Celý zámek Lednice s parkem patří do tzv. Lednicko-valtického areálu a od roku 1996 patří mezi památky světového dědictví UNESCO. Je zde většinou hodně zahraničních turistů. Letos to díky koronaviru vypadalo, že návštěva areálu může být poklidnější. Velké množství především českých turistů, ale seanci klidu zabránilo. Přesto jsem poznal areál důkladněji, během roku jsem zde byl poprvé několikrát.
Celý areál patří do kategorie kulturní krajiny, zahrnující společné výtvory člověka a přírody. V minulosti si vysloužil označení „zahrada Evropy“. Rozkládá se mezi řekou Dyje u Lednice a česko-rakouské hranice poblíž Valtic. Najdeme zde četné romantické stavby jako např. Apollónův chrám, Minaret, chrám Tří grácií, Dianin chrám (Rendez-vous) v podobě římského vítězného oblouku. Součástí areálu jsou i rybníky Mlýnský 109 ha (ha =hektarů), Hlohovecký 105 ha, Prostřední 46 ha, Zámecký 24 ha. Díky tomu tvoří také významnou ornitologickou lokalitu.
Parkování
v Lednici je bezplatné parkování téměř nemožné. Již při příjezdu vás směřují šipky na různá soukromá parkoviště. Já odjakživa parkuji zdarma na konci ulice Čechova. Vždy jsem si říkal jak je tam poklidné parkování a letos jsem konečně zjistil, že je to díky zákazu vjezdu.
Zámecký park
okruh zámeckým parkem od parkoviště kolem minaretu má přes 9500 kroků. Je proto skvělý pro ty, co chtějí splnit limit 10 tis kroků. Ideální je na procházku v každém ročním období. Trasa začíná za zámkem u fotogenického Růžového rybníčku odkud záhy dorazíte k Maurské vodárně.
Maurská vodárna
vodárna v romantickém stylu pochází z roku 1785, postavená dle architekta Wingelmüllera. Budova sloužila nejen jako parní lázně, ale také byla také součástí zavlažovacího systému parku. V Maurské vodárně byla umístěna Kaplanova turbína, která vyráběla elektřinu pro zámek. V 60. letech 20. století byla postavena nová vodárna na protilehlém břehu, kde je nyní i výchozí přístaviště pro lodní dopravu směřující k minaretu a Janovu hradu.
Pokud budete pokračovat pěšky tak budete míjet akvadukt na levém břehu zámeckého rybníka respektive na Grottově ostrově.
Akvadukt
zajímavostí je, že byl postaven ze zbytků skutečných antických staveb dovezených z Itálie. Jeho zadní část se nachází v umělé jeskyni Peklo. Ta je nepřístupná. Prozkoumejte si detailně stavební bloky akvaduktu, vypadají opravdu jedinečně. Odtud je to již kousek k nejslavnějšímu objektu parku a to minaretu.
Minaret
vznikl jako pohledový uzávěr hlavní osy parku. Ze zámeckých oken je na něj krásný pohled. Naopak se nabízí impozantní výhled z minaretu, rozhledny v maurském slohu s 302 schody a výškou 62 metrů. Minaret vznikl mezi lety 1798 – 1802 a to údajně jako vzdor knížete Lichtenštejna, kdy mu obec odmítla prodat pozemek na stavbu kostela. Stavbu realizoval architekt Josef Hardtmuth (1758 – 1816) pozdější vynálezce moderní tužky (firmy Koh-i-noor) stejně jako Janův hrad, Dianin chrám, Nový dvůr či již zmíněný akvadukt.
Minaret se v roce 2020 dočkal důstojné rekonstrukce a vypadá opravdu skvěle. Jen by to chtělo natřít ještě střešní plechové kopule. V kontextu na první pohled zdařilé rekonstrukce to zatím nevypadá moc pěkně, ale třeba k nátěru ještě dojde.
V mém původním článku z roku 2006 – Zámek Lednice – areál kulturního vyžití, můžete vidět již historické fotografie zámku a nebo si přečíst o dalších zajímavostech. Aktuální vstupné zámek Lednice.
Autor fotografií: Karel Veit
