Oblast mezi Černým a Kaspickým mořem nepatřila v minulosti mezi nejoblíbenější turistické destinace. Když už se na Kavkaz návštěvníci vydají, většinou míří do Gruzie. Horší dostupnost sousední Arménie má ale své výhody, které cestovatele určitě potěší. Mohou se kromě nádherné přírody těšit na cestování bez turistů, všude je čekají velmi přijatelné ceny a místní si je podmaní svou vřelostí a neuvěřitelnou pohostinností. Tolik dobrého jídla a pití jako v Arménii nám na našich cestách ještě nikdo nenabídl. A o arménské kuchyni se nám bude určitě ještě hodně dlouho zdát.
Nejmenší stát Zakavkazska s obrovským jezerem
Arménie bývá společně se svými sousedy Ázerbájdžánem a Gruzie řazena mezi státy Zakavkazska. Je nejmenším kavkazským státem, její rozloha odpovídá přibližně velikosti Belgie. Zároveň je i nejméně lidnatá, neboť je domovem pouze pro necelé tři milióny obyvatel. Každý třetí Armén žije v hlavním městě Jerevanu, takže hustota zalidnění ve zbytku země je skutečně velmi malá. Země sice nemá přístup k moři, na jeho území ale leží největší kavkazské jezero Sevan, které je dvakrát větší než maďarský Balaton. Sevan je kromě výroby elektřiny využíván Armény k oddechu a rekreaci.
Jeden z nejhornatějších států na světě
Arménie je velmi hornatá země, většina území zasahuje do Arménské vysočiny, část země leží v pohoří Malý Kavkaz. Patří do první desítky nejhornatějších států světa, když její průměrná nadmořská výška dosahuje neuvěřitelných 1792 metrů nad mořem. Pokud by Arménie ležela v Evropě, mohla by se s ní co do hornatosti srovnávat jen Andorra. Dalším zajímavým údajem je, že 40 procent území leží v nadmořské výšce nad 2000 metrů. Téhle výšky dosahuje i hladina jezera Sevan, kolem něhož v létě panuje čilý turistický ruch. Pohyb ve vyšší nadmořské výšce lze rozpoznat občasným zaléháním uší při jízdě autem a častějším zadýcháváním se při větší fyzické aktivitě.
Arménie je bezpečnou zemí s nízkou kriminalitou
Kdo sleduje pravidelně události ve světě, pravděpodobně někdy slyšel o dlouhotrvajícím sporu mezi Arménií a Ázerbájdžánem o tzv. Náhorní Karabach. Ministerstvo zahraničí radí nepřibližovat se k arménsko-ázerbájdžánským hranicím v provinciích Tavuš a Gegharkunik, a to kvůli občasným provokacím obou stran. Hlavní turistická lákadla jsou ale mimo tuto oblast. Arménie je při dodržování všech pravidel bezpečnou zemí, kriminalita směrem k turistům je prakticky nulová. V téhle zemi vás dokonce nebudou chtít veřejně okrást ani taxikáři nebo místní směnárny. V celé zemi je nabízen velmi férový kurs místní měny k euru či dolaru, za stejnou cenu nám ho bez poplatku vyměnily i banky.
Sovětské žigulíky a náklaďáky brázdí místní silnice
Jako Husákovy děti jsme žigulíky na silnicích nestačili počítat. Na rozdíl od našich škodovek a čoudících trabantů z NDR byly vyráběny se silnými a žíznivými motory, což našincům díky levné ropě od bratrského národa zase tak nevadilo. Třicet let jsme tahle auta skoro neviděli a najednou, pár kilometrů za Jerevanem, se objevují úplně všude. Je jich plný venkov, stojí snad u každého domku. Jezdí s nimi mladí i staří, jsou oblíbené mezi taxikáři. Vyjedou všude, uvezou cokoliv. Náklad jim čouhá z oken, na zahrádce vozí obrovské balíky slámy, na silnicích předjíždí naše půjčené SUV i stokilometrovou rychlostí. Kromě žigulíků zde při přepravě nákladu věrně slouží roztomile vypadající náklaďáky GAZ 53 nebo ZIL 130.
I na kavkazský styl jízdy se dá zvyknout
Půjčit si v Arménii auto je snadné jako kdekoli jinde. Arménský provoz je vhodný pro zkušené, předvídavé a hlavně odvážné řidiče, kterým nedělá problém se přizpůsobit. Všiml jsem si, že předjíždění na silnicích je arménským národním sportem. Jednou z jeho disciplín je pak dozajista předjíždění na plné čáře do nepřehledné pravotočivé zatáčky. Zpočátku mi to připomínalo ruskou ruletu, ale pak jsem zjistil, že to až tak nebezpečné není. Předjížděné vozidlo uhýbá poslušně do strany, vytvoří více místa pro spěchající řidiče a auta jedoucí v protisměru zase počítají s šílencem, který proti nim vyrazí. Je třeba si uvědomit, že pokud nebudete předjíždět pomaleji jedoucí vozidla, budete k téhle aktivitě vyzýváni hlasitým troubením řidičů v koloně za vámi. Arméni také nerozlišují typy čar na silnici a málokdy ukazují, že se chystají předjíždět. Protože předjíždějí víceméně pořád, tak už je asi unavuje pořád zapínat a vypínat blinkry. Je mi záhadou, že jsme si za celý týden nevšimli jediné nehody, takže asi skutečně funguje pravidelné křižování řidičů před cestou a obrázky svatých vedle zpětných zrcátek.
Arménská pohostinnost a vynikající kuchyně
Všechna ubytování, která jsme rezervovali prostřednictví platformy Booking, nabízela snídani v ceně. Ta byla vždy vydatná a z místních zdrojů. Téměř vždy se na stole objevoval sýr, tvaroh, vaječná omeleta nebo míchaná vejce s rajčaty, zeleninový salát, zavařené ovoce, džemy, poctivý jogurt a různé druhy pečiva včetně nekynuté arménské placky známé jako lavaš. S rodinami se ale daly domluvit i slavnostní večeře, které se skládaly z několika chodů. Samozřejmostí bylo velké množství studených i teplých zeleninových salátů či opékané brambory s různými druhy masa. Objevili jsme, jak úžasně mohou chutnat různé úpravy baklažánů, které u nás běžně nekupujeme.
K pití jsme dostávali vodu, domácí víno a samozřejmě vodku, občas i místní výroby a s různými příchutěmi. V jedné rodině v Areni nám dokonce přišla zazpívat a zahrát na kytaru dcera majitelů. Pochutnávat si na arménské večeři, zapíjet ji červeným domácím vínem a u toho poslouchat arménské písničky, to byl skutečně dokonalý kulturně-gastronomický zážitek. A dali bychom za něj daleko více než požadovaných 250 Kč za osobu. Vřelost, vstřícnost a pohostinnost jsme se místním snažili oplatit tím, že jsme si od nich kupovali jejich vína a destiláty. Bylo pro nás jediným štěstím, že nám letecká společnost dovolila přepravovat zavazadla až do váhy třiceti kilogramů.
Maršrutky vás dovezou kamkoliv
Alternativou k vypůjčení auta může být místní veřejná doprava, kterou zajišťují takzvané maršrutky. Jde o velmi oblíbený a často jediný druh dopravy v mnoha postsovětských republikách. Maršrutka je taková sdílená taxislužba, jejíž dodávky a mikrobusy odjíždí v pravidelných intervalech z ne moc dobře značených míst. V Arménii se s nimi dostanete skoro všude. Výhodami tohoto druhu dopravy jsou velmi přijatelná cena a výborná manévrovací schopnost při vyhýbání se výtlukům na silnicích, v úzkých uličkách i na hůře přístupných horských cestách. Maršrutky mají přepravit co nejrychleji obyvatele z bodu A do bodu B, nečekejte od nich vysoký komfort přepravy ani fungující klimatizaci. Zato se můžete těšit na horskou rallye uprostřed nádherné přírody ve vozech, které jsou mnohdy za hranicí proklamované životnosti. Ale i to má určitě své kouzlo.
Co zajímavého nabízí Arménie?
Míst k objevování je v Arménii skutečně bezpočet a některé z nich si zaslouží vlastní cestopis. Protože Arménie přijala křesťanství jako první země na světě (v roce 301), nabízí cestovatelům desítky nádherných klášterů, z nichž některé jsou zapsány i na seznamu UNESCO. Velmi oblíbeným místem pro strávení dovolené jsou pláže jezera Sevan, jehož voda dokáže skutečně ochladit i v parném létě. V Noratu u Sevanu můžete navštívit hřbitov s největším počtem chačkarů (zdobených náhrobků) na světě. Milovníci hor a výšlapů mohou zkusit výstup na nejvyšší vrchol Arménie Aragat (4090 m) nebo na jeho snáze přístupnější jižní vrchol Southern Peak (3879 m). Nadšenci do antiky ocení návštěvu Chrámu v Garni. Znalci dobrého vína by neměli vynechat návštěvu Areni, které je nejstarší doloženou vinařskou obcí na světě. Pro někoho může být zajímavá i návštěva hlavního města, Jerevan se dá v klidu projít za jeden den. Z vlastní zkušenosti ale musím konstatovat, že ta skutečná a krásná Arménie, kvůli níž jsme se do Zakavkazska vydali, začíná až desítky kilometrů za Jerevanem.
Domluvíte se rusky nebo s online překladačem
Oficiálním jazykem v zemi je arménština. Starší i střední generace se ale domluví v pohodě i rusky a tak se nám snad poprvé v životě hodil jazyk našeho bratrského národa z doby hlubokého míru. S angličtinou zde člověk moc nepochodí, s nadsázkou říkám, že poslední slušnou angličtinu jsme slyšeli od letušek v letadle. Lámanou angličtinou hovořila ještě slečna v autopůjčovně v centru Jerevanu a potom dcera jedněch hostitelů. Arméni sice anglicky moc nemluví, rychle ale přiskočí s překladačem a hned se na všem společně domluvíte. A když po skvělém jídle přinesou dobré víno či místní vodku, tak už ani ten překladač není tolik potřeba.
Jak do Arménie? Určitě letecky!
Přímý letecký spoj z Prahy do Jerevanu není aktuálně k dispozici, takže pokud chcete letět z našeho hlavního města, přestupu se nevyhnete. Z vídeňského letiště lze využít přímých letů společností Wizzair a Austrian. Počítejte ale s tím, že budete mít „rozbitou“ první i poslední noc, protože časy letů nejsou příznivé. My jsme si původně zakoupili letenky se společností Wizzair z Vídně do Jerevanu a zpět z gruzínského Kutaisi do Prahy. Při nákupu v lednu nabízela společnost lety ve skvělých časech kolem poledne, v březnu je ale přesunula na noční hodiny. Proto jsme využili refundaci a sáhli k naší oblíbené společnosti Turkish Airlines.
Zakoupili jsme letenky Praha – Tbilisi a do Arménie se přesunuli pozemní cestou. Sice jsme museli přestupovat v Istanbulu a zaplatili za zpáteční letenku sedm tisíc korun, ale zato jsme měli klidné denní lety, v ceně odbavené zavazadlo do 30 kg a úžasná teplá jídla a nápoje ve všech čtyřech letech. Že sázka na Turkish byla správnou volbou se nám potvrdilo i na zpáteční cestě, během níž proběhl celosvětový výpadek IT systémů a my jsme zůstali neplánovaně na Istanbulském letišti. Po vystání několika front nás společnost, stejně jako další tisícovky pasažérů, rozvezla do čtyř a pětihvězdičkových hotelů po celém Istanbulu. Dostali jsme zdarma večeři i snídani a ráno nás odvezli k našemu letadlu. Žádné odvolávání se na zásah vyšší moci jako u jiných společností. Naopak, ještě nám přišla do e-mailu omluva a slevový poukaz na další lety.
Arménie s Gruzií dohromady? Žádný problém!
Pokud by některý z cestovatelů zatoužil stejně jako my poznat obě země v rámci jednoho itineráře, není to problém. Mezi Jerevanem a Tbilisi existuje pravidelné spojení sdílenými dodávkami. Dopravu zajišťuje několik společností a nevýhodou je, že odjíždí z různých míst hlavních měst. My jsme si zvolili arménskou společnost Hayreniq Tour, neboť se její jízdenky daly objednat online prostřednictvím platformy 12GO a zároveň dopravce nabízel rozumné storno podmínky. Doba jízdy mezi městy je závislá na dopravě a situaci na hranicích, nám cesta zabrala asi 6 hodin.
Na státním přechodu musí všichni cestující vystoupit a přejít pěšky přes obě kontroly. Po cestě řidiči zastaví na 20 minut u restaurace či jídelny s pekárnou, kde si mohou cestující odskočit, zahnat hlad a doplnit nápoje. Cena přepravy se pohybuje okolo 500 Kč za osobu, s sebou si lze vzít jedno malé i velké zavazadlo. Dodávky mají klimatizaci, ale řidiči ji nepouští a jezdí s otevřenými okny. Pokud někomu nevyhovuje závodní styl jízdy s neustálým předjížděním a telefonováním, nechť se vyhne místu spolujezdce a nebo ať raději rychle usne. V opačném případě si užijete kavkazskou rallye plnými doušky. Ale zase budete mít na co vzpomínat a o čem vyprávět přátelům.
