Památky města Litomyšl a její různá náměstí a zákoutí lákají k prohlídce, vždyť každé z nich nabízí jiný nádech vzpomínek na zdejší umělce, kteří zde žili jako například Alois Jirásek, Bedřich Smetana, Božena Němcová, Magdaléna Dobromila Rettigová.
Historie města
První písemně doložená zmínka o městě je kolem 11. století, kdy kníže Břetislav II. založil kostel a benediktinský řádový dům. Ve 12. století olomoucký biskup Zdík sem přivedl řád premonstrátů a ti v místech dnešního zámku postavili klášter Olivetskou horu. V roce 1259 udělil Přemysl Otakar II. Litomyšli městská privilegia.
V husitských dobách byla několikrát Litomyšl ohrožována husity a několikrát i lehla popelem. Následně město přešlo do rukou šlechty. Roku 1567 zchátralý litomyšlský zámek získal jeden z velmi majetných šlechticů té doby Vratislav z Pernštejna. Během pěti let nechal zámek zrekonstruovat a přestavět a zámek na svou dobu měl i mnohé technické vymoženosti, např. dodnes můžete vidět v kuchyni potrubí, kterým se přiváděla neustále čistá voda.
Během 18. století bojovalo město s četnými požáry v letech 1736, 1769 a 1775. Lidé museli své domy neustále opravovat, ale také je vylepšovali. Zámek jak ho vidíme dnes dal upravit v 18. století hrabě Jiří Josef z rodu Valdštejnů-Wartenberků. Za něho dostalo prostranství parku vzhled francouzského parku a byl zřízen i divadelní sál, který se dodnes dochoval. Posledním majitelem se stal roku 1855 kníže Maxmilián Karel Thurn-Taxis a jeho potomci na tomto zámku žili až do roku 1945.
Zajímavá místa města
Město je spjato s mnoha významnými osobnostmi. Na pamětních bronzových deskách najdete Aloise Jiráska, Bedřicha Smetanu, Boženu Němcovou, Josefa Kajetána Tyla, nakladatele Augustu, za kterým dojížděl Jan Neruda. Mezi místa, která byste měli navštívit patří:
Zámek Litomyšl
Zámek patří k nejkrásnějším renesančním stavbám ve střední Evropě a jeho zdi a štíty zdobí originální sgrafity. Na zámku je několik prohlídkových okruhů a pro rodiny s dětmi je určena návštěva věže plné strašidel. Traduje se, že sgrafity se neopakují a každý motiv je unikátní, tak se zkuste na zámek podívat a ověřit si, že je to pravda.
Klášterní zahrady
V Litomyšli je stále poklidný běh života a člověk zde nalezne odpočinek od každodenního stresu, proto byla Litomyšl v roce 2012 vyhlášena prvními českými lázněmi ducha. Mezí náměstím a zámkem projdete klášterními zahradami. V areálu naleznete altán, kavárnu a sousoší, které městu daroval sochař Zoubek.
Zámecký pivovar
V zámeckém pivovaru se narodil slavný hudební skladatel Bedřich Smetana. Byl již jedenáctým narozeným dítětem v rodině, ale prvním synem. V rodném bytě můžete zhlédnout skladatelovo dětství a i další jeho osudy.
Smetanovo náměstí
Smetanovo náměstí je úzké a protáhlé a na velké části se zachovala podloubí. Na náměstí stojí bronzový pomník Bedřicha Smetany z roku 1924. Novogotický dům za Smetanovým pomníkem připomíná dalšího významného obyvatele města Aloise Jiráska. Když se Jirásek do města přistěhoval, tak Bedřichu Smetanovi bylo kolem 50 let. Jirásek však s městem splynul a v jeho dílech se Litomyšl nachází např. v jednom dílu F. L. Věku, Otci nebo Lucerně. Jirásek bydlel v domě č. 25 a vedle v domě č. 27 byl dům, kde bydlela Božena Němcová s rodinou, když se jí narodil syn Karel. Paní Božena Němcová se do Litomyšle ještě jednou vrátila, ale bydlela už na jiném místě. Na náměstí se také nachází stará radnice, kterou zdobí orloj a pod ním je ve zdi tzv. litomyšlský loket (asi 59 cm) – je to stará délková míra. Skvostem litomyšlské architektury je dům u Rytířů č. 110 a tento dům je nejhezčí na celém náměstí. Dům zdobí postavy dvou ozbrojenců, postava studenta, kupce, mořské panny, lva a jednorožce. Uvnitř domu je dnes umístěna výstavní síň.
Šantovo náměstí
Na Šantově náměstí stávala tiskárna, kterou vlastnil Josef Augusta. V této tiskárně vyšla první povídka Josefu Kajetánu Tylovi, za niž prý místo honoráře dostal obnošený frak a následně u Augusty vydával v roce 1860 časopis Obrazy života Jan Neruda a své spisy také Božena Němcová.
Toulovcovo náměstí
Na Toulovcově náměstí vedle kostela Rozeslání sv. Apoštolů bydlela od roku 1834 až do své smrti Magdaléna Dobromila Rettigová, která napsala kuchařskou knihu, která snad nechybí v žádné české domácnosti.
