Snad každý cestovatel touží při svých putováních narazit na výjimečné místo, o němž turističtí průvodci mlčí. Nečekaná setkání jsou vítaným zpestřením dopředu připraveného itineráře. Při cestě po národním parku Abruzzo jsme takové místo našli. Jmenuje se Barrea, leží na vysokém skalnatém ostrohu na břehu jezera a procházka jeho historickým jádrem je návratem do středověku. Barrea je kouzelné městečko, které dokonce nezná ani česká verze Wikipedie.
Odlehlost brání masovému cestovnímu ruchu
V Itálii jsou stovky zajímavých historických míst. Málokterá z nich si ale můžete v klidu vychutnat i v létě. Neregulovaný cestovní ruch dokáže pokazit dojem z nejedné památky či lokality. Pro Barreu to však neplatí, neboť ji před nájezdy turistů brání poloha ve vnitrozemí. Středověké centrum lze proto v klidu obdivovat i v červenci nebo srpnu. Dvouhodinovou cestu z Říma, Pescary či Neapole se totiž mnohým podstoupit nechce. Zaplaťpánbůh.
Průzračné jezero oživilo život městečka
Mohlo by se zdát, že první obyvatelé využili blízkosti jezera a osídlili skalnatý ostroh v jeho blízkosti. Zdání však klame. Jezero vzniklo přehrazením údolí řeky Sangro teprve v roce 1951. Správně jde tedy o přehradní nádrž vystavěnou uměle za účelem výroby elektřiny. Od svého vzniku slouží samozřejmě i k rekreaci místních obyvatel a turistů. V blízkosti města je několik pláží, jejichž hlavní devízou je průzračně čistá voda. I když se vodní plocha nachází v tisícové nadmořské výšce, je teplota vody v létě příjemná a osvěžující. Místní obyvatelé, říkající si „Barreani“, tvrdí, že jezero zmírnilo postupné vylidňování městečka a stalo se kromě horských tras dalším lákadlem pro obyvatele italských měst. Zahraničních turistů je tu prozatím pomálu, ale to se určitě brzy změní. Turistický potenciál má město obrovský.
Do historického jádra pouze pěšky
Do centra města nelze vjíždět vozem. Auto lze zdarma zaparkovat v rozšířené serpentině na silnici SS83 (směr Barrea – Alfedena), která hraničí s ulicí Vía Roma. Ke staré městské bráně dojdete po asi 250 metrech, cestou určitě odlovíte spousty nádherných fotografií Barrey s jezerem. Hned za branou začíná pěší zóna. Pokud odbočíte prudce vpravo do kopce, dojdete za pár minut ke strážnému hradu, jehož věž je patrná z velké dálky. Pokud bude otevřeno, vstoupíte za symbolické vstupné do malého hradního areálu. Z hradu toho skutečně moc nezbylo, zato však jeho věž nabídne úžasné panorama městečka s jezerem.
Nádherné uličky s nejistým osudem
Po rychlém sestupu z hradního komplexu se touláme úzkými, kroucenými a často i strmými uličkami, které lemují staleté kamenné domy. Autentická atmosféra středověku je takřka dokonalá. I v odpolední siestě je zde příjemný stín, místní obyvatele logicky potkáváme spíše sporadicky. Je nám jasné, že to co na nás působí kouzelně a idylicky, může působit na mladé Italy nezáživně a zastarale. Bydlení v těchto domech není komfortní, proto v nich dožívají spíše starší obyvatelé, ti mladší odešli za prací do větších měst ležících na pobřeží Jaderského či Tyrhénského moře. Opačným směrem pro změnu zamířili obyvatelé z pobřeží, pro něž se domy v historickém jádru stávají vítanou alternativou k hektickému životu ve městech. Nezbývá než si přát, aby se Barrea nestala jedním z mnoha vylidněných skanzenů.
