Archivy

  • Home
  • X-Top 10
  • Grand Canyon je jedním z nejkrásnějších míst na světě
Grand Canyon

V němém úžasu stojím u první vyhlídky na jižním okraji Grand Canyonu a nevěřícně hledím dolů pod sebe. Slov netřeba. Je to dechberoucí podívaná. Ohromující a těžko popsatelný pocit. Přírodní zázrak ukrytý v severní Arizoně zná z fotografií snad celý svět, ale teprve na místě si člověk uvědomí jeho ohromující velikost a neuvěřitelnou hloubku. V duchu děkuji osudu, že mi dopřál tuhle výjimečnou příležitost. A trochu i rodině, která mě k cestě do USA přesvědčila.

Úctyhodné rozměry

Grand Canyon je proslulý svou rozlehlostí a ohromujícími rozměry, které z něj dělají jeden z nejpozoruhodnějších přírodních divů na světě. Svou rozlohou 5000 kilometrů čtverečních odpovídá přibližně velikosti Královéhradeckého kraje. Je dlouhý asi 450 kilometrů a jeho šířka se pohybuje mezi 6 a 30 kilometry. Největší hloubka od okraje k řece je neuvěřitelných 1830 metrů. Okraje kaňonu leží v nadmořské výšce 1500 až 2700 metrů. Při pohledu před dolů se nikomu nechce věřit, že celé tohle přírodní divadlo dokázala vytvořit ta malá řeka Colorado na dně kaňonu. Pravdou sice je, že na tvorbu říčních teras měla k dispozici několik milionů let, ale i tak pochybnosti zůstávají a rozum nechápe.

40


« z 42 »

Odkryté vrstvy hornin staré stovky milionů let

Grand Canyon nabízí lákavý geologický výlet do historie naší planety. Nejstarší horniny na dně kaňonu vznikly vulkanickými procesy v období starohor, kdy jediný život na Zemi představovaly jen bakterie a sinice. Na vrstvu starohorních hornin se postupně usazovaly vrstvy vápence, břidlic a pískovce vytvořené prvohorními moři. Obrovský zásah do krajiny způsobilo třetihorní vyzdvižení Koloradské plošiny do současné nadmořské výšky, které významně ovlivnilo tok řeky Colorado. Ta se začala zařezávat do vrstev hornin přibližně před 5 až 6 miliony let. Tok řeky, eroze a další geologické procesy postupně provrtaly vyzdvižené horninové vrstvy a vytvořily tak hluboký a neuvěřitelně rozsáhlý kaňon. Řeka Colorado nám tak svou činností odkryla výjimečnou přírodní scenérii, kterou jezdí do Arizony obdivovat celý svět.

Rozmanitý ekosystém

Grand Canyon však nenabízí jen geologické zajímavosti. Zdejší krajina hostí rozmanitý a jedinečný ekosystém, který se však v různých částech parku výrazně liší. Vzhledem k velkým rozdílům v nadmořských výškách panují jiné teplotní podmínky u říčních stanovišť a jiné pro změnu v pouštních křovinách či v zalesněných oblastech. Ze savců zde převládají především ovce tlustorohé a jelenci ušatí, na které můžete při troše štěstí narazit i během návštěvy parku.   Zcela určitě ale budete mít osobní zkušenost s věčně hladovými skalními veverkami, které na parkovištích ustavičně žadoní o něco dobrého k snědku. Park je ale domovem i některých predátorů jako kojotů a pum. Když budete mít štěstí, můžete ve vzduchu zahlédnout kondora kalifornského, sokola stěhovavého nebo orla bělohlavého, který je symbolem USA. A když jsme u těch symbolů, Grand Canyon je domovem i freta kočičího, noční šelmy z čeledi medvídkovitých, která je symbolem státu Arizona. Bohaté zastoupení má v parku i flora, k vidění je zde více než 1700 druhů rostlin.

Většina turistů míří k jižnímu okraji

Národní park lze pomyslně rozdělit na severní a jižní část (north rim resp. south rim). Většina návštěvníků míří k jižnímu okraji, který je turisticky vlídnější a vybavenější, nabízí také více příležitostí k ubytování. Leží zde i velké návštěvnické centrum a spousta nádherných vyhlídkových míst. K těm známějším patří Desert View Watchtower ve východní části nebo vyhlídky Mather Point a Yavapai Point v blízkosti návštěvnického centra. Za návštěvu stojí určitě i Geologické muzeum Yavapai, které bylo vybudováno přímo na okraji útesu a z jehož obrovských oken je úžasný výhled do hlubokého kaňonu. Navštěva severního okraje parku má ale také své kouzlo. Je zde sice méně dostupných vyhlídek, ale také méně turistů a v letních měsících zde nepanují taková vedra jako na jižním okraji. Při plánování návštěvy je třeba pamatovat na to, že chladnější podnebí severního okraje znemožňuje turistům celoroční přístup, severní okraj proto bývá otevřen jen od poloviny května do poloviny října. 

Nepodceňujte nebezpečí, nepřeceňujte své schopnosti

Národní park je sice přírodním zázrakem, je ale také jedním z nejnebezpečnějších národních parků v USA. Pokud si jen plánujete projít či projet pár vyhlídek a udělat jedny z nejkrásnějších fotek svého života, o svou bezpečnost se nemusíte bát. Problém může nastat, pokud se vydáte na túru. Při pohledu ze shora sice leckoho napadne, že nejvíce lidí zemře pádem do kaňonu, ale není tomu tak. Většina z návštěvníků zemře při sestupu k řece Colorado a následném výstupu zpět. Většinou je příčinou úmrtí dehydratace, vyčerpání organismu, infarkt nebo úraz. Množí se i tragická úmrtí spojená se sjížděním řeky Colorado.

Rady pro cesty kaňonem

Sestup do kaňonu k řece Colorado je určitě velkou výzvou, návštěvníci nejčastěji volí stezky South Kaibab trail nebo Bright Angel trail. Zpáteční cesta se dá stihnout za jeden den, ale to jen v případě, že máte velmi slušnou fyzickou kondici. Jestliže si nejste svou zdatností jisti, domluvte si s předstihem nocleh dole v kempu u řeky a rozdělte si túru do dvou dní. Hlavně nepodceňte přípravu. Je třeba mít k dispozici dostatek tekutin, vhodnou pevnou obuv a oblečení, které bude reagovat na prudké výkyvy teplot a možné změny povětrnostních podmínek. Nebezpečné jsou i bouřky a bleskové povodně. V žádném případě neopouštějte stezky, neboť správci parku jimi pravidelně prochází a v případě nutnosti přivolají pomoc. Protože je území Grand Canyonu víceméně bez signálu, na rychlou pomoc se nespoléhejte. Je proto rozumné se na cestu vydat ve skupině, abyste si mohli vzájemně pomoci.

Cestujte autem, v létě přijeďte východní branou

Pokud chcete v USA navštívit co nejvíce národních parků a přitom držet rozpočet co nejvíce na uzdě, musíte si stejně jako většina jiných turistů pronajmout auto. A nejlépe nějaké pohodlné, protože v něm pravděpodobně najezdíte tisíce kilometrů. I do Grand Canyonu se nejlépe dostanete autem a můžete zde v klidu a podle svého tempa navštívit několik vyhlídek s majestátními výhledy. V hlavní turistické sezóně, kdy se v parku prudce zvyšuje návštěvnost, je možné některá místa navštívit jen kyvadlovými autobusy vyjíždějícími od informačního centra. Auto lze samozřejmě zdarma zaparkovat na přilehlém parkovišti. V létě a v období prázdnin či svátků využijte pro vjezd do parku východní bránu u Desert View, neboť se u jižního vstupu tvoří nekonečné fronty.

Slavný meandr Horseshoe Bend

Pokud budete kromě Grand Canyonu navštěvovat i Antilopí kaňon nebo třeba národní parky Bryce Canyon či Zion, budete míjet arizonské město Page. V jeho blízkosti, asi osm kilometrů na jihozápad od města, přímo na silnici číslo 89 vedoucí ke Grand Canyonu, se nachází záchytné parkoviště, z nějž se po čtvrthodince chůze dostanete k opravdové přírodní lahůdce. Čeká vás skvostný výhled na jeden z nejkrásnějších meandrů na světě, který stejně jako Grand kaňon vytvořila řeka Colorado protékající tři sta metrů pod jeho vyhlídkovým okrajem. Protože tvar meandru připomíná podkovu, nese tohle místo název Horseshoe Band. Až si nafotíte ty nejlepší snímky, posaďte se na vyhlídkové místo, sledujte mohutný meandr před sebou a rozjímejte nad krásami, jimiž tuhle planetu obdarovala matka příroda.

Vstupné do parků je více než vstřícné

Jestli mě něco při putování po národních parcích udělalo opravdu velkou radost, tak je to cena vstupného. Stačí si při vjezdu do prvního z parků zakoupit roční pas (Annual Pass) za 80 dolarů, který platí pro řidiče a další tři spolucestující nad 16 let. Mladší děti mají vstup automaticky zdarma. V ostatních parcích již stačí jen pas předložit ke kontrole a platit už nemusíte. Největší koncentrace parků je na západě USA, rekordmanem co do jejich počtu je stát Kalifornie, kde se jich nachází hned devět. Roční pas umožňuje i vstup do národních parků na Aljašce a na Havajských ostrovech. Trošku kuriózní je, že ho akceptují i závislá území USA jako například Americké panenské ostrovy v Karibiku nebo Americká Samoa v Oceánii.

Co říci závěrem? Profláklé, leč úžasné místo!

Pokud přemýšlíte nad tím, že návštěvu národního parku Grand Canyon vynecháte, protože tam beztak bude hlava na hlavě a stejně už ho viděl kolega z práce nebo soused odvedle, tak tyhle myšlenky rychle zažeňte. Nenavštívit ho by byla obrovská chyba. I v červenci jsme si mohli díky brzkému příjezdu prohlédnout mnohé vyhlídky v naprostém klidu a o samotě. Posadili jsme se na lavičky a jen tak koukali dolů do kaňonu. Možnost vidět tenhle přírodní skvost chápeme jako obrovský dar, kterého se nám v životě dostalo a na který do konce našich dnů určitě nezapomeneme.

« z 2 »

 

Leave Comment

Back to top