Archivy

Nové celobarevné vydání turistického průvodce z řady Rough Guides obsahuje odborně zpracovanou historii Irska, celobarevné mapy a krásné fotografie. Irsko je třetím největším ostrovem Evropy. Ihned v úvodu knihy nalezneme výčet nejlepších hospod s tradiční hudbou. Je tak patrné, že se průvodce bude zaobírat i fenoménem, který se rozšířil do všech koutů zeměkoule nazývaným Irish pub.

V úvodu nalezneme také 25 největších zajímavostí. Tento výčet je seřazený zcela náhodně a představuje výběr z toho nejlepšího od geologických divů a antických ruin, po aktivity a zážitky na souši i na moři. Například lze zmínit Titanic Belfast – interaktivní muzeum s námořní historii města v nově vytvořeném areálu v Belfastu, Kylemore Abbey, Connemara – malebné opatství pyšnící se krásně zrestaurovanou zahradou obehnanou zdí a neogotickým kostelem, Skellig Michael – raně křesťanská poustevna posazená na vrcholu hory na divokém a pustém ostrově, Glendalough – odlehlé a krásné měsíční údolí pokrývající působivý klášter, NP Killarney – lákající návštěvníky krásou jezer a hor. To jsou jsou jen některých zajímavostí, tyto i všechny ostatní jsou následně rozepsány s samotném průvodci.

Formát knihy: 129×198
Vazba: Brožovaná
Počet stran: 640
Datum vydání: NOVINKA !! 11. 1. 2017
Běžná cena: 748 Kč (ušetříte 150 Kč)
Naše cena: 598 Kč

Průvodce je rozdělen na 16 částí a to: Dublin, Okolí Dublinu: Wicklow, Kildare a Meath, Louth, Monaghan a Cavan, Midlands: Westmeath, Longford, Offaly a Laois, Kilkenny, Carlow a Wexford, Waterford a Tipperary, Cork, Kerry, Limerick a Clare, Galway a Mayo, Sligo, Leitrim a Roscommon, Donegal, Belfast, Antrim a Derry, Down a Armagh, Tyrone a Fermanagh.

V závěrečné části knihy s názvem Souvislosti se dozvíte o historii, tradiční hudbě, literatuře, knihách a irštině. Zajímavé je i pojednání o době železné. Irsko se obvykle považuje za keltskou zemi.

Celá kniha je tak dokonalým přehledem o celém Irsku a hodí se každému, kdo se o tuto zemi byť jen zajímá.

Kniha Zapomenuté výpravy vznikla na motivy stejnojmenného televizního seriálu České televize, jehož autory jsou Miroslav Kačor a Marek Hýža. Na jeho vzniku se rovněž jako scénárista podílel i třetí autor této knihy Milan Švihálek. Kniha Zapomenuté výpravy je tvořena 60 příběhy o českém cestovatelském srdci. Šedesát příběhů o lidech, kteří v posledních dvou stoletích pomáhali přes veškerou nepřízeň, lhostejnost a nepochopení doby otevírat našemu národu okno do světa.

Formát knihy: 160×230
Vazba: Pevná s přebalem
Počet stran: 855
Datum vydání: NOVINKA !! 16. 11. 2016
Běžná cena: 598 Kč (ušetříte 120 Kč)
Naše cena: 478 Kč

Čtenář může v knize nalézt odpověď na základní otázku, na kterou si museli odpovídat lidé uzavření v zemi bez možnosti svobodně cestovat, popřípadě putovat světem bez potřebných financí. Kde se vzalo jejich odhodlání, čím byli motivováni a proč jejich touha po širém světě dokázala překonat všechny překážky? Kniha Zapomenuté výpravy je o odvaze nevzdat se a prošlapávat cestu, byť je to jakkoliv obtížné.

Rozšířené a aktualizované vydání vychází s předmluvou Miloslava Stingla a obsahuje jedinečné dobové fotografie, doprovodné materiály a ilustrace.

Třicet nových a třicet původních příběhů většinou neznámých lidí, kteří dokázali mimořádné, mnohdy světově ojedinělé kousky, aby pak byli zapomenuti.

Při vjezdu na Tihanský výběžek si všímáme desítek lidí, kteří se ohýbají nad levandulovou plantáží. Je začátek července a samosběr je součástí právě končícího Levandulového festivalu, jenž přemění snad nekrásnější obec v Maďarsku v levandulové království.Květy levandule jsou všude, místní prodejci nabízí levandulový sirup, čokoládu a dokonce i zmrzlinu. Srovnání s Provance je příhodné.

Poloostrov v severní části u Balatonu

Tihanský výběžek je nepřehlédnutelnou částí Balatonu. Leží v severní části jezera, do něhož zasahuje až do vzdálenosti pěti kilometrů. Mnoho motoristů ho zná díky zdejšímu přívozu spojujícímu severní a jižní břeh jezera. Je proslulý pohádkovou atmosférou obce Tihany, levandulovými políčky, nádhernou přírodou a vynikající přípravou smaženého candáta. Nabízí i nejlepší výhledy na celé Blatenské jezero.

Nejvíce fotografovaný kostel v Madarsku

Hlavní dominantou poloostrova je bezesporu opatský barokní kostel se dvěma věžičkami stojící na útesu ve výšce 219 metrů. Je součástí Benediktinského opatství založeného již v roce 1055, z něhož z té doby zůstala jen krypta s hrobem krále Andráse I.. Maďaři tohoto panovníka z Arpádovské dynastie velmi uctívají, neboť v zemi posílil pozici křesťanství a podařilo se mu udržet nezávislost uherského království na Svaté říši římské. Původní představa krále, že se místní krypta stane posledním místem odpočinku i všech jeho následovníků se bohužel nenaplnila. Vedle kostela se nachází Muzeum opatství, jehož expozice nabízí mimo jiné i pokoj posledního maďarského krále Karla IV., lapidárium či kopii zakládací listiny kláštera.

Malebná obec Tihany

Tihany leží nahoře na kopci v okolí barokního kostela. Původní rybářská vesnice se proměnila v jedno z nejnavštěvovanějších míst celého Maďarska. A rozhodně to není jen kostel s opatstvím, co může tahle obec turistům nabídnout. Malá děvčata a pravděpodobně i jejich maminky si užijí návštěvu muzea panenek, velmi oblíbené je muzeum lidové architektury. Domky tohoto skanzenu jsou postaveny ze zdejšího šedého čedičového tufu, jehož těžba v okolí je již minulostí. Na úpatí schodiště k opatství neujde vaší pozornosti „paprikový dům“, v němž se nachází obchod s maďarskými specialitami. Na své si v něm přijdou nejenom gurmáni.

Jachtařský přístav evokuje „středomořskou“ atmosféru

Na východní straně poloostrova se nachází přístav jachet a přístaviště parníků. Při procházce po molu jsme měli pocit, že se nacházíme spíše u Jadranu či na Francouzské riviéře. Barva jezera se podobala moři, vlál svěží vítr a za námi byl nádherně zbudovaný přístav s luxusními jachtami. Ze snění nás probudil až hřmot motorů několika desítek historických „škodovek“, jejichž majitelé projížděli přístavem. Všechny měli maďarské SPZ a mířily směrem k Balatonfüredu. S trochou nadsázky bych si dovolil tvrdit, že takhle nějak to asi muselo vypadat u Balatonu před 30 lety, kdy k němu mířila invaze českých turistů s jejich nablýskanými miláčky.
Kousek od přístavu, na samém jihu poloostrova, bylo vybudováno kotviště pro trajekty ze Szántódu, ležícího na jižním břehu jezera. V letních měsících odjíždějí menší trajekty společnosti Balaton Shipping v intervalu 40 minut. Ať již pojedete kolem obce Tihany, nebo využijete místního přívozu, určitě se zastavte a vychutnejte si krásu Maďarské Provence.

No Images found.

zámek Ratibořice

Zámek je snad každému známý především z knihy Babička od Boženy Němcové a to díky sídle vévodkyně, v knize uváděné jako paní kněžna. Mnoho lidí však ani neví, kde se tento barokní zámeček upravený po vzoru italských letohrádků ve stylu empíru nachází a jak zajímavou má minulost.Před vstupem do zámku
Parkování je ihned před zámkem a je zpoplatněno. Je to asi nejlepší výchozí volba pro návštěvu zámku. V období naší návštěvy (srpen) nás v okolí zámku značně pozlobili všudypřítomné vosy, nikde jsem se s takovým množstvím atakujících vos nesetkal a tak nás zámek a následná prohlídka zámku na chvíli ochránila před dotírajícím hmyzem.

Prohlídkové okruhy

Malý okruh – Doba vévodkyně Zaháňské ( 90 Kč – 30 minut )

V prvním poschodí se nacházejí salóny z období klasicismu, empíru a biedermeieru. Společenské a soukromé prostory svým vybavením připomínají dobu největší slávy Ratibořic, kdy zde sídlila Kateřina Vilemína vévodkyně Zaháňská, princezna Kuronská a hostila zde významné osobnosti z řad politiků a umělců. Jsou zde zastoupeny kvalitní malířské práce od 16. do 19. století a uplatňuje se kolekce evropského porcelánu a skla.

Velký okruh – Zámek Ratibořice ( 110 Kč – 50 minut )

Prohlídka celého zámku, ve které je zahrnut i okruh „Doba vévodkyně Zaháňské“ a interiéry v přízemí z doby posledních soukromých majitelů na přelomu 19. a 20. století. Místnosti jsou zařízeny nábytkem z 19. století, který doplňují podobizny příslušníků a příbuzných knížecí rodiny Schaumburg – Lippe a dánské královské rodiny, kolekce dánského porcelánu, anglické kameniny, grafických listů a soubor osobních předmětů příslušníků rodiny.

Historie zámku Ratibořice

První písemná zmíňka o panském sídle pochází z roku 1388. Původní tvrz v Ratibořicích nebyla následně obývána, začala chátrat a koncem 16. století zanikla. Roku 1582 zakoupil Ratibořice i Rýzmburk rod Smiřických ze Smiřic a oba statky byly připojeny k rozsáhlému panství náchodskému. Po bitvě na Bílé Hoře získali náchodské panství Trčkové z Lípy. Poslední český majitel, Adam Erdman Trčka z Lípy, byl zavražděn spolu se svým švagrem Albrechtem z Valdštejna v Chebu roku 1634. Poté postoupil celé panství císař Ferdinand II. knížeti Ottaviu Piccolomini. V letech 1702 – 1708 si nechal kníže Lorenzo z Piccolomini v Ratibořicích postavit barokní zámeček, který měl sloužit jako letní a lovecké sídlo. Stavba byla vybudována podle vzoru italských letohrádků, jako takzvané „casino“.

V roce 1792 koupil Náchodské panství Petr Biron, vévoda Kuronský a Zaháňský. Po jeho smrti zdědila panství jeho nestarší dcera Kateřina Frederika Vilemína Benigna, vévodkyně Zaháňská (*1781 – +1839) známa především jako „paní kněžna“ z knihy Boženy Němcové „Babička“. Chytrá, inteligentní a také krásná vévodkyně si Ratibořice zvolila za své stálé letní sídlo. To nechala v letech 1825-1826 přebudovat ve stylu klasicismu a empíru. V okolí zámku byl založen přírodně krajinářský park, postupně rozšířený na celé údolí řeky Úpy, kde najdete všechna místa a stavení, o kterých jste četli v knize Babička.
Vévodkyně na zámku hostila řadu významných osobností, například rakouského kancléře, knížete Klemense Metternicha, ruského cara Alexandera I. a v roce 1813 propůjčila ratibořický zámek k tajným jednáním o protinapoleonské koalici diplomatům Pruska, Ruska a Rakouska, jehož konečným výsledkem bylo uspořádání Evropy na několik desetiletí.

Po smrti vévodkyně Zaháňské v roce 1839 bylo panství prodáno roku 1840 říšskému hraběti Octavianu z Lippe – Biesterfeldu. Roku 1842 zakoupil panství se 114 vesnicemi a městečky, řadou průmyslových závodů a zámky v Náchodě, Chvalkovicích a Ratibořicích Jiří Vilém, říšský kníže Schaumburg – Lippe.
Byl to panovník jednoho z malých knížectví na severu Německa. Schaumburgové nechali zámek upravit v letech 1860 – 1864 do dnešní podoby. V držení rodu Schaumburg – Lippe zůstal zámek až do roku 1945 kdy byl zestátněn.

Babiččino údolí

Zámek Ratibořice a Babiččino údolí jsou navštěvovány také díky dílu spisovatelky Boženy Němcové (1820 – 1862). Její román Babička je idealizovaným obrazem spisovatelčina dětství a raného mládí, které trávila s rodiči, sourozenci a milovanou babičkou v Ratibořicích. Kniha vypráví o životě venkovského lidu, jeho všedních starostech a radostech. Památkám, trasám a jednotlivým zastavením v Babiččině údolí bude věnován samostatný cestopis.

 

Na únor se těší celý Karibik. Propuknou totiž oslavy karnevalu, na který se všichni celé měsíce připravují a ještě dlouho o něm mluví. Nepracuje se, školy jsou zavřené a ulice plné naprosto úchvatné atmosféry doprovázené bujarým veselím a pocitem radosti ze života. My jsme si vychutnali karneval ve Fort-de-France, který patří v této oblasti k těm nejvyhlášenějším.

Králem karnevalu může být i komár

Oslavy začínají na masopustní neděli promenádou krále karnevalu „Vavala“ ulicemi města. Většinou jde o karikaturu v nadživotní velikosti, pomocí níž chtějí autoři poukázat na nějaké nešvary či události spojené s ostrovem a společně se jim vysmát. V době naší návštěvy (únor 2016) měl Vaval podobu přitloustlého chlapíka s bankovkami v kapse, se zlatými hodinkami a několika prsteny. Karikatura symbolizovala „aroganci“ místních zkorumpovaných politiků. Ale Vaval nemusí mít vždy lidskou podobu. V době celosvětové krize byla „Vavalem“ chobotnice symbolizující globalizaci, před dvěma lety se stal králem komár, kterým místní reagovali na zvýšený výskyt horečky chikungunya přenášené tímto hmyzem. Vysmát se místní dokáží čemukoliv a možná bychom si z nich mohli vzít příklad.

V pondělí jsou ulice plné „transvestitů“ Skutečně nádherná podívaná se naskytne v pondělí, jehož tématem je „burleskní manželství“. Většina mužů se převlékne za ženy a naopak. Klobouk jsme museli smeknout především před muži, jejichž převleky byly zkrátka dokonalé. Ulice jsou plné vysokých podpatků, nádherných upjatých šatů, kraťoučkých minisukní a skvěle padnoucích dámských doplňků. Návštěvník chvílemi nerozezná přestrojené muže od skutečných žen, které průvod také doprovázejí. I další dny mají svá témata V neděli, kdy je slavnostně představeno jeho veličenstvo Vaval, si lidé oblékají co nejvíce pestrobarevná oblečení. V úterý prochází a projíždí městem ďáblové a povolenými barvami jsou výhradně červená s černou. Popelační středa je ve znamení černé a bílé, které evokují smutek z konce karnevalu. Ten je zakončen spálením Vavala ve večerních hodinách.

Radost v ulicích nezná konce

Ulice v centru Fort-de-France se po čtyři dny přemění v jedno velké divadlo, na jehož jevišti se všichni baví, tancují a zpívají – mladí, staří, hubení i ti prostorově výraznější. Nikdo netrpí pocitem méněcennosti, všichni jsou vítáni a společně si užívají. Nechápeme, kde obyvatelé Martiniku berou energii k tomu, aby čtyři dny po sobě absovovali několikahodinové průvody městem končící až dlouho po půlnoci. Dost možná za to může kombinace příjemného tropického podnebí a karibského rumu. Karneval je pro místní i oslavou života ve svobodě, o které se jejich předkům, otrokům ze západní Afriky, nemohlo ani zdát.

Hlasitá hudba, bubny a troubení aut

Kromě ladně se pohybujících tanečníků jsou součástí průvodu také nádherné alegorické vozy. Těm zdatně sekundují desítky pomocníků v podobě bizarně upravených osobních aut, jež svému účelu dosloužily a byly přebudovány pro potřeby karnevalu. Většina lidí sedí na střechách aut, která zaujmou nejen svým vtipně zpracovaným nápadem, ale i obrovskou hlučností. Řidiči neustále přidávají motoru na otáčkách a bez přestání troubí. Do toho se ze všech stran přidává vytrvalé bubnování, které zdárně přehluší i jinak pěkné latinskoamerické melodie. Jestliže chcete vydržet v ulicích delší dobu, špunty do uší se určitě budou hodit. I s nimi toho uslyšíte dost a dost.

« z 2 »

Památky města Litomyšl a její různá náměstí a zákoutí lákají k prohlídce, vždyť každé z nich nabízí jiný nádech vzpomínek na zdejší umělce, kteří zde žili jako například Alois Jirásek, Bedřich Smetana, Božena Němcová, Magdaléna Dobromila Rettigová.

Historie města

První písemně doložená zmínka o městě je kolem 11. století, kdy kníže Břetislav II. založil kostel a benediktinský řádový dům. Ve 12. století olomoucký biskup Zdík sem přivedl řád premonstrátů a ti v místech dnešního zámku postavili klášter Olivetskou horu. V roce 1259 udělil Přemysl Otakar II. Litomyšli městská privilegia.

V husitských dobách byla několikrát Litomyšl ohrožována husity a několikrát i lehla popelem. Následně město přešlo do rukou šlechty. Roku 1567 zchátralý litomyšlský zámek získal jeden z velmi majetných šlechticů té doby Vratislav z Pernštejna. Během pěti let nechal zámek zrekonstruovat a přestavět a zámek na svou dobu měl i mnohé technické vymoženosti, např. dodnes můžete vidět v kuchyni potrubí, kterým se přiváděla neustále čistá voda.

Během 18. století bojovalo město s četnými požáry v letech 1736, 1769 a 1775. Lidé museli své domy neustále opravovat, ale také je vylepšovali. Zámek jak ho vidíme dnes dal upravit v 18. století hrabě Jiří Josef z rodu Valdštejnů-Wartenberků. Za něho dostalo prostranství parku vzhled francouzského parku a byl zřízen i divadelní sál, který se dodnes dochoval. Posledním majitelem se stal roku 1855 kníže Maxmilián Karel Thurn-Taxis a jeho potomci na tomto zámku žili až do roku 1945.

Zajímavá místa města

Město je spjato s mnoha významnými osobnostmi. Na pamětních bronzových deskách najdete Aloise Jiráska, Bedřicha Smetanu, Boženu Němcovou, Josefa Kajetána Tyla, nakladatele Augustu, za kterým dojížděl Jan Neruda. Mezi místa, která byste měli navštívit patří:

Zámek Litomyšl

Zámek patří k nejkrásnějším renesančním stavbám ve střední Evropě a jeho zdi a štíty zdobí originální sgrafity. Na zámku je několik prohlídkových okruhů a pro rodiny s dětmi je určena návštěva věže plné strašidel. Traduje se, že sgrafity se neopakují a každý motiv je unikátní, tak se zkuste na zámek podívat a ověřit si, že je to pravda.

Klášterní zahrady

V Litomyšli je stále poklidný běh života a člověk zde nalezne odpočinek od každodenního stresu, proto byla Litomyšl v roce 2012 vyhlášena prvními českými lázněmi ducha. Mezí náměstím a zámkem projdete klášterními zahradami. V areálu naleznete altán, kavárnu a sousoší, které městu daroval sochař Zoubek.

Zámecký pivovar

V zámeckém pivovaru se narodil slavný hudební skladatel Bedřich Smetana. Byl již jedenáctým narozeným dítětem v rodině, ale prvním synem. V rodném bytě můžete zhlédnout skladatelovo dětství a i další jeho osudy.

Smetanovo náměstí

Smetanovo náměstí je úzké a protáhlé a na velké části se zachovala podloubí. Na náměstí stojí bronzový pomník Bedřicha Smetany z roku 1924. Novogotický dům za Smetanovým pomníkem připomíná dalšího významného obyvatele města Aloise Jiráska. Když se Jirásek do města přistěhoval, tak Bedřichu Smetanovi bylo kolem 50 let. Jirásek však s městem splynul a v jeho dílech se Litomyšl nachází např. v jednom dílu F. L. Věku, Otci nebo Lucerně. Jirásek bydlel v domě č. 25 a vedle v domě č. 27 byl dům, kde bydlela Božena Němcová s rodinou, když se jí narodil syn Karel. Paní Božena Němcová se do Litomyšle ještě jednou vrátila, ale bydlela už na jiném místě. Na náměstí se také nachází stará radnice, kterou zdobí orloj a pod ním je ve zdi tzv. litomyšlský loket (asi 59 cm) – je to stará délková míra. Skvostem litomyšlské architektury je dům u Rytířů č. 110 a tento dům je nejhezčí na celém náměstí. Dům zdobí postavy dvou ozbrojenců, postava studenta, kupce, mořské panny, lva a jednorožce. Uvnitř domu je dnes umístěna výstavní síň.

Šantovo náměstí

Na Šantově náměstí stávala tiskárna, kterou vlastnil Josef Augusta. V této tiskárně vyšla první povídka Josefu Kajetánu Tylovi, za niž prý místo honoráře dostal obnošený frak a následně u Augusty vydával v roce 1860 časopis Obrazy života Jan Neruda a své spisy také Božena Němcová.

Toulovcovo náměstí

Na Toulovcově náměstí vedle kostela Rozeslání sv. Apoštolů bydlela od roku 1834 až do své smrti Magdaléna Dobromila Rettigová, která napsala kuchařskou knihu, která snad nechybí v žádné české domácnosti.

« z 2 »

Touha po absolutnu – Svatí muži Indie je kniha Viliama Poltikoviče, režiséra, kameramana, fotografa, který po absolvování AMU točil filmy s psychologickou a sociologickou tématikou. Od roku 1989 se zaměřoval na rozmanitou oblast duchovního života a v rámci natáčení hodně cestuje. Kniha je určena nejen zájemcům o Indii a východní kultury, ale i těm, kdo hledají duchovní poznání a smysl bytí i veškerého stvoření. Vždyť Indie prostřednictvím buddhismu a jógy ovlivnila nejen celou Asii, ale v několika posledních desetiletích i západní svět.

Formát knihy: 160×230
Vazba: Pevná s přebalem
Počet stran: 264
Datum vydání: NOVINKA !! 19. 10. 2016
Běžná cena: 378 Kč (ušetříte 132 Kč)
Naše cena: 246 Kč

Jógových a buddhistických center jsou na Západě tisíce a indičtí svatí muži i významní buddhističtí mniši dnes jezdí i sem. Lidé ze Západu zase hojně navštěvují indické duchovní mistry v jejich domovině, kde se jim dostane odpovědí širších a hlubších, než jaké naleznou v tradiční domácí kultuře. Za moudrostí duchovních mistrů jezdili a jezdí do Indie i slavné světové celebrity jako například Richard Gere nebo Beatles.

Svět svatých mužů Indie má přiblížit právě tato kniha. Vyvstává v ní živá duchovní tradice prastaré Indie, kterou nesou indičtí svatí muži, s nimiž autor knihy žil a putoval během natáčení řady dokumentárních filmů. Kniha je rozdělena do pětí sekcí pojednávajících o Svatích mužích Indie, Himaláji a pramenech Gangy, Dalajlamovy a Tibetském exilu v Indii, velkých učitelích, Mahá kumbhamélu – největší setkáni na světě.

Průvodce Peru je již třetím aktualizovaným vydáním průvodce Rough Guides Peru v České republice a nyní v novém celobarevném vydání s množstvím krásných fotografií.

Úvod knihy nabízí přehled kdy a kam se v Peru vydat, autorovy tipy a věci, které nesmíte minout. Do nich samozřejmě patří a to na prvním místě Machu Picchu, dále například Marcahuasi – vesnička ležící ve výšce 4000 m.n.m. s nedalekými záhadnými skalními útvary, Lagunas de Llanganuco tyrkysově modré laguny v parku Huascarán, ostrovy Uros – plovoucí vesnice jezera Titicaca, pohoří Cordillera Blanca nebo obrazce na planině Nazca viditelné nejlépe z vrtulníku. Ostatní jsou také neméně zajímavé místa, poněvadž v Peru toho naleznete opravdu mnoho.

Formát knihy: 129×198
Vazba: Brožovaná
Počet stran: 531
Datum vydání: NOVINKA !! 29. 9. 2016
Běžná cena: 698 Kč (ušetříte 244 Kč)
Naše cena: 454 Kč

Po základních informacích kde samozřejmě najdete vhodné tipy pro ubytovaní či stravování následuje hlavní část knihy a to samotný Průvodce rozdělený na několik částí, a to: Lima a okolí, Nazca a jižní pobřeží, Arequipa a jezero Titicaca, Cuzco a okolí, Centrální sierra, Huaraz Kordillery a pobřeží Ancash, Trujillo a sever, Džungle.

V závěru knihy jsou mimořádně zajímavé historické souvislosti, kde je část věnována i Incké kultuře a hodně zajímavá je i část o peruánské přírodě. Zde zaujme horská a amazonská fauna a flóra a také informace o nelegální těžbě zlata. Zajímavá je i část o dobrovolných izolovaných domorodých kmenech žijících v peruánské Amazonii s až 15 000 lidmi. Pojednání je zde i o ničení deštného pralesa ohrožující nejen zdejší zvířata a rostliny, ale také tyto domorodé kmeny. Knihu proto doporučuji všem fanouškům této nádherné a rozmanité země.

Již čtvrté vydání turistického průvodce Rough Guides Thajsko v ČR je nyní poprvé v celobarevné verzi a novém designu. Kniha nabízí odborné, obsáhlé a velice přehledné informace o Thajsku.

V úvodu knihy máte tipy kam a kdy se vypravit, tipy autora a nesmí také chybět 30 největších zajímavostí, které by jste při návštěvě Thajska neměli minout. Mezi ně patří například vegetariánský festival Phuket, Národní park Khao Sok, živý a okázalý chrám Wat Pho s úžasnou sochou ležícího Buddhy, Národní park Khao Yai se spoustou zoborožců i gibbonů nebo souostroví Ko Lanta se spoustou dlouhých pláží oblíbených mezi rodinami s dětmi.

Formát knihy: 129×198
Vazba: Brožovaná
Počet stran: 779
Datum vydání: NOVINKA !! 29. 6. 2016
Běžná cena: 898 Kč (ušetříte 314 Kč)
Naše cena: 584 Kč

Po úvodu se v průvodci dozvíte vše o Thajsku v základních informacích, jsou zde informace o dopravě do Thajska. V knize bohužel chybí zásadní informace o cestování z ČR, což mělo být do překladu průvodce pro české turisty doplněno. Nabídka letů z UK a Irska není pro české turisty potřebná. Dále zde naleznete informace o jídle a pití, kultuře a etiketě, festivalech, lázních, outdoorových aktivitách a mnochých dalších.

Hlavní kniha se stává ze samotné hlavní části, a to Průvodce. Ten je rozdělen na 8 obsáhlých částí: Bangkok, Centrální roviny, Sever, Východní pobřeží, Severovýchod: Isaan, Jižní Thajsko: pobřeží Thajského zálivu, Jižní Thajsko: pobřeží Andamanského moře, Daleký jih. Průvodce je doplněn o krásné fotografie památek a přírodních zajímavostí.

V závěru knihy naleznete sekci Souvislosti, kde je velice zajímavá historie Thajska, náboženství, flóra a fauna či jazyk s ukázkou několika základních slovíček a frází i se správnou výslovností.

Horské centrum se symbolickým kostelem sv. Štěpána, ideální možnosti pro cyklistiku a lyžování, nedaleký pramen Vltavy, Bučina a nové návštěvnické centrum to jsou hlavní lákadla Kvildy kam jezdí turisté po celý rok.

Kostel svatého Štěpána

Nachází se přímo v centru obce Kvilda, v nadmořské výšce 1065 m a je údajně nejvýše položeným kostelem v České republice. Původně zde stával dřevěný jednolodní kostel z roku 1765, avšak ten byl zničen při požáru v roce 1889. Na místě původního kostela byl v roce 1892 vystavěn kamenný kostel s typický dřevěným šindelem na fasádě. Prostředky na výstavbu poskytl kníže František Thun von Hohenstein. V letech 1994 až 1999 byl kostel renovován.

Pramen Vltavy

Patří k nejnavštěvovanějším místům na Šumavě.
K samotnému prameni Vltavy vede z Kvildy modře značená turistická stezka dlouhá cca 6 km.
Potůček táhnoucí se od pramene až k Borové Ladě je nazýván Černý potok, dále již nese označení Teplá Vltava. Pramen Vltavy vykazuje vyšší hodnoty stříbra, proto se vědci domnívají, že vyvěrá z nějakého starého středověkého důlního díla. Pramen Vltavy má údajně léčivé účinky. Za 2. světové války byl v oblasti prameniště Vltavy zřízen pracovní zajatecký tábor pro sovětské, belgické a francouzské vojáky, kteří zde těžce pracovali při těžbě dřeva.

Bučina – nejdeštivější šumavské místo

Zajímavým turistickým cílem z Kvildy je Bučina. Můžete se tam vydat pěšky nebo je možné v sezóně využít autobus z Kvildy. Vjezd autem je k Bučině zakázán.
Bučina, německy Buchwald, byla založena v druhé polovině 18. století. V roce 1910 tady stálo 37 domů a žilo zde 347 obyvatel převážně německé národnosti. Po odsunu Němců po 2. světové válce osada zanikla. Dnes zde naleznete obnovenou kapli sv. Michala a rekonstruovaný hotel Alpská vyhlídka. Název hotelu napovídá, že je zde perfektní vyhlídkové místo na jižní část Šumavy a při dobré viditelnosti lze spatřit i Alpy. Z Bučiny je možné absolvovat i 6,5 km dlouhou naučnou stezku Národní park po okolních zmizelých osadách značenou symbolem babočky.

Nedaleko je také hraniční přechod Bučina / Finsterau. Na německé straně je v provozu elektrobus do Finsterau.

Návštěvnické centrum Kvilda

Nové návštěvnické centrum otevřené v srpnu 2015, kde můžete poznat život jelenů, vidět je na vlastní oči v jejich přirozeném prostředí. Centrum se nachází pár set metrů od výjezdu z Kvildy směrem na Horskou Kvildu. Budovy návštěvnických center jsou projektovány jako energeticky pasivní stavby s využíváním obnovitelných zdrojů energie.
Na budovy navazuje naučný okruh o délce 2,5 km a výběh o velikosti skoro 9 hektarů. Na stezce jsou tři vyhlídkové věže, díky kterým mohou návštěvníci sledovat jeleny a laně s nejlepším výhledem.

Back to top