je jedním z nejkrásnějších paláců ve Španělsku. Byl postaven na místě vizigótské baziliky již v 9. století, nicméně největšího rozšíření se dočkal až za vlády maurského vůdce Al-Mutamida ve století jedenáctém. Nejvíce staveb bylo postaveno arabskými staviteli v mudéjarském slohu, část z nich má gotické prvky. Mimochodem, tento palác je nejstarší královskou rezidencí na území Evropy.

Archív Indií

Indický archív (Archivo General de Indias) je příkladem španělské renesanční architektury. Založil ho v roce 1785 španělský král Karel III., neboť pokládal za vhodné shromáždit na jednom místě všechny dostupné informace o španělských koloniích. Obsahuje velmi cenné archivní dokumenty ilustrující historii španělské říše v Americe a na Filipínách. O jedinečnosti
této památky svědčí i to, že ji v roce 1987 zapsala organizace UNESCO spolu s Alcázarem a katedrálou na seznam kulturního dědictví.

Plaza de Espaňa – nejkrásnější náměstí Španělska

Příběh tohoto náměstí je příběhem znovudobytí slávy tohoto města. Po odchodu Španělů z amerických kolonií přišla Sevilla o své výsostní obchodní postavení. Začalo pro ni neradostné období útlumu a vzpomínek na dávno zašlou slávu. Lesk a věhlas městu vrátily až dvě významné události 20. století. Shodou okolností šlo o světově významné výstavy. První z nich byla ibero-americká výstava v roce 1929 a druhou EXPO 1992.

Náměstí Plaza de Espaňa byla nově vystavena jako hlavní sídlo ibero-americké výstavy v roce 1929. Měla návštěvníky ohromit svou grandiózní velikostí, barevností a ojedinělou architekturou. Náměstí se zahradami a přilehlými pavilony jednotlivých zemí se staly jedním z největších projektů evropské architektury minulého století. Během několika let byly postaveny desítky staveb a parků nesmírné historické hodnoty. O této události se samozřejmě vědělo i v tehdejším Československu. Na výstavu se vydal vlakem i spisovatel Karel Čapek, jenž své zážitky popsal čtenářům ve své knize Výlet do Španěl. A právě Seville věnuje největší a podle mě i nejpoutavější část.

Můj tip – šarmantní čvrť Santa Cruz

Asi nejpopulárnější čtvrtí Sevilly je Santa Cruz, která byla do roku 1483 sídlem místní židovské komunity. Návštěvník ji nalezne celkem snadno, neboť je ohraničena katedrálou, Alcazarem a městským parkem „Jardines de Murillo“, pod nímž je podzemní parkoviště. Čtvrť je plná úzkých uliček, vybělených domů, rodinných paláců s krásnými balkony, tepanými mřížemi a malými, květinami zarostlými terasami. Občas uličky vyústí v malá náměstí s pomerančovníky a šumícími kašnami. Návštěvník se v mysli lehce přenese do časů legend, soubojů, intrik a milostných vztahů. Kdybychom neměli nabitý itinerář, strávili bychom tu jistě celé hodiny.

„Quien no ha visto Sevilla, no ha visto maravilla“

„Kdo neviděl Sevillu, neviděl zázrak“, říká velice trefně jeden ze španělských citátů. Vznešenost a krása Sevilly se snad ani nedá popsat slovy, to se prostě musí vidět. Je to město plné historie, umění, radosti a barev. Tak si ten „zázrak“ dojeďte nebo ještě lépe doleťte prohlédnout. Město zažívá opravdovou renesanci a byla by škoda u toho chybět. A jedna rada na závěr. Sevilla vás ráda přivítá celoročně, ale v letních měsících se připravte na teploty okolo 40 stupňů ve stínu. Já osobně doporučuji k návštěvě jarní měsíce, kdy město se svými parky nádherně rozkvete.

Všechna videa našich videoprůvodců jsou minimálně v HD kvalitě.
Ke každému videu lze nalézt psaný článek z dané oblasti.
Videa naleznete také na našem kanále You Tube.

V článku si představíme historické dopravní prostředky jako jsou trajekty Star Ferry a úžasné tramvaje. Dozvíte se, z kterého mrakodrapu je nejlepší výhled na město a odkud nejlépe pozorovat jedinečnou laserovou show Symphony of Lights. Naplánujte si tak skvělou dovolenou v Hongkongu.

Trajekt Star Ferry

Tento trajekt je historickou perlou mezi moderními mrakodrapy a spojuje pevninský Hongkong Kowloon s ostrovem Hongkong. Z jeho paluby můžete zažít neuvěřitelné výhledy na panoramata města. Cestovné lze uhradit kartou Octopus u elektronických vstupů. Plavba je velice levná, cca 2,5 HKD což je levnější než využít metra pod mořem, kde je jízdné mazi ostrovem a pevninou více než 3x vyšší. Z lodi můžete navíc pozorovat město a cesta je příjemnější. Star Ferry jsou dieselelektrické lodě a počátek jejich plavby je datován rokem 1888. Část lodi je dokonce klimatizována a zajímavě jsou zde řešena sedadla s posuvnými opěradly, které si můžete libovolně nastavit jakým směrem zrovna loď pluje.

Historické tramvaje

Údajně jediné dvoupatrové tramvaje na světě jezdí na ostrově Hongkong již od roku 1904 a svým historickým kouzlem, mnohdy potisklé reklamami skvěle zapadají do ruchu moderního velkoměsta. Jezdí doslova jedna za druhou a jsou plné lidí. Tramvaje jezdí pouze na ostrově Honkong z čtvrti Kennedy Town do čtvrti Shau Kei Wan a některé přes Happy Valley (Šťastné údolí), délka celé trasy je přes 16 km. Jízda z horní paluby je zážitkem nabízející zajímavé pohledy na městský ruch. Jízdné je paušální a velice levné, myslím okolo cca 2 HKD, platit můžete pomocí Octopus card při vstupu do vozu. Další historickou tramvají je Peak Tram – zubačková dráha na Victoria Peak, viz samostatný článek.

Výhledy na Hongkong

Mimo v jiném cestopise zmiňovaný Victoria Peak můžete vidět město z některého mrakodrapu. Na ostrově Hongkong je mrakodrapů nespočet, nabízí se Bank of China Tower (43. patro), Hongkong & Lippo Centre, Shanghai Bank, Two International Finance Centre (55. patro). Doporučuji však navštívit mrakodrap nacházející se na na pevninské části Hongkongu a to International Commerce Centre. ICC Tower je 118 patrový mrakodrap je nejvyšší budovou v Hongkongu, měří 484 metrů a je 4 nejvyšší stavbou světa a druhou s největším počtem pater. Zde se můžete dostat až do 101 patra. Vyhlídka je umístěna ve 100. patře a vstupné je dle vyjádření kolegy dražší jak v Dubaji na nejvyšší stavbě světa. Vstupné se platí v přízemí a výtah jezdí přímo do stého patra, my jsme našli v budově i jiné výtahy, které nás dopravili až do 101 patra kde jsou luxusní restaurace vyžadující společenský oblek. Nicméně zdejší kavárna je přístupna volně a navíc je výše než turistická vyhlídka. Pokud si zde dáte kávu a příjemně posedíte tak vás to vyjde o něco levněji než o patro níže bez občerstvení.
Zkusili jsme také využít schodiště a seběhnout ze 101 patra o patro níže, pro případ, že by se nahoře ve stém patře již vstupné nevybíralo, ale i zde byl pracovník pro výběr vstupného. Takže tuto fintu již prosím nezkoušejte. Vyhlídka z kavárny je plnohodnotná, zkuste si sem zajít v období symfonie (denně ve 20:00) – show světel a laserů na mrakodrapech. Výhled je zde na celé protilehlé panorama ostrova Honkongu a všechny jeho mrakodrapy zde máte jako na dlani.

Symphony of Lights

Show symfonie světel je každý den večer ve 20:00 hodin. Show se skládá z pěti hlavních témat znázorňujících energii, ducha a rozmanitost města. Na panorama svítících a blikajících mrakodrapů se záblesky laserů s hudebním doprovodem je nejlepší podívaná z nábřeží Tsim Sha Tsui mezi Avenue of Stars a Hongkong Cultural Centre.

Hongkong Convention and Exhibition Centre

Na ostrově Hongkong je obří kongresová a výstavní hala navržená ve tvaru rejnoka. Budova nabízí až 83 000 m2 výstavních ploch, má 5 pater a kapacitu pro 140 000 návštěvníků denně. Zde se konají velké mezinárodní veletrhy pod záštitou HKTDC ( Hongkong Trade and Development Council) a sem směřovala také naše návštěva. Veletrhy osvětlení a elektroniky s dokonalým pořadatelstvím byly nejen přínosem po obchodní stránce, ale i silným zážitkem jako pro návštěvníka.

Další zajímavosti na Wikipedii – Hongkong je velmi zajímavé město

« ‹ z 2 › »

Průvodce Sardinií je rozdělen do osmi přehledně uspořádaných kapitol zhruba odpovídajících administrativnímu členění ostrova. Úvodní část nabízí základní seznámení se zemí a také tipy na místa, která byste si rozhodně neměli nechat ujít. Ve všeobecných informacích se dozvíte mnoho užitečného o možnostech cestování, ubytování a stravování, ale také místních zvyklostech a regionálních odlišnostech.

V místopisné části najdete detailní popisy jednotlivých oblastí – velkých měst s přehledem hlavních památek a turistických atrakcí i malých vesnic ležících mimo hlavní turistické trasy. Nechybí seznamy ubytovacích a stravovacích zařízení pro náročné i spořivé turisty s adresami, aktuálními telefonními čísly a stručným hodnocením. Samozřejmostí jsou informace o dopravě a důležitých kontaktech.

S průvodcem Sardinií se můžete s důvěrou vydat do rušných velkoměst i do odlehlých částí ostrova. Vždy se totiž můžete spolehnout na přehledně navržené trasy se zajímavými zastávkami a informacemi o dopravě. K dispozici budete mít nejnovější mapy, řadu inspirativních fotografií a navíc základní poučení o historii i kultuře země a česko-italský slovníček, v němž nechybí ani užitečné výrazy v sardštině.

Nejnovější příspěvky

Archivy