Pokud máte pocit, že vás už na starém světadíle nemá co překvapit, jeďte do Palerma. Sicilská perla Palermo nabízí úplně jiný svět, který je tak vzdálený pořádkumilovné Evropě. Vždyť kde ještě dnes můžete zažít totální chaos v ulicích a věčné troubení řidičů, obdivovat omšelé fasády majestátních barokních paláců, vychutnat jedinečnou pouliční gastronomii a pocítit lehký nádech Orientu. A přitom vědět, že se nacházíte v hlavním městě organizace, jejíž jméno se místní bojí třeba jen vyslovit.
Při řízení auta zapomeňte na pravidla
Přijíždíme do Palerma autem předposlední únorový den, zrovna vrcholí dopravní špička. Na stále stejně široké ulici jede chvíli šest aut vedle sebe, za okamžik už jen čtyři. Vozy mění pozici bez signalizace a vytrvale troubí. Semafory tu jsou, ale nesmíte na ně spoléhat. Pečlivě kontroluji zrcátka, na rozdíl od jiných vozů je ještě mám. Nevím proč, ale ta neuspořádanost mě přitahuje, rychle si osvojuji pravidla hry. Mám pocit neskutečné svobody. Řídil jsem auto v Barceloně, Madridu, Seville, na Maltě i v Karibiku, projel jsem celou Sicílii, ale tohle se nedá s ničím srovnat. Nádhera!
Tady bydlíme?
Při vjezdu do čtvrti Albergheria, v níž se máme ubytovat, se situace o poznání zklidní, ulice se zúží na průjezd jednoho vozu. Opadané fasády starých domů, polorozpadlé zdi, nepojízdná auta, která tu někdo před lety zanechal. Každých 50 metrů hromada odpadků. Lidé zde ale žijí, snad na všech balkónech se suší prádlo a venku pobíhají děti. Iluzi sociálního bydlení narušují na fasádách visící satelitní paraboly a venkovní jednotky klimatizací. „To nemyslíš vážně, tady bydlíme?“, sýčkuje manželka a v duchu lituje, že ubytování tentokrát nechala na mě. Když už o sobě začínám pochybovat já sám, objeví se uprostřed toho mumraje opravený rohový dům s nápisem Bahlara Case Vacanza. Heuréka! Malá oáza uprostřed Palerma. Tady bydlíme.
Fantastická lokace apartmánu
Poloha v centru města byla důvodem, proč jsem za čtyřlůžkový apartmán zaplatil 1700 Kč za noc. K opeře Teatro Massimo patnáct minut pěšky, ke Královskému paláci jen deset, stejně tak k Toskánské kašně a k nejvyhlášenějšímu trhu, co by kamenem dohodil. Moje obavy o auto majitel rychle rozptýlil, před jeho domem se žádnému vozu nikdy nic nestane.
Hlavou nám vrtá, proč si je tak jistý. Je mu tak třicet, působí sympaticky a ochotně, údajně pracuje jako IT odborník, má dva luxusně vybavené apartmány v chudší části města a před sousedy viditelný respekt. V Palermu, kde i zdi mají oči, jeden nikdy neví, ale hlavně se na nic neptá. Každopádně pro poznání města je ubytování ideální, i v únoru klimatizace skvěle topila a našeho nového Forda si skutečně za tři dny nikdo nevšiml. No, asi všiml, ale nechal ho být.
Mercato di Ballarò – nejrušnější trh Palerma
Ballaró je nejznámější a nejstarší pouliční trh v Palermu, poprvé byl prý zmíněn jistým arabským cestovatelem už v 10. století. Koná se ve čtvrti Albergheria a to mezi náměstími Piazza Ballaró a Piazza Carmine. Podobně jako několik jiných místních trhů ho oživují zpěvy zvané „abbanniate“. Prodavači ryb, zeleniny, masa a jiných lokálních potravin se velmi hlasitě snaží propagovat kvalitu svých produktů a upoutat pozornost kolemjdoucích právě na svůj stánek. Hulákající, chvílemi snad i zpívající, stánkaři dodávají tomuto pouličnímu divadlu neopakovatelnou a těžko popsatelnou atmosféru. Kromě nákupu je trh ideální příležitostí ochutnat řadu místních specialit za rozumné peníze.
Pro zmrzlinu do cukrárny Brioscia
Pokud jde o jídlo a zmrzlinu, necháváme si poradit od místních. Tip domácího byl jasný, chodí do cukrárny Briosca, vzdálené jen čtyři minutky od nádherné budovy opery (Teatro Massimo). Brioscia znamená brioška a v cukrárně používají sladkou variantu tohoto pečiva. Naplní vám ho výtečnou zmrzlinou, která je skutečně návyková. My jsme se pro ni vrátili hned třikrát a jednoznačně u nás vyhrála ta pistáciová. Je vyráběna z oříšků, které vyrostly v sopečné půdě sicilské Etny. Ta je bohatá na minerály a právě ty dodávají zdejším pistáciím jedinečnou chuť.
Bezpečné město i díky uznávanému starostovi
Ještě začátkem 90. let bylo město jedním velkým bojištěm, mafie (zde známá jako Cosa Nostra) si vyřizovala účty se svými nepřáteli i za bílého dne. Zlomem byl rok 1992, kdy nastražené bomby zabily během několika měsíců dva významné bojovníky proti mafii i s jejich doprovodem – prokurátory Giovanniho Falconea a jeho nástupce Paola Borsellina. Proti smrti jedenácti lidí se zvedla vlna odporu, násilí nebralo konce. Do města vstoupila armáda a bezvýchodná situace se pohnula dopředu. Došlo k dopadení šéfa sicilské mafie Salvatora Riina, celkově bylo zatčeno a souzeno více než 4 000 členů zločinecké organizace. Do čela města se vrátil právník Leoluca Orlando, známý svým nekompromisním postojem k mafii.
Palermo si oddychlo a díky zabavenému majetku mafiánů došlo k obnově města a jeho památek, zlepšila se veřejná doprava, nastartovaly se sociální programy. Orlando učinil ze sicilské metropole bezpečné místo k životu a do města se začali vracet turisté. Daní za jeho odvahu je, že už 27 let žije on i jeho rodina pod trvalým policejním dohledem. Je iluzí se domnívat, že Cosa Nostra nevyvíjí žádné další aktivity, její vliv je ale značně omezen.
Tak co říkáte, není právě ten nejlepší čas k návštěvě Palerma?
