Gozo je z hlavního maltského ostrova vidět pouhým okem, cesta trajektem trvá jen necelou půlhodinu. Přes relativní blízkost se však jedná o dva odlišné světy. Přelidněná Malta je cílem drtivé většiny turistů a zájemců o výuku angličtiny.
Na Gozu se čas jakoby zastavil, život plyne poklidněji a obyvatelé jsou ještě pohodovější a srdečnější než „Malťané“ z hlavního ostrova.
„Gozitans“ jsou pyšní na své předky
Na nevelké rozloze 67 km² žije asi necelých 30 tisíc obyvatel, kteří si říkají „Gozitans“. Na svůj původ jsou velmi hrdí a o svém ostrově mluví jen v superlativech. Pocit sounáležitosti zřejmě vyplynul z historických zkušeností. Ostrov Gozo nikdy nebránily mohutné pevnosti a opevnění jako sousední Maltu, po celá staletí byl cílem nepřátelských vpádů různých středomořských národů i pirátů. Několikrát byl vypleněn a místní začali vše budovat takřka od nuly. Obyvatelé si zvykli spoléhat se hlavně sami na sebe, ale rozhodně nijak nezahořkli. My jsme zde strávili dva dny a na každém rohu jsme se zde setkávali s usměvavými a ochotnými lidmi.
Zelený ráj
Gozo je nejen malebnější, ale hlavně úrodnější než sluncem vyprahlá Malta. Spodní vrstva půdy totiž obsahuje hodně jílu, který zpomaluje prosakování vody. Na ostrově navíc existuje i důmyslný zavlažovací systém zavedený před mnoha stoletími arabskými kolonizátory. Dnes je Gozo potravinářskou zásobárnou celé Malty a mnoho místních se věnuje zemědělství. Pěstují pomeranče, fíky, mrkev, cibuli, fazole a vyrábí velmi silné a trpké víno. Pokud se budete na Gozu sami stravovat, určitě nakupujte na trzích místních měst a městeček. Ovoce i zelenina budou zaručeně čerstvé a určitě i ušetříte.
Na Gozu prý pobýval Odysseus
Snad každý zná Homérův příběh o silném a hrdinném bojovníkovi Odysseovi. Při cestě do rodné Ithaky se chtěl krátce zastavit na ostrově Ógyie, na němž bydlela nymfa Kalypsó. Ta hrdinovi popletla hlavu a dokonce mu slíbila i nesmrtelnost, pokud zůstane s ní. Po sedmi letech ho na zásah samotného Dia propustila a Odysseus pokračoval v cestě. I když se přesně neví, kde by ostrov Ógyie mohl ležet, Gozitánci mají jasno. Bylo to Gozo. Dokonce zde mají na severu ostrova jeskyni, kde prý Kalypsó žila a učinili z ní turistickou atrakci. Její návštěva Vás ale zaručeně zklame, uvidíte jako my jen zábradlí a díru do země. Jeskyně je totiž veřejnosti nepřístupná. Inu, mnoho povyků pro nic. Naštěstí má Gozo v zásobě velmi mnoho turisticky vděčnějších míst, která potěší každého cestovatele.
Všechno je až neskutečně blízko
Gozo je opravdu velmi malý ostrůvek, i na kole ho zvládne průměrný cyklista projet za jeden den. My jsme cestovali autem a mapa nás jenom mátla. No posuďte sami. Když vyjedete z přístavu Mgarr do mírného kopce, ihned uvidíte po levé straně mohutný kostel v městečku Xewkija a zároveň již vidíte pevnost ve správním středisku Victoria, které je na mapě uprostřed ostrova. Autem Vás k němu čeká asi pětiminutová jízda. Jestliže plánujete návštěvu Goza jako jednodenní výlet ze sousední Malty, určitě cestujte autem. Projedete si celý ostrov a ještě si užijete koupání v doslova rajském prostředí.
Victoria
Pokud dáváte přednost historickým památkám, začněte prohlídku ve správním centru ostrova, jímž je Victoria. Název po britské královně je obecně více vžitý než dřívější Ir-Rabat Ghawdex. Mohutná pevnost Citadela tyčící se nad městem je vidět téměř z celého ostrova. Zaparkujte v centru někde poblíž náměstí Independence Square, kde je turistům k dispozici informační kancelář. Odtud je to jen pár desítek metrů do kopce k Citadele a jejím krátkým úzkým uličkám. Zapomenout fotoaparát by bylo obrovským hříchem, výhledy z pevnosti jsou úchvatné. Za návštěvu samozřejmě stojí i katedrála Nanebevzetí Panny Marie s nádherným interiérem.
Xewkija – do věže obrovského kostela vás vyveze výtah
Jihovýchodně od Victorie se rozkládá čtvrté největší městečko Xewkija, v němž žijí asi tři tisíce obyvatel. Na okraji obce se nachází největší sakrální stavba ostrova, kostel Sv. Jana Křtitele známý jako Rotunda Church. Místním farníkům se totiž zdálo, že jejich kostel je poněkud malý a tak si kolem něj postavili obrovskou rotundu. Na Gozu, podobně jako na sousední Maltě, to mimochodem není nic neobvyklého. Stavba vysoká 75 metrů byla dokončena až v roce 1978 a do nejvyšších pater můžete jet výtahem. Velmi ochotný průvodce vyprávěl, jak stavbu dokázali postavit a zafinancovat pouze místní obyvatelé. Potěšilo nás, že velice rád zavzpomínal i na návštěvu Prahy, která ho prý velice ohromila.
Symbolem ostrova je Azure Window
Azurová barva moře dala název unikátnímu skalnímu útvaru na západě ostrova poblíž vesnic Dwejra a San Lawrenz. „Modré okno“ je impozantní skalní brána vysoká necelých 30 metrů, jejíž okolí je vyhledáváno nejen turisty, ale i milovníky potápění. Moře v bezprostředním okolí jsou prý plná korálů, malých humrů a mořských koníků. Bizarní „oblouk“ neušel pozornosti hollywoodských filmařů a vytvořil kulisu takovým snímkům jako byl Souboj titánů (1981) či Hrabě Monte Christo (2002).
Gozo je nesmírně přívětivým místem, které si získalo naše sympatie. Na rozdíl od Malty a mnoha dalších středomořských ostrovů si chrání své tradice a hrdinně čelí nástrahám masového turistického ruchu, kterému hlavní ostrov již dávno podlehl. Pokud se někdy na maltské ostrovy vrátíme, Gozo určitě nevynecháme.
