Pustevny jsou významným turistickým centrem s nadmořskou výškou 1024 m.n.m., kde můžete strávit dovolenou se sněhem, deštěm, mlhou či sluncem nebo sem dorazit na výlet z okolí. Pustevny lze označit za jedno z hlavních a nejznámějších míst Beskyd.
Toto místo je známé také vzhledem k poloze mezi známými horami Radhoštěm (1129 m.n.m.) a Tanečnicí (1084 m.n.m).
Na Pustevny se dostanete autem či busem z Prostřední Bečvy, odkud začíná nekonečné stoupání klikatící se silnicí. Další přístup je z Trojanovic sedačkovou lanovkou. V zimním období jsou k dispozici i zdejší vleky. Samotné středisko Pusteven tvoří dominantní domy Libušín a Maměnka z roku 1899 ve stylu lidové secese od architekta Dušana Jurkoviče, známého architekta lazeňských Luhačovic.
Z Pusteven se lze vydat po 9 km dlouhé naučné stezce Radegast s 10 poučnými zastaveními na hřeben Radhoště. V úvodu stezky je největší stoupání a po několika metrech je rozhledna Cyrilka ve stylu odpočinkového altánku s překrásným výhledem na okolní beskydské lesy a celé Pustevny.
Z naučných tabulí se dozvíte, že okolí celého masívu Radhoště, Čertova mlýna a Kněhyně je protkáno pseudokrasovými puklinovými jeskyněmi, které jsou mimo turistické trasy a vstup do nich je nebezpečný a hlavně zakázaný. A jak to tak obvykle bývá zakázané ovoce láká nejvíce, takže máte náladu odbočit ze stezky a vydat se hledat nějaký ten jeskynní vstup. Nejdelší pseudokrasová jeskyně Moravy s délkou chodeb 370 metrů je východně od rozhledny a jmenuje se taktéž jako rozhledna Cyrilka. Vyskytují se zde vzácné druhy chráněných netopýrů (vrápenec malý, netopýr ušatý a vodní ). Ke zdejším jeskyním se váží pověsti s bájnou existencí pohanské svatyně a o četných pokladech, které sem údajně schovali pohanští kněží. Jisté je jen jediné, že jeskyně využívali valašští pastevci jako dokonalé sklepy k uskladnění svých mléčných výrobků a jako úkryt před deštěm při pastvě ovcí nebo před nepřáteli.
V zhruba necelé polovině naučné stezky je umístěna žulová socha Radegasta, boha který byl dle pověsti ukryt v pohanské svatyni v nitru hory. Socha je replikou z roku 1998 dle originálního návrhu podoby Radegasta od Albína Poláška. Původní socha z roku 1930 byla převezena, kvůli povětrnostním vlivům na materiál. Albín Polášek však vytvořil sochy dvě a ta druhá určená pro jeho zahradu je dnes umístěna v pražské ZOO. Pokud se u sochy ocitnete za naprosto mlhavého počasí, tak na vás dýchne zdejší mystičnost tohoto pohanského boha slunce, války a vítězství. Připadáte si totiž jako by vám Radegast nepřál a slunce by už nemělo nikdy vyjít. Ale pokud si zde budete cokoliv přát, třeba vyjasnění a slunečno, tak se vám přání třeba splní. Oběti k naklonění si tohoto boha, jak se tu pradávno dělo, přinášet dnes již naštěstí nemusíte. Od sochy Radegasta můžete pokračovat, (pokud se vám tedy umoudří počasí) až na samý vrchol Radhoště (1129 m.n.m.), kde je oblíbené poutní místo s kaplí a sousoším sv. Cyrila a Metoděje a horským hotelem.
Zpátky na Pustevnách si můžete dát oběd, nejlépe nějakou zdejší valašskou specialitu v některé ze stylových roubených hospůdek.
