Skanzen Veselý Kopec náleží k Souboru lidových staveb a řemesel Vysočina, jehož součástí jsou kromě skanzenu i nedaleká osada Svobodné Hamry a Betlém v Hlinsku. Skanzen najdete asi 8 km západně od Hlinska na hranicích krajů Pardubického a Vysočiny, přičemž administrativně náleží Pardubicku, konkrétně potom Chrudimsku.
První expozice skanzenu byly zpřístupněny již v roce 1972. Celý komplex nabízí převážně roubené usedlosti volně rozptýlené v původním krajinném prostředí nad úvalem řeky Chrudimky. Skanzen dokumentuje život a způsob hospodaření drobných rolníků od poloviny 19. do poloviny 20. století v oblasti Žďárských vrchů a Železných hor. Výstavba skanzenu, do něhož byly všechny stavby postupně přeneseny (kromě soukromého objektu č.p.4 „u Pilných“), vyžadovala jistě mnoho stavitelského umu, pečlivosti a trpělivosti.
Návštěva skanzenu je návratem do „starých časů“, který pohladí na duši a potěší snad každého. Tatínkové se jistě pozastaví u vodní pily z Dolní Sloupnice, vodního mlýna z Oldřetic, sekernické dílny rodiny Vondráčkových z Dachova či venkovní expozice zemědělské techniky, která je umístěna v usedlosti z Mokré Lhoty. Maminky jistě neopomenou shlédnout varnu povidel z Klešic u Heřmanova Městce nebo usedlost z Lezníku, která připomíná mimo jiné i domácké tkalcování a způsob přípravy pokrmů na otevřeném ohni. 
Děti budou obdivovat maringotku slavné loutkařské rodiny Kopeckých, dobové včelíny a určitě se rádi podívají na pasoucí se hospodářská zvířata.
My jsme navštívili Veselý Kopec již několikrát. Tento rok jsme si k návštěvě vybrali návštěvnický program věnovaný vánočnímu období, který se koná každoročně první týden v prosinci a vždy vyvrcholí slavnostním jarmarkem. Všechny lidové stavby se svými expozicemi tomuto svátku plně přizpůsobily. Zblízka jsme si v roubenkách prohlédli vánoční výzdobu, od průvodkyň vyslechli zajímavý výklad o tom, jak se v této oblasti žilo během adventu a hlavně jsme mohli pozorovat při práci zručné lidové výrobce, kteří se dodnes věnují již téměř zapomenutým řemeslům. Asi nejvíce jsme obdivovali dráteníka a řezbáře.
Skanzen každoročně zahajuje svoji návštěvnickou sezónu připomenutím lidových obyčejů provázející jarní svátky Velikonoce. Kromě dlouhodobých výstav nabízí během roku i několik návštěvnických lahůdek, kterými jsou tématicky zaměřené programy těšící se pravidelně vysoké návštěvnosti. Ty se věnují například prezentaci lidových obyčejů, ukázkám tradičních řemesel či dalším aktivitám spojeným se životem zdejších obyvatel.
I na rok 2009 si skanzen pro návštěvníky připravil zajímavé tématické programy. V únoru se Veselým kopcem prožene Masopustní průvod, po dubnové oslavě Velikonoc se zde v květnu zaměří na bylinky v lidové kuchyni, v červenci se můžete těšit na tradiční Veselokopecký jarmark. Srpen nabídne ukázky tradičních způsobů hospodaření a vedení domácnosti, začátek září bude patřit pravému vesnickému Posvícení. Příležitost ochutnat tradiční bramborová jídla a dovědět se vše o pěstování brambor budete mít během Bramborové soboty v říjnu. Přelom listopadu a prosince již tradičně patří oslavám Vánoc. Co říkáte, nezní to lákavě? Na Veselém Kopci se zkrátka pořád něco děje a to je dobře.
Pro mne osobně je návštěva Veselého Kopce vždy důvodem k zamyšlení. Dnes již není mnoho míst, kde je možno v téměř autentickém prostředí zavzpomínat na to, jak se asi žilo našim předkům v klimaticky drsném prostředí severovýchodní části Českomoravské vrchoviny. Zdejší rolníci jistě nepoznali nic jiného než každodenní dřinu a odříkání, často celý svůj život prožili v nepředstavitelné chudobě a mnohokrát museli čelit krutým ranám osudu. Možná i proto si svůj život snažili co nejvíce zpestřit maličkými radostmi, jako například dodržováním a oslavou těch několika málo lidových tradic a zvyků.
Přijeďte si na Veselý Kopec zavzpomínat s celou rodinou a rozhodně nebudete litovat. Parkoviště je umístěno v bezprostřední blízkosti skanzenu (poplatek 30 Kč/den). Občerstvit se můžete přímo v areálu ve stylové roubence „Na Vejměnku“ nebo vedle parkoviště v restauraci „U kováře Matěje“. Podrobné informace o Souboru lidových staveb Vysočina (otevírací doba, vstupné, tématické programy, kontakty apod.) najdete na webových stránkách – muzeum v přírodě vysočina.
